Civilizace na rozcestí: umělá inteligence a vzdělávání jako klíč k budoucnosti
Před šedesáti lety vyšla v Československu kniha Civilizace na rozcestí (Radovan Richta a kol.). Autoři upozorňovali, že prudký rozvoj vědy a techniky zásadně promění charakter práce i života. Rutinní manuální činnosti budou mizet a hlavní výrobní silou se stane vědění, tvořivost a schopnost učit se po celý život. Klíčová otázka tehdy zněla: povede technologický pokrok k větší svobodě a humanizaci práce, nebo k novým formám odcizení a nerovnostem?
Od Richty k ChatGPT
Dnes, v éře digitální revoluce a umělé inteligence, stojíme znovu na podobném rozcestí. Místo kybernetiky a automatizace hýbou světem generativní modely, algoritmy a virtuální asistenti. A opět se ptáme:
- Umožní nám AI intelektuálnější a kreativnější práci, nebo nás připraví o samostatnost?
- Pomůže snižovat sociální rozdíly, nebo vytvoří novou propast mezi těmi, kdo zvládají technologie, a těmi, kdo zůstávají pozadu?
- Posílí naše vztahy, nebo je nahradí komunikace s chatboty?
Rizika digitální éry
AI nabízí rychlé a zdánlivě přesné odpovědi. Svádí však k pohodlnosti a pasivitě. Mladí lidé se často obracejí raději na digitálního asistenta než na učitele či kolegy. Stejně jako kalkulačky oslabily schopnost počítat zpaměti, může AI oslabit naši schopnost hledat, analyzovat a kriticky myslet.
Hrozí také nová forma nerovnosti: ti, kdo AI zvládnou, se budou vzdalovat těm, kteří ji odmítají či neumějí využít. Algoritmus se stává „centrálním mozkem lidstva“, autorita učitelů či odborníků slábne a pravda se relativizuje.
Příležitosti a nové šance
Na druhé straně může AI lidem uvolnit ruce od rutiny a otevřít prostor pro kreativitu, hlubší analýzu a spolupráci. Otázkou zůstává, zda dokážeme technologie využít tak, aby obohacovaly lidský život – individuálně i společensky.
Jak reagovat ve firmách
Budoucnost našich životů bude záviset na tom, jak firmy dokážou propojit technologie s lidským rozvojem. Klíčovými oblastmi jsou:
- Digitální gramotnost – nejen technické „jak to zapnout“, ale schopnost rozpoznat manipulaci, správně se ptát a využívat AI jako nástroj, nikoli náhradu úsudku.
- Rozvoj kreativity a soft skills – technologie zvládnou rutinu, ale člověk má tvořit, rozhodovat a komunikovat.
- Human-in-the-loop – AI může inspirovat, ale konečná odpovědnost musí zůstat na člověku.
- Vzdělávání – už dávno není etapou života, ale celoživotní nutností pro jednotlivce i firemní týmy.
Role SMARTER Training & Consulting
Organizace, které dokážou pěstovat kulturu učení, sdílení a kritického myšlení, budou patřit k vítězům digitální éry. Ty, které to podcení, riskují závislost na algoritmech a ztrátu vlastní cesty. Právě proto připravujeme pro firmy vzdělávací programy, které propojují digitální dovednosti s lidskou stránkou myšlení a týmové spolupráce. Motto zní: technologie jsou silné – ale skutečnou hodnotu tvoří lidé, kteří je umí využít s hlavou i srdcem.
Zvládnout práci s AI nebude tak těžké, jako naučit se s ní kriticky myslet, tvořit inovace a vést týmy v době rychlých změn. „Soft skills 2.0“ – tedy komunikace, empatie, adaptabilita, kreativita a etické využívání technologií – se stávají klíčem k dlouhodobé konkurenceschopnosti.
Kam vykročíme z rozcestí?
Stejně jako před 60. lety se ukazuje, že největší výzvou není samotný technický pokrok, ale jeho sociální a lidské důsledky. Umělá inteligence může být nástrojem rozvoje, ale i zdrojem nerovností a konfliktů. Rozhodující roli bude mít vzdělávání – zejména to firemní.
Civilizace je opět na rozcestí. Záleží na nás, zda využijeme technologie k obohacení a osvobození života, nebo se necháme pohltit jejich pohodlím, za kterým se může skrývat závislost a ztráta naší autenticity.
Autoři: Aleš Kabátek, Marek Tůma, partneři SMARTER Training & Consulting













