Zápisník Štěpána Brunera: Kolektivní hledání dna

Andrej Babiš před sídlem ČRo

Andrej Babiš před sídlem ČRo Zdroj: Blesk:TONDA TRAN

Pietní akt před sídlem Českého rozhlasu probíhal ve znamení všeobecného hledání morálního dna. Bývalý agent StB Andrej Babiš by v ideálním světě v tento památný den mlčel. 

Jenže jako premiér měl v podstatě povinnost vystoupit. Děkovačka fanouškům je každopádně důkazem, že stud v Babišově životě nemá místo. A na dno nejspíš narazili také demonstranti, kteří si volání „Hanba!“ neodpustili ani ve chvíli, kdy byly kladeny věnce.

Všechny české úterníky své titulní strany bez výjimky věnovaly 21. srpnu. Tedy skoro všechny. Hlásná trouba KSČM, Haló noviny, považovala za klíčové události dne nefunkční systém centrálního nákupu státu nebo novou posilu pro fotbalovou Spartu.

V čase výročí okupace opět ze všech stran zní, jak jsou pro český národ osudné roky s osmičkou na konci. Když si vedle sebe postavíme roky 1938, 1948 a 1968, zdá se být teorie o „osudových osmičkách“ nezpochybnitelná. Jak ale už kdysi dokázal historik Jan Pavel Kučera, stanovte si jakékoli jiné číslo a příkladů najdete také dost. Třeba hned příští rok si připomeneme sto let od pozemkové reformy roku 1919, která po sobě nechala ruiny statků rozeseté po celé zemi, rok 1929 znamenal bolševizaci KSČ, datum 15. března 1939 snad netřeba komentovat a jako přelomový lze chápat i rok 1969. Historii je zkrátka třeba si připomínat bez ohledu na data.