🎧 Umělé omlazení o 20 let? Češi bojují o stovky milionů dolarů ve světové soutěži
Co kdyby šlo stáří zpomalit, nebo dokonce obrátit? Tým z Česka se přiblížil vědecké sci-fi. Získal místo v semifinále mezinárodní soutěže XPRIZE Healthspan a snaží se prokázat, že lidské tělo lze „omladit“ až o dvě dekády. V nejnovějším díle podcastu MediCast jsme si s Petrem Šrámkem, zakladatelem Longevitytech.fund a stejnojmenné kliniky, povídali o tom, co všechno dnes znamená dlouhověkost – a proč nestačí jen zdravě jíst a cvičit.
„Longevity není o nesmrtelnosti, ale o zdraví, které vydrží déle. Chceme, aby lidé žili aktivně i po sedmdesátce,“ říká Šrámek, který spolu s týmem českých odborníků usiluje o hlavní cenu 101 milionů dolarů. Cílem soutěže je prokázat měřitelné zlepšení biomarkerů u lidí mezi 55 a 85 lety tak, aby odpovídaly hodnotám o dvacet let mladších jedinců.
Dlouhověkost není trend. Je to nová věda
Dlouhověkost dnes proniká do wellness průmyslu, beauty byznysu i mainstreamových médií. Podle Šrámka ale většina těchto aktivit používá pojem longevity jen jako marketingovou nálepku. „Skutečná longevity musí být postavená na vědecky podložené personalizované diagnostice, která vyhodnotí metabolismus, imunitu, psychiku i spánek. Teprve pak lze určit, co danému člověku opravdu pomůže.“
To všechno se podle něj děje v jejich klinice, která testuje kombinaci pokročilé diagnostiky a experimentálních terapií – včetně například genové terapie nebo práce se světlem a ultrazvukem pro cílené ovlivnění mozku. Šrámek upozorňuje, že hlavní rozdíl mezi poctivým přístupem a pseudovědou je v možnosti efekt měřit.
Mozek, smysl a spánek jako pilíře zdraví
Dlouhověkost není jen o těle, ale i o hlavě. „Psychická rovina je naprosto klíčová,“ vysvětluje Šrámek. Biologie podle něj reaguje na to, jestli se člověk cítí potřebný, jestli má ve společnosti nebo v rodině roli. „Když organismus ztratí smysl, začne pomalu umírat.“ Šrámek i jeho kolegové proto kladou důraz na kvalitu spánku, duševní zdraví a individuální práci s traumatem. „Lidé k nám často přicházejí kvůli fyzickým problémům, ale nakonec zjistíme, že jejich potíže pramení z psychické nerovnováhy,“ říká.
Sledovat sám sebe je víc než chytré hodinky
Technologie hrají v oblasti longevity čím dál větší roli. Vědci se opírají o data z wearables, biometrických měření i AI diagnostiky. „Ale i nejlepší prsten nebo hodinky by měly být jen zpětnou vazbou – ne zdrojem stresu,“ varuje Šrámek. Klíč je naučit se tělo vnímat, citlivě reagovat na jeho signály a vnímat i přirozené cykly. „Někdy se vám daří hůř, a není to důvod k panice. Jen tělo prochází jinou fází.“
Kde začít?
Podle Šrámka by měl každý začít poznáním svého těla. „Nesnažte se hned vygooglovat nejnovější suplementy nebo biohacky. Zajděte si na základní screening, změřte si biologický věk, genetické predispozice a reakce těla. Teprve pak má smysl něco měnit.“ Cílem je podle něj prodloužit zdravý věk o 10–20 let. „A to není malá věc. Co je víc – nové auto, nebo dalších deset let aktivního života?“ ptá se Šrámek.
Podcast si můžete pustit i na Spotify:
