Málo okamžiků bývá trapnějších, než když politici nepoznají, kdy je čas odejít. V případě slovenského expremiéra a dlouholetého šéfa Směru Roberta Fica to bylo nejpozději po vraždě Jána Kuciaka.
Fico se však snažil aspoň drápkem udržet u moci a do močálu s sebou stáhl i stranu. Prchající kolegy nyní viní z pouhého předstírání sociálnědemokratických hodnot, které si zřejmě narychlo nastudoval. K tomu jim vyčetl nevděk za to, že se ho dřív „drželi silně za ruku stejně, jako když jde dítě poprvé do školy a když dělá první nesmělé kroky.“
Americký prezident Donald Trump se možná zapíše do historie jako ten, který z vojenského paktu NATO udělal obchodní organizaci. Nově by mohlo hlavní poselství článku pět Washingtonské smlouvy znít: „kdo zaplatí, tomu pomůžeme“.
V rámci nápravy křivd z období kolonialismu a otroctví jsme se dostali do fáze, kdy některé společnosti zaplatí jakési odškodné. Tak doufejme, že se za dvě stě let někdo pokusí vypořádat s nepravostmi, které se dějí nyní.
