Jsou firemní dluhopisy riziko? A proč řada jejich emitentů skončila v insolvenci?
Businessmani, podnikatelé, investoři a odborníci, zkrátka lidé z praxe, kteří mají znalosti a zkušenosti a vědí, jakým směrem se ubírá trh s korporátními, firemními dluhopisy, se zamýšlejí nad tím, proč financovat podnikání prostřednictvím bondů. Co je hlavním problémem korporátních dluhopisů? A existuje dostatečný dohled nad trhem?
To vše na 4. Finanční konferenci, která se uskuteční 29. května v pražském Operu. Diskusi o tom, kam dluhopisový trh směřuje, co jsou jeho slabiny či naopak silné stránky a výhody, jakou mají budoucnost a jak řešit nástrahy, pokud se objevují, povedou hlavní aktéři panelu o firemních dluhopisech: Tomáš Raška, zakladatel investiční skupiny Natland, Petr Borkovec, Co-Founder a CEO v Partners Financial Services, Ladislav Kročák, ředitel sekce ČNB dohledu nad finančním trhem II., a Jiří Loubal, CEO Cyrrus Group.
Poslední rok byl na finančních trzích ve znamení větších či menších otřesů. Pro dluhopisy jako finanční instrument byl v podstatě špatný, a to nehledě na konkrétní kvalitu. Dluhopisoví investoři měli kvůli vysoké inflaci vysoká očekávání z hlediska výnosů, zároveň ale vysoká inflace vedla k růstu sazeb, což zase znamenalo pokles cen obchodovaných dluhopisů.
Ačkoliv rok 2023 bude podle předpovědí expertů také turbulentní, zajímavé výnosy na dluhopisech (u konzervativních 5–8 % ročně) mohou přijít i kvůli předešlému poklesu cen. Jelikož by už letos mohlo dojít ke snižování úrokových sazeb, což by mělo opět zvýšit cenu dluhopisů, bude moci investor vydělat nejen na kuponu, ale také na ceně.
Do poloviny roku 2022 (od roku 2013) skončil každý desátý emitent bondů v insolvenci, šlo přitom o 12 % emitentů podlimitních dluhopisů a 7 % emitentů nadlimitních dluhopisů. Přitom je skutečností, že problémoví emitenti končí v úpadku poměrně brzy. Téměř polovina společností z řad emitentů v úpadku skončila v insolvenci do tří let po první emisi svých dluhopisů, jedna čtvrtina do dvou let, přičemž emitenti spadlí do insolvence vydali dluhopisy za celkem 6,4 miliard korun. Vedle toho se pak další problémy a obří sumy dlužných částek u emitentů objevují v souvislosti se směnkami. To vše vyplývá ze studie společnosti Surveilligence z loňského roku.
Jak se shodují experti, problémem je, že klidně až dvě pětiny emitentů vůbec nepublikovaly své finanční výkazy za období, které předcházelo datu první emise dluhopisů. Často šlo o začínající firmy bez zdravého podílu cizích a vlastních zdrojů, které pak mohou být ve složitých obdobích náchylnější k selhání. Kdokoliv pak těžko u takové firmy anebo neprospektované emise může posoudit kvalitu, když nemá žádnou historii. Často se také zmiňuje zásadní role zprostředkovatelů, prodejců bondů a dalších finančních instrumentů a důsledky jejich (ne)odpovědnosti.
Centrální banka se rozhodně snaží vzdělávat a informovat investory o rizicích. Nicméně často dochází k tomu, že zpráva „ČNB schválila dluhopis“ se na trhu spíše zneužívá, než že by znamenala cokoliv jiného. ČNB nekomentuje kvalitu dluhopisu, pouze kontroluje, zda prospekt a informace v něm nejsou nepravdivé.
Jak se postavit k současné situaci na trhu i s ohledem na neustálé zpřísňování bankovního financování? Bude role dluhopisového financování v českém businessu do budoucna jen růst? Pokud ano, pak je péče o kvalitu bondového trhu zásadní a ztráta důvěry nepomůže nikomu. Pokud vás téma dluhopisů a jejich budoucnosti zajímá, můžete vše probrat s Tomášem Raškou, Petrem Borkovcem, Ladislavem Kročákem a Jiřím Loubalem osobně v květnu v pražském Operu.
