Jak se ve Vrchlabí vyrábějí převodovky: lidé jsou stále nenahraditelní

Automobilový závod ve Vrchlabí

Automobilový závod ve Vrchlabí Zdroj: Škoda

Automobilový závod ve Vrchlabí
Robot vydává za jízdy hudbu, aby na sebe upozornil. Denně projede stejnou trasu 120krát, celkem 35 km.
Výrobně náročný kužel diferenciálu dorazí hotový od německého dodavatele. Ale až ve Vrchlabí se snýtuje s neobrobeným kolem, na kterém se teprve poté vyfrézují zuby. Pokud by se to udělalo dřív, nebyla by zaručena absolutní středová souosost obou dílů.
Automobilový závod ve Vrchlabí
Automatická dvouspojková převodovka má v sobě mnoho citlivé mechatroniky, proto se ve výrobě musí udržovat absolutní čistota
10
Fotogalerie

Automobilový závod ve Vrchlabí letos slaví 155 let. Před sedmi lety v nejmenším továrně Škody Auto přestala z výrobní linky sjíždět auta a místo toho závod přešel na výrobu automatických sedmistupňových dvouspojkových převodovek DSG. Denně jich ve Vrchlabí vznikne 2200. Převodovky se montují nejen do středních modelů koncernu, ale i ve slabších motorizacích passatu nebo superbu. Vznikaly zde i převodovky pro Bugatti Veyron.

Postupně se tak ukazuje, že trend přechodu výroby z auta na komponenty byl správný, nejmenší závod Škody Auto je dnes jedním z nejmodernějších v Evropě. Před čtyřmi lety dostal celoevropskou cenu „Továrna roku“ a na výměnné stáže sem jezdí i studenti z Německa.

Na čistou výrobu v závodu kladpu obrovský důraz, do některých provozů se chodí přes dekontaminační zónu a s rouškou přes vlasy. Po chodbách sviští automatický robot. Tlačí bedničky s materiálem o hmotnosti až 130 kg a hraje u toho rockovou hudbu, aby na sebe upozornil živé kolegy. Pokud se mu do cesty nějaký připlete, robot bezpečně zastaví a najde si jinou trasu. Nepoužívá indukční vodicí smyčku, laserové navádění ani jiné berličky – stačí s ním na začátku projít halu, kterou se naučí, a pak už pracuje zcela sám.

Člověk pořád nenahraditelný

Přesto se tady zaměstnanci o práci bát nemusejí. „Stroje lidi nikdy úplně nenahradí, jen sníží jejich zatížení. Roboty třeba zakládají písty řazení, což je citlivá činnost,“ říká Ivan Slimák. 

Linka je už zcela bezobslužná a člověka přivolá jen v okamžiku, kdy se něco pokazí. „Máme dvanáct zkušebních stavů mechatroniky, spojky, řazení a akustiky. Zkušební cyklus trvá pět minut a je odladěn tak, že simuluje jízdu ve voze rychlostí až sto osmdesát kilometrů za hodinu. Na základě frekvenčních analýz dokáže diagnostikovat konkrétní problém, například větší hlučnost na třetí stupeň,“ vysvětluje nám koordinátor kvality výroby Petr Zelenka.

Na člověka ale pořád zbývá zásadní úkol. Automatická testovací linka totiž potřebuje ke své činnosti vstupní data – vymezit limity –, což zvládne jen člověk. Takže kolem fabriky denně krouží testovací flotila koncernových vozů a zkušební jezdci ověřují naladění převodovek a hledají chyby v softwaru i akustice. Na uších přitom mají sluchátka, která zesilují hluk z čidel vně i uvnitř vozu.  

Celou reportáž z automobilového závodu ve Vrchlabí čtěte na serveru Auto.cz.