Během pandemie koronaviru a na ní navazujícího ruského útoku na Ukrajinu se stavebnictví a trh s cihlami a dalšími materiály téměř zastavil. „Situace stále není růžová,“ popisuje v dalším vydání E15 Castu generální ředitel společnosti Heluz Jan Smola.
Mluví také o tom, že kvůli vysokým úrokovým sazbám je nejnižší poptávka po stavbách rodinných domů za posledních pět let. Vysvětluje též, proč u novostaveb rozmlouvají zateplování: „Současné materiály mají integrovanou izolaci, dokážou nabídnout stejné nebo lepší tepelně izolační vlastnosti a přitom dlouhou životnost a zachovat veškerou přidanou hodnotu páleného střepu, jako je difuze vodních pár, akustika, akumulace, pevnost materiálu.“
Jak prošel stavební trh a vy jako dodavatel cihel a materiálu dvěma složitými období za sebou – pandemií koronaviru a následnou ruskou agresí na Ukrajině spojenou s nárůstem cen energií a inflací?
Přiznám, že aktuální situace není růžová a trh se prakticky zastavil. My se soustřeďujeme především na stavitele rodinných domů, protože těm máme co nabídnout. Ale právě tam je jednoznačně znát nedostupnost hypoték. Na druhou stranu, když mám být upřímný, tak minulá léta se dařilo. Trh se loni hodně předzásobil, protože existovala obava z dalšího zdražování a nedostupnosti materiálu. S tím počítáme, snažíme se na to reagovat především tím, že investujeme do našich provozů, děláme rekonstrukce, které jsme nemohli provádět, když byla zvýšená poptávka a z krátkodobého hlediska si s tím poradíme. A dlouhodobě jsem optimista, protože tržní potřeba bydlení stále není naplněna.
Staví se málo kvůli vysokým úrokovým sazbám?
Poptávka je nejnižší za posledních pět let. Ne proto, že by lidé nechtěli stavět, ale mnohdy mají obavu z budoucnosti a z toho, jak to celé zaplatí. Ale mnohem větší překážku vidím v tom, že lidé na hypotéky prostě nedosáhnou kvůli regulativům České národní banky. Někteří uvažují tak, že rok, dva překonají, potom doufají, že sazby klesnou, tak si dají kratší fixaci a pak už by to zvládli. Ale když vám to v podstatě regulace nedovolí, tak i kdybyste chtěl tisíckrát, tak se do stavby domů nepustíte.
Stále se mění ceny tak často jako v době pandemie koronaviru? Nebo už se situace stabilizuje?
Skoky cen už nejsou tak časté a vysoké. Je to způsobené i tím, že v cihlařině je materiálu každý rok stejně. To, co se ale stabilizovalo a je to vidět, kdy ceny mírně klesly, je umírnění cen energií. Pro představu v roce 2021 byla průměrná cena megawatthodiny plynu kolem 20 eur, teď jsme na 40 až 50. Je to sice skoro 2,5 násobek, ale to bylo až 200 eur, tedy desetinásobek. A u pálených cihel představují energie obrovský náklad a ten se musí do ceny výrobků promítnout. Ze zdražování jsme neměli radost, protože si umíme domyslet to, že pokud bude stavební materiál dražší, pro lidi nedostupný, bude klesat poptávka. Pro nás je mnohem efektivnější vyrábět a prodávat dané množství, než malého množství zvyšovat cenu a pak být donuceni odstavovat provozy.
Celý E15 Cast s Janem Smolou si můžete pustit tady:
Do čeho jste investovali? Do rozšíření kapacit? Nebo do zefektivnění výroby?
Provádíme rekonstrukce stávajícího zařízení, které je v nepřetržitém provozu, takže se během něj nemůže opravovat. Uvedu jeden typický příklad. Pec. Vedou tam koleje, přijíždějí tam vlastně nonstop vagony. No a ty koleje prostě nevyměníte, když je v peci 900 stupňů. To až v okamžiku odstávky, kdy se vše ochladí. K tomu se opraví i potrubí. Případně další náležitosti, které už dosloužily. U investic se soustřeďujeme na to, bychom dále pracovali na automatizaci v cihelnách. Už dnes jsou naše provozy plně automatizované v čistém prostředí. V našem nejlepším zájmu je, aby se lidé, pokud možno, cihly vůbec nedotkli. Operátoři jsou tam od toho, aby dohlíželi na chod zařízení, případně odstraňovali nenadálé poruchy. Všechno za nyní dělají stroje a ta těžká práce, která byla typická pro cihlářské provozy, už prakticky vymyslela.
Jak byste charakterizoval vaše zákazníky?
Zpočátku jde o člověka, který se snaží ušetřit a levně postavit. Pokud máme možnost se s ním setkat a promluvit si, tak věříme, že ho „převedeme“ na zákazníka, který bude klást důraz na udržitelnost a dlouhou životnost domu. Uvědomujeme si, že naši zákazníci staví jednou dvakrát za život. Vidíme návrat k svépomocnému stavění, kdy se lidé bez zkušeností pouštějí do obrovského projektu. A my cítíme náš úkol v tom, abychom je pomohli provést procesem tak, aby nedělali zbytečné chyby. Skoro všude narážíme na levný dovozový materiál. Ano, je to tak, opravdu koupíte zahraniční cihlu levněji než naši. Ale to je proto, že k ní nedostanete žádný předprodejní, prodejní a poprodejní servis. Nemůžete nikomu zavolat, aby přišel na stavbu, poradil, jak řešit nějaký detail. Ze zkušeností víme, jak „funguje“ typický zákazník: Nechá si někde zpracovat projektovou dokumentaci pro stavební povolení a pustí se dostavby. A to vidím jako obrovskou chybu a škodu, protože správný postup je jiný.
Jaký?
Měl by si najít architekta a s ním dům „vymyslet“, vyřešit jeho koncepci, své současné ale i budoucí potřeby. Dům totiž stavíte i na 50 let a to, co potřebujete nyní, nemusí za 30 let platit. Až pak na základě shody zpracujete projektovou dokumentaci pro stavební povolení. A třetí bod a za mě velmi důležitý bod, který se snad téměř ve 100 procentech případů opomíjí, je zpracování prováděcí dokumentace, která vyřeší veškeré detaily, postupy, jak dům správně postavit, aby fungoval jako celek. Aby nedocházelo k budoucím nefunkčnostem či poruchám.
Víte odkud ze zahraničí se sem materiály vozí a na co by se člověk měl dát pozor?
Nechci tvrdit, že všechno, co se do Česka vozí, je horší kvality. Nejčastěji z Polska, také z Německa či Rakouska. Některé výrobky tu kvalitu mají, ale nemají ten servis. Takový, že vám na stavbu přijde technik, který poradí ať už jde o nadpraží, sokl nebo věnec. Ano, některé materiály mají pofidérní vlastnosti a parametry.
Mluvil jste o udržitelnosti a životnosti. Jak jich dosáhnout při dostupné ceně?
Každému doporučuji, aby se setkal s obchodním zástupcem výrobce a pobavil se s ním o službách, které dostane při koupi materiálu. Na základě toho se může rozhodnout, jestli chce obětovat určitý servis nebo určitou podporu výměnou za pár desítek tisíc korun, které na stavbě ušetří. Pokud jde o cihly, mluvíme zhruba o půl milionu korun pro standardní dům. Dobře, ušetřil byste 50 tisíc korun. Ale obvodový plášť a stěny jsou to, co na domě už nikdy nevyměníte, na rozdíl od kuchyně, koupelny, oken, podlah. Proto je důležité, aby vydrželo 100 let, přece byste ho nechtěl za 30 nebo 50 složitě a nákladně rekonstruovat.
Jak je to se zateplováním novostaveb?
Bude to znít divně, ale my se snažíme naše zákazníky přesvědčit, aby nezateplovali. Vysvětlím proč. Zateplování je výborná alternativa v okamžiku, kdy rekonstruujete starý dům a v zásadě vám nezbývá nic jiného, než nalepit na fasádu kontaktní zateplení. U novostaveb už je to na pováženou, protože současné materiály mají integrovanou izolaci, dokážou nabídnout stejné nebo lepší tepelně izolační vlastnosti a přitom dlouhou životnost a zachovat veškerou přidanou hodnotu páleného střepu, jako je difuze vodních pár, akustika, akumulace, pevnost materiálu.
Čím ještě argumentujete?
Že nelze srovnávat obyčejnou cihlu pro zateplení s prémiovou. A když už to chce zákazník srovnávat, tak ať si k tomu přičtěte náklady na zateplení a pak porovná konstrukci jako celek. Nejdůležitější však je, aby vše správně fungovalo, aby dům, jak se říká, dýchal, byl zdravý a příjemný pro bydlení.
Stojíte za iniciativou Smysluplný celek. Co vás k ní přivedlo?
Doplnění a orámování toho, co už dávno děláme. Hodně si zakládáme na celkovém servisu. U toho předprodejního to znamená možnost poradenství, zákazníkovi nejlépe ve fázi projektu poradit, jaké jsou trendy, co by měl po svém projektantovi, případně architektovi chtít. Pak následuje prodejní servis a pomoc při stavbě. Právě při svépomocné výstavbě mají naši zákazníci možnost využít spousty služeb, které nabízíme. Některé zdarma, jiné jsou zpoplatněné, ale vždy tak, aby to pokrylo náklady. Toto není věc, na které chceme generovat marži. Naopak nám jde o to, aby zákazník, který si koupí od společnosti Heluz materiál, vše správně použil. Do poprodejního servisu řadíme spolupráci s dalšími partnery, kdy doporučujeme a nabízíme řešení, která v rámci toho smysluplného celku zajistí životnost domu na 50, 100, 150 let. Navíc bude vše udržitelné dojde ke správnému spojení vlastností našich cihel a ostatních materiálů.
Uvažujete, že byste do Smysluplného celku zapojili další společnosti třeba kvůli sjednocení standardů?
Myslím, že firmám na trhu nezbude nic jiného, než kromě materiálu nabízet kompletní servis. Zákazník je sice nezkušený, a přestože se nechá někým k něčemu přemluvit, postaví si dům, který úplně nefunguje, ale bude si to pamatovat. Sice ne za dva, za tři roky, kdyby mohl znovu stavět, ale za 30 let a potom se to všechno „zúročí“. Nám nejde o to prodávat vždy nejdražší materiál. Snažíme se zákazníkovi porozumět, pochopit, jaké jsou jeho možnosti, jaké jsou jeho potřeby, jaké další technologie hodlá využít. Protože to, jestli se bavíme o nízkoenergetickém, pasivním domě nebo jakýmkoliv standardu, funguje to stále tak, že ta „obálka“ budovy je nebo může být stále stejná.
To, jestli z nízkoenergetického domu uděláte pasivní, docílíte právě použitím technologií. Ale jak se říká, z trabanta závodní auto neuděláte. Tak to funguje i ve stavebnictví. Pokud zákazník přijde s tím, že chce nízkorozpočtovou stavbu, že nehodlá investovat do technologií, nepůjde tzv. do toho nejmodernějšího, co mu trh nabízí, tak ani my mu nebudeme „cpát“ ten nejlepší materiál. Na druhou stranu, pokud s tím takto počítá, snažíme přesvědčit pro materiál, který podpoří jeho stavbu, tak aby nemusel předimenzovat tepelné čerpadlo či fotovoltaiku.
