Podcastový seriál o energetice #3: V Česku mluví do větru všichni. I proto z něj vyrábíme desetkrát míň než Rakousko

Krajina s větrnými elektrárnami vytvořená umělou inteligencí

Krajina s větrnými elektrárnami vytvořená umělou inteligencí Zdroj: E15/Midjourney

Jestli má nějaký energetický zdroj v Česku malou veřejnou podporu, jsou to nepochybně větrníky. Jejich rozšíření často blokují samosprávy, nevládní organizace a nepomáhá ani malá politická podpora. Nejméně proti větrníkům paradoxně brojí obce, které na svém území už nějaké mají a s investorem dokázaly vyjednat oboustranně výhodnou dohodu. „Například obec Velká Losenice získala podíl ve společném podniku a může očekávat zisky z budoucího provozu větrných turbín,“ říká redaktor e15 a odborník na energetiku Ondřej Souček.

Poslechněte si další epizodu speciální podcastové série o energetických zdrojích, která vzniká v rámci podcastu Business Club. Společně s Ondrou Součkem jsme se tentokrát zaměřili na vítr.

Větrné elektrárny mají v současnosti na svědomí pouze 352 megawattů výkonu, což je asi 1 % vyrobené elektřiny v zemi. Cílem, který stanovuje letošní aktualizace státní energetické koncepce je zvýšit tento podíl na 1,5 až 2 gigawatty (GW). Největší překážka pro dosažení této mety je stejná jako u solárních elektráren: dlouhé povolovací procesy. Postavit větrník trvá v Česku klidně i deset let, a to je také důvod proč u nás tento obor zůstává daleko za svým plným potenciálem.

Stejný problém znamená stejné řešení. Podobně jako u solárů chce stát zrychlit výstavbu větrných elektráren vytvořením tzv. akceleračních zón – v podcastu vysvětlujeme, co to konkrétně znamená. A řeč byla i o takzvaném aukčním systému, tedy provozní podpoře, skrze kterou vláda výstavbu větrníků podporuje. Dozvíte se, proč tenhle systém v Česku moc nefunguje a proč po něm i přesto touží provozovatelé slunečních elektráren.

Rozebereme také argument, který dříve nebo později zazní v každé debatě o větrné energii, tedy, že Česko nemá pro její masivní využití vhodné povětrnostní podmínky. To je totiž pravda pouze při srovnání s přímořskými státy typu Francie, nebo Dánsko. Nicméně Česko zaostává i při srovnání s vnitrozemskými regiony jako je Rakousko nebo jižní část Německa.

Dlouhé povolování a absence větrného pobřeží nejsou jedinými důvody, proč vítr v Česku neotáčí větším množstvím lopatek. Zatímco cena solárních panelů neustále klesá a současně s ní stoupá jejich účinnost, u větrníků to zatím nepozorujeme. Zpřetrhání dodavatelských řetězců a drahé energie měly negativní vliv na ceny základních surovin, mezi které patří například ocel. A tak přesto, že v tomto odvětví (stejně jako u solárů) jasně dominuje Čína, nelze očekávat, že by větrníky v dohledné době nějak razantně zlevnily.