Například růst ceny úrokových swapů či českých státních dluhopisů. Tam se ale situace stabilizovala a přede dvěma týdny tuzemská mBank sáhla dokonce ke snížení sazeb na svých hypotečních úvěrech s odůvodněním, že se jí povedlo sehnat levné financování.
Ukazuje se tak, že peněz je nadále víc než dost a nikdo je nechce, tak proč zdražovat hypoteční úvěry, jeden z mála rostoucích segmentů? Že banky mají problémy s umisťováním nasbírané hotovosti, ukazuje také neustálé snižování úročení spořicích účtů, které bylo již tak dotované.
Aby banky nenasbíraly na svých spořicích účtech příliš hotovosti, objevil se nový fenomén – maximální výše zůstatku za výhodnější úrok. Nad částku jeden milion, 1,25 milionu nebo dokonce jen 150 tisíc tak banky nabídnou podstatně nižší úrok. Chtějí tak střádaly odradit, aby jim dávali příliš mnoho, protože nevědí, co by s tím dělali.
Navíc by se jim pak také mohlo stát, že si pár šetřilů bude chtít své miliony vybrat najednou, což u spořicích účtů mohou, a to banky nemají rády. Lépe se likvidita řídí, když mají po sto tisících od deseti klientů než milion od jednoho.
Vše nasvědčuje tomu, že peněz je stále více, než by banky potřebovaly, a proto se úroky hypotečních úvěrů na hodnoty z období před třemi či pěti lety ještě dlouho nepodívají.
