Češi i Slováci vyžadují kvalitní bankovní produkty, říká Martin Techman z VÚB

Na podzim VÚB představila Spoření bez limitů s atraktivním úrokem 6,15 % p.a., které spojuje jednoduchost online řešení a flexibilitu bez jakýchkoli poplatků a omezení. Co vedlo VÚB k rozšíření retailové nabídky na český trh a v čem jsou čeští a slovenští zákazníci rozdílní, vysvětluje Martin Techman, člen představenstva VÚB banky.

V ČR je VÚB vnímána více méně jako korporátní banka. Co Vás vedlo k otevření spořicího účtu pro fyzické osoby?

Aktuální úrokové prostředí ve vztahu k české koruně samozřejmě výrazně zvyšuje atraktivitu spoření, a především spořicích účtů, kde jsou peníze v principu kdykoliv k dispozici, a zároveň nabízí řádově vyšší zhodnocení v porovnání s běžným účtem. Máme relativně velké množství klientů, kteří mají alespoň část příjmů nebo úspor v českých korunách a kterým jsme chtěli nabídnout možnost jejich zhodnocení. Zároveň jsme si ověřili, že existuje významný tržní prostor, na kterém může být naše nabídka zajímavá přímo pro české klienty.

Znamená to, že VÚB se pustí v ČR do retailu?

Nemáme v současnosti v plánu přímý vstup do retailu v ČR. Na rozdíl od spořicích účtů, které jsou v principu relativně jednoduché, je poskytování komplexních služeb v ČR velmi náročné na infrastrukturu přímo v ČR.

Český trh se zdá být poměrně dost konkurenční. Jak se na něm dá prosadit? Lze to srovnat s trhem na Slovensku?

Dlouhodobě působím na obou trzích a můžu konstatovat, že konkurenční prostředí je velmi relativní pojem. Obecně platí, že obě země jsou velmi rozvinuté z pohledu běžných bankovních služeb, a to především co se týče digitalizace. Na druhou stranu je slovenský trh výrazně ovlivněn svou velikostí při srovnatelném množství bank a zároveň členstvím v eurozóně. Musí tak být schopen pracovat s výrazně nižší marží. Do nedávna například platilo, že průměrná sazba hypotéky na Slovensku byla druhá nejnižší v rámci EU.  

V čem se musí v Česku podnikat jinak, myšleno z hlediska bankovnictví?

Klienti v obou zemích jsou dlouhodobě extrémně nároční na kvalitu produktu, jednoduchost a rychlost souvisejících procesů, a to především v online oblasti. Pro nás, jako banku působící primárně v prostředí eurozóny, představuje koruna na jednu stranu příležitost, ale na druhou stranu i zásadnější komplikace. V prostředí SEPA jsme dnes schopni v průběhu sekund posílat platby na druhou stranu Evropy, a to za stejných podmínek jako doma. Toto nicméně neplatí v případě české koruny, a tak jsme museli reagovat vytvořením sběrného účtu v rámci naší české pobočky. Díky němu sice převod trvá o den déle, ale bez poplatků pro platby do zahraničí.

Zdá se, že česká společnost se dělí na ty, kteří již chtějí vše online, a na ty, kterým přijde svět sdílení informací po sítích a spousty hesel jako něco za hranicemi bezpečnosti. Jak vnímáte tento rozpor?

Já tam popravdě žádný velký rozpor nevidím. Dnes došlo k rozšíření online služeb prakticky mezi všemi generacemi. Většina procesů je dokonce tak jednoduchá, že už by je klienti ani jinak realizovat nechtěli. Zároveň ale vyžadují jednoduché a bezpečné prostředí. To je pro nás samozřejmě jedno z klíčových témat. Průběžně pracujeme na tom, abychom naše online služby co nejvíce zjednodušovali, udrželi maximální technickou úroveň zabezpečení a v neposlední řadě naučili naše klienty, jak je bezpečně využívat.