Svět těžby bitcoinu si před dvěma lety prošel menším zemětřesením. V Číně, kde tehdy sídlilo na 70 procent globálního těžebního výkonu, jí ze dne na den zakázali. A přišel velký přesun, nejdříve do zemí střední Asie, pak ale hlavně do Spojených států a Latinské Ameriky. Podle Kristiana Csepcsara ze společnosti Braiins to ale nakonec bitcoinu i těžařům pomohlo. Přišla větší diverzifikace a to třeba i na poli výroby.
Firma vydala dluhopisy a plánuje rozjet výrobu vlastního hardwaru. Co to ta těžba je, kde se nejvíc těží a komu se vyplatí do oboru investovat, si můžete poslechnout v podcastu KryptoSpace.
Co to vlastně těžba obecně je? Asi víme, že se bitcoiny netěží s krumpáčem a kbelíkem.
Aby byl bitcoin, podle mého nejdokonalejší a nejdecentralizovanější peníze, bezpečný, tak za ním musí stát obrovské množství elektrické energie. Pomocí té vlastně těžaři, kteří vedle toho utrácejí obrovské peníze i za těžební stroje, zabezpečují chod celé sítě. A pak musíte ještě přijít na to, jak ty těžaře za tu jejich práci odměňovat.
Když mluvíme o těžbě, tak nejčastějí říkáme, že těžaři vlastně hrají loterii nebo ještě lépe hážou kostkou. Těžaři vynakládají energii na to, aby tou kostkou házeli. A ten, kdo na té kostce najde správné řešení jako první, tak vyhraje nové bitcoiny.
Ty těžební stroje ale nehází kostkou, ale řeší matematický problém. Spousta lidí si myslí, že se jedná o nějakou složitou rovnici. Ale ono je to spíš naopak, i proto asi to srovnání s kostkou.
| KryptoSpace je nezávislý projekt ekonomického novináře Petra Lukáče. Každý týden přináší rozhovory a analýzy ze světa bitcoinu, etheru a decentralizovaných financí. Nově si můžete jeho volnou část poslechnout i na stránkách e15. |
No ta kostka se hodí prostě k lepšímu popisu více věcí. Třeba když se mění tzv. složitost těžby, tak se zvyšuje počet stran, které ta kostka má. A pak když se mění výpočetní výkon, tak je to jako když se zvyšuje nebo snižuje počet hráčů, kteří tou kostkou hážou.
Ale k té komplexnosti. Ano, neřeší se nějaká složitá matematická rovnice. Ale jde o řešení velmi jednoduchého příkladu. To děláte stále dokola a zkoušíte trefit to správné číslo. Představte si to ale tak, že sice házíte kostkou, což je jednoduchý úkol. Ale hážete kostkou, co má třeba milion stran. A vy musíte trefit číslo menší než deset. Ano, je to komplikovanější, ale není to tak, že musíte řešit komplikované logaritmické funkce.
I proto asi vznikly specializovaná těžební zařízení, tzv. ASICs, které neumí nic jiného.
Když byl ještě bitcoin ve svých začátcích, tak se těžil na všem. Začínalo se na normálních procesorech, doslova si to představte jako laptop, který máte na stole. Jak docházelo k specializaci, tak se následně těžilo na grafických kartách. Ještě před ASICy bylo krátké období, kdy se těžilo na tzv. FPGA, což je hardware, na kterém simulujete chod ASICů.
Co se dnes ještě těží na grafických kartách?
Přiznám se, že se o tom příliš nezajímám, ale bude tam spousta altcoinů. A do nedávně doby se pomocí grafik těžilo i Ethereum.
Braiins je softwarová firma, která vyvíjí produkty pro těžaře. A máme také historicky nejdéle fungující pool. Můžete popsat, co to takový „pool“ je?
Je to nástroj, který vlastně shlukuje těžaře do jedné entity. Softwarový produkt, pomocí kterého se těžaři připojují k serveru a těží společně. A ten náš server tu práci koordinuje, sbírá výsledky a říká: vyhráli jsme, našli jsme to správné číslo a pak rozdělí tu odměnu.
Jaký dnes máte podíl na trhu?
Ve vrcholu jsme byli někde na 20 až 25 %, ale to bylo ještě dávno, takových osm roků zpátky. Nyní jsme na nějakých pěti procentech.
Vyplatí se dnes těžit jinak než přes ASICy?
Dneska už to ničím jiným opravdu nejde. My jsme u nás například porovnávali čtyři roky starý hardware, který má v sobě tři tzv. hasboardy a na každém hashboardu třeba 40 čipů. A jeden jediný tento čip má čtyřicetkrát větší výkon než nejvýkonnější grafická karta od NVIDIe. Ale tam je nutné říct, že ten hardware umí jenom těžit bitcoin, jen házet kostkou a nic jiného.
Poslední tři roky byly pro těžbu bitcoinu poměrně turbulentní. Co bylo největší změnou? Zákaz těžby v Číně před dvěma lety?
Ano. Ze dne na den to bylo nelegální. V Číně se těžilo 70 procent těžebního výkonu. A zároveň tam sídlí i všichni výrobci ASICů.
Když to Čína oznámila, tak jsem si říkal, že je to prostě další hoax. Už jsme těch fake news o Číně v minulosti viděli tolik. Ale pak se opravdu ze dne na den začalo obrovské množství těžařů stěhovat mimo.
Doteď si pamatuji na ty fotky letadel a kontejnerů narvaných starými ASICy, co si lidé z Číny objednávali. Pro mě to bylo celé ale vlastně ukázkou obrovské robustnosti bitcoinu. Jediné, co se stalo, že se musela po týdnu či více upravit obtížnost těžby. Ale síť to ustála celé bez problémů. Ano. Na chvíli byly možná pomalejší bloky, ale pořád šlo bez problémů posílat.
Kam se těžaři z Číny přesunuli?
Hlavně Spojené státy americké. To je dnes jednička. Třeba Texas je dnes úplně největší epicentrum těžby bitcoinu široko daleko.
Pokud vás zajímá, kde se ještě těží bitcoin nebo kdy a na čem se to vyplatí i běžnému člověku, pusťte si celý podcast KryptoSpace
