Z Rejžkova deníčku: Novoroční tryzny

Táňa Fischerová

Táňa Fischerová

Táňa Fischerová
Táňa Fischerová
3
Fotogalerie

Pokud by mělo platit známé pořekadlo „jak na Nový rok, tak po celý rok“, tak to tedy potěš pánbůh. Včera jsme se ve strašnickém krematoriu rozloučili s úžasnou Táňou Fischerovou.

Jen proruská zrůda Jiří Vyvadil může po smrti takové persony paranoidně plivnout cosi o tom, že to prý byla klasická nenávistná havlistka, která přispívala k rozdělení společnosti. Jistě ji prý milovali havloidi, ale většinová populace z ní údajně trpěla! Za koho mluví tenhle bezostyšný provokatér a fanoušek Nočních vlků?

Zítra se pro změnu přátelé a kolegové pojedou rozžehnat do kostela svaté Anny v Telči s Čestmírem Hofhanzlem, který odešel v neděli ráno ve věku osmasedmdesáti let. Kdo že to byl? V médiích snad ani řádka. Tak alespoň tady. Drahý Čestmír byl z milosti komunistického režimu, který jeho tátu poslal do lágru, protože odmítl vstoupit do družstva, absolventem biologie na Univerzitě Karlově. Přesouvali ho potom pracovně všude možně, až nakonec zakotvil v biochemických laboratořích v Telči a v Jihlavě. Právě tam v listopadu 1989 zakládal Občanské fórum.

Z mnoha vzpomínek na zvěčnělého statečného muže mě snad nejvíc baví ta od jeho kamaráda z práce na zlínské interně, kterak Čestmír při volbách do Sněmovny lidu Federálního shromáždění v roce 1976 pozval fotografy a ostentativně vyházel z okna lístky se všemi kandidáty KSČ. Po sametu působil coby urputný pravicový a konzervativní poslanec ODA v České národní radě i ve „federálu“. Tam mimo jiné neúspěšně navrhoval zákaz KSČM.

Byla to střela neřízená, nesmírně ovšem důležitá. Jen jsem někdy trochu těžce přenášel přes srdce, když mi furt, kolikrát i v noci, volával, aby mě informoval, že je všechno v… však víte, kde. Bude se mi po něm tuze stýskat. Tak bych se vrátil k novoročnímu úvodu: Dobří lidé, umírání si nechte, moc prosím, najindy, ano?