Zápisník Jana Šindeláře: Postřehy z dovolené

Zácpy před hraničními přechody mezi Chorvatskem a ostatními státy EU se ztenčí, na vnější hranici unie se Záhřeb naopak chystá na boj s pašeráky

Zácpy před hraničními přechody mezi Chorvatskem a ostatními státy EU se ztenčí, na vnější hranici unie se Záhřeb naopak chystá na boj s pašeráky Zdroj: CC BY-ND 2.0: dmytrok

Dálnice
Dálnice
Hraniční přechod
4
Fotogalerie

V době dovolených se více než kdy jindy zjevuje zoufalá skutečnost: české země stále nemají žádné dálniční napojení na země rakouské. Při cestě do hor, k ledovcovým jezerům nebo na Jadran je tak třeba absolvovat nervy drásající jízdu jako s hnojem, tedy v koloně za nějakým náklaďákem (o žních pak za kombajnem).

Teprve pak lze využít tu báječnou evropskou vymoženost v podobě sítě autostrád vedoucích až k vytouženým letoviskům. Češi nejprve s výstavbou čekali na Rakušany, když tato výmluva padla, tak čekají, až naprší a uschne.

Asi nikdo nepochybuje o tom, že Rakousko patří k nejvyspělejším zemím světa. A světe div se, v místních knajpách se kouří. Díky prozíravým českým poslancům jsme tak alespoň v něčem Rakousko předhonili. Co na tom, že jde o poslední hřebíček do rakve štamgastským pivnicím, jejichž výtoč piva pomalu, ale jistě klesá už léta.

Podle zjištění ČTK například hospodám na Plzeňsku ubyla po zákazu až třetina hostů. Skutečnou tvář tohoto skoku ke zdravým zítřkům přitom ukáže až podzimní počasí, které zavře letní zahrádky. Tak jezděte do hospody do Rakouska, poradil by nejspíš Čechům někdejší ministr Jan Mládek.

Vedle dálnic je další evropskou vymožeností absence hraničních kontrol. Kdo chce zavzpomínat na staré časy, nechť se vydá vystát kolony na slovinsko-chorvatských hranicích. Nebo jde o výhled do časů nových? Kdo ví.