Největší mrazák ukrývá statisíce chlebů, kaiserek, baget a croissantů

Do samotného patnáctipatrového mrazáku dosahujícího výše až padesáti metrů se ale zaměstnanci mohou vypravit jen v případě poruchy. Provoz skladu je totiž plně automatizován a navíc je v něm 25 stupňů pod nulou. I technici vyslaní řešit potíže tak mohou ve skladu strávit maximálně půl hodiny, neboť kvůli mrazu je v něm snížený obsah kyslíku. V předsálí mrazáku je sice výrazně tepleji, ale stále jen těsně nad nulou.

Souboj živlů

Nescházelo ale mnoho a z velké slávy při letošním otevření skladu pro 27 tisíc palet se stala noční můra. V pátek ráno poslední lednový den vypukl v jedné z budov pekárny rozsáhlý požár, a to jen zhruba deset patnáct metrů od nového mrazáku. Na místě se vystřídalo 32 hasičských jednotek, uhasit samotný požár trvalo 11 hodin, celý zásah pak více než den. Záchranáři ošetřili osm lidí, zejména kvůli nadýchání kouře, šest z nich pro jistotu poslali na vyšetření do nemocnice.

Na souboj dvou živlů – ohně a mrazu – ale nakonec nedošlo. „Naštěstí se požár mrazáku nedotkl, ale bylo to velmi, velmi blízko,“ mohl si oddechnout generální ředitel firmy pro střední a východní Evropu Josef Láska. Pekárna musela sice kvůli požáru na několik týdnů omezit výrobu, provoz mrazicího skladu sloužícího nejen pro tuzemskou výrobu, ale i pro importované zboží nikoli.

Boj s živlem. V pátek ráno poslední lednový den vypukl v jedné z budov pekárny rozsáhlý požár, a to jen zhruba deset patnáct metrů od nového mrazáku. Uhasit požár trvalo jedenáct hodin. | Anna Vackova, E15Boj s živlem. V pátek ráno poslední lednový den vypukl v jedné z budov pekárny rozsáhlý požár, a to jen zhruba deset patnáct metrů od nového mrazáku. Uhasit požár trvalo jedenáct hodin.

Hasiči po zásahu odhadli výši škod na 50 milionů korun, samotná pekárna zatím konkrétní výši škody zveřejnit nechce. Důvodem je skutečnost, že požár podle Lásky podle všeho způsobil některý zaměstnanec externí firmy pracující zrovna v tu dobu v objektu. Odškodnění se tak stane předmětem případného jednání mezi pekárnou a firmou, jejíž pracovník celou situaci zavinil.

Rozhodnutí pustit se do impozantní investice trvalo několik let. Důvodem byl stále rostoucí zájem o zamrazené a na prodejně poté rozpečené pečivo, zejména bagety a kaiserky, ale nejen o ně. Firma vznikla pod názvem Delta Frozen Products v roce 1998 jako součást Delta Pekáren (nyní United Bakeries). Později přešla pod belgický holding Vanelor, v roce 2007 se stala součástí skupiny původem belgické a stále rodinné skupiny La Lorraine.

Po celou dobu pozorovala zvyšující se zájem lidí o zamrazené a posléze rozpečené pečivo. Původní pekárna měla v areálu v Kladně původně sloužícím jako masokombinát pronajatu jednu výrobní linku. Posléze začala přikupovat části areálu, až jej vlastní celý, a funguje v něm devět výrobních pekařských linek.

Pekárna stále sídlí v původním brownfieldu. „Je to sice trochu komplikace. Vždy je lepší továrnu postavit na zelené louce a nastavit si v ní toky tak, jak vám nejlépe vyhovují. Ale tehdy nikdo nepředpokládal, že trend bude takto pozitivní. A v jistou chvíli jsme se dostali do fáze, když už továrna nešla přemístit, lépe řečeno by to bylo velmi nevýhodné,“ podotkl Láska.

Devět linek. Moderní pekárna stále sídlí v původním brownfieldu. V areálu, který firma vlastní, již běží devět pekařských linek | Anna Vackova, E15Devět linek. Moderní pekárna stále sídlí v původním brownfieldu. V areálu, který firma vlastní, již běží devět pekařských linek.

Revoluce v pekařství

Začátky ale nebyly lehké. Na konci devadesátých let byli čeští spotřebitelé výrazně konzervativní. „V té době to byla převratná věc. V obchodech byl víceméně jen chléb šumava a rohlík za třicet haléřů. A najednou někdo začal prodávat bagetu za sedm korun. To byla revoluce,“ říká Láska. Zároveň ale nastal v Česku boom nadnárodních obchodních řetězců, které byly ze západní Evropy zvyklé prodávat výrazně širší portfolio pekařských výrobků. Pomalu a jistě tak začaly lidem nabízet i dražší výrobky dopékané ze zmrazeného polotovaru – a ukázalo se, že i o ně je zájem, který stále rostl.

Dnes tvoří podíl zamrazeného a v obchodě rozpečeného pečiva zhruba pětinu z celkového prodeje pečiva v řetězcích. Stoupající zájem se stal logicky i trnem v oku klasickým průmyslovým pekárnám. I díky jejich aktivitě ministerstvo zemědělství připravilo přede dvěma lety novou vyhlášku o označování rozpékaných výrobků v obchodech.

Devět linek. Moderní pekárna stále sídlí v původním brownfieldu. V areálu, který firma vlastní, již běží devět pekařských linek | Anna Vackova, E15Devět linek. Moderní pekárna stále sídlí v původním brownfieldu. V areálu, který firma vlastní, již běží devět pekařských linek.

Jako „čerstvé“ mohou být nyní označovány pouze výrobky, které při výrobě neprošly hlubokým zamrazením. To je i případ produkce La Lorraine v Kladně, kde se výrobky nedlouho před dokončením skokově zamrazí ze zhruba plus třiceti na minus 35 stupňů. Vyhlášku podporoval Průmyslový svaz pekařů a cukrářů a Potravinářská komora. Proti byli výrobci jako La Lorraine či ProFrost ze skupiny Agrofert a samotné obchodní řetězce, které lákají spotřebitele právě na vůni čerstvě rozpečeného chleba či baget linoucí se ze supermarketů. Ostatně řetězce jsou hlavními klienty výrobců zamrazeného pečiva – vždyť u La Lorraine vytváří čtyři pětiny tržeb.

Podle Lásky i podle dřívějších vyjádření řetězců se ale podíl dopékaného pečiva na prodejích nesnížil a naopak stále mírně stoupá. „Spotřebitelé jsou natolik soudní, že si kupují jen to, co jim chutná. Kromě negativní kampaně jsme žádný vliv nezaznamenali,“ míní Láska. I do budoucna proto zamrazeným a před prodejem rozpečeným výrobkům věří. „V západní Evropě je jejich podíl daleko vyšší než v Česku, takže tady je stále potenciál,“ dodává.

Největší část produkce kladenské pekárny tvoří kaiserky, bagety a chleby. Nemalou část ale již tvoří sladké výrobky, croissanty a obecně plněné věci. Trendy se navíc stále mění. Čas od času se některý výrobek osvědčí, jiný zase zapadne. Trendů vidí šéf firmy s ročními dvoumiliardovými tržbami několik. U běžného pečiva lidé začínají více kupovat výrobky s podílem žita, protože v historii je žitný chléb tradičním výrobkem, s jeho stoupající cenou ale zájem klesl.

Polární podmínky. Provoz skladu je plně automatizován je v něm 25 stupňů pod nulou. Zimě jsou však vystaveni i pracovníci v jeho okolí. | Anna Vackova, E15Polární podmínky. Provoz skladu je plně automatizován je v něm 25 stupňů pod nulou. Zimě jsou však vystaveni i pracovníci v jeho okolí.

Vede cereální kaiserka

Se zlepšujícím se životním stylem stoupá zájem i o cereální výrobky. Česko je dokonce natolik specifické, že dlouhodobě nejprodávanější je cereální kaiserka. „Jsme jedinou zemí v Evropě, kde má takový úspěch,“ podotýká Láska. Obecně lidé mají větší a větší zájem o výrobky s přidanou hodnotou, například ty, které místo levného margarínu obsahují skutečné máslo, a to i přesto, že jsou dražší.

Firma tak musí vymýšlet nové věci. „Vždyť třicet procent tržeb jsou za výrobky, které jsme vyvinuli během posledních tří let,“ poznamenává Láska.

Těžký začátek. Na konci devadesátých let byli čeští spotřebitelé výrazně konzervativní, říká ředitel Josef Láska | Anna Vackova, E15Těžký začátek. Na konci devadesátých let byli čeští spotřebitelé výrazně konzervativní, říká ředitel Josef Láska

Co se ale také mění, je ziskovost oboru. Krize donutila i část zákazníků šetřit. Marže jsou podle Lásky minimální a stejný zisk se nyní dosahuje na základě vyšší výroby a vyšších prodejů. Výhodou ale podle něj je skutečnost, že mateřská belgická firma je rodinným podnikem a tuzemské zisky ponechává v Česku na investice do růstu.

A nejsou to malé částky – v roce 2010 činil čistý zisk české pobočky La Lorraine 144 milionů korun, o rok později 70 milionů.„Majitelé pekárny chtějí, abychom byli ziskoví a zároveň rozvíjeli byznys v dlouhodobém horizontu. Je to už třetí generace, tam se skutečně neorientují na krátkodobý výsledek, ale na dlouhodobou stabilitu a růst v rámci střední a východní Evropy,“ uzavírá Láska.