Konec elektrárny Prunéřov I.: Za pár hodin kotle navždy vyhasnou | E15.cz

REPORTÁŽ E15: Zavírání Prunéřova. Už jen posledních pár hodin a kotle navždy vyhasnou

Štěpán Bruner

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn

V provozu vydržela dlouhých 53 let, brzy ji ale čeká ukončení provozu a demolice. Vydejte se prostřednictvím reportáže E15 a téměř padesátky fotografií na úplně poslední prohlídku hnědouhelné elektrárny Prunéřov I. na Chomutovsku, jejíž více než půlstoletí trvající historie se za několik týdnů uzavře.

Červená budova je baterkárna, velká modrá hala za ní kotelna. Stříbrošedá hostí odlučovače popílku, obří „krabice“ s komínen, která hraje všemi barvami, skrývá odsiřovací zařízení. Ve stínu těchto obrů se krčí drobný žlutý domek – mazutová stanice, ukazuje kolem sebe na všechny strany Zdeněk Půlpán, vedoucí provozu elektrárny Prunéřov I. Jeho pracoviště nejspíš čeká už jen pár hodin provozu, když na konci tohoto měsíce elektrárna zajistí dodávky tepla pro okolní města během odstávky sousední elektrárny Prunéřov II.

Nepřekročitelnou hranici představuje 30. červen. Tímto dnem elektrárna ztrácí provozní povolení. Ze sítě se tím odpojí 440 megawattů instalovaného výkonu, tedy o něco méně, než je instalovaný výkon jednoho bloku jaderné elektrárny v Dukovanech.

Muž, který posledních 15 let řídí každodenní chod elektrárny a v Prunéřově pracuje ještě mnohem déle, sice chápe, že odstavení elektrárny je nevyhnutelné, přesto ho to zjevně nijak netěší. „Pro řadu lidí je to tu srdeční záležitost,“ říká.

Drahý provoz

Stavba elektrárny v Prunéřově, která by dokázala spalovat méně kvalitní hnědé uhlí ze sousedního lomu Nástup – Tušimice, začala v roce 1963. Šest výrobních bloků najíždělo do provozu v letech 1967–1968. V 80. letech prošly bloky 3. až 6. modernizací. Na první dva bloky se už nedostalo a byly krátce po revoluci odstaveny. „Tehdy došlo k propadu spotřeby elektřiny, takže nebyly potřeba,“ popisuje Půlpán. Do dnešní podoby se elektrárna rozrostla v polovině 90. let, kdy byla jako první zdroj ČEZ vybavena odsířením.

Přes všechny tyto modernizace nyní elektrárna nevyrábí, protože je v posledních dnech tržní cela elektřiny příliš nízko. Sousední elektrárna Prunéřov II., která prošla rekonstrukcí před pěti lety, umí proud vyrábět s mnohem nižšími náklady.

Elektrárenský humor

Lidé, kteří elektrárnou za desítky let prošli, se do ní nevyhnutelně obtiskli. Zdi a ocelové konstrukce zdobí různé více či méně oficiální nápisy. Jeden například varuje, že gravitaci neošálíte a věci, co vám upadnou, vždy zamíří dolů. Klidně skrz sedm pater podlah tvořených děrovanými plechy. Asi proto navštěvníci povinně fasují helmy. Mimochodem o patrech se tu zásadně nemluví. Když se chcete dostat do druhého podlaží, musíte ve výtahu zmáčknout tlačítko s nápisem „9 metrů“, označující výšku od země, do které vás zdviž vyveze.

A elektrárna se zjevně obtiskla také do lidí. Například tím, že přestali vnímat všudypřídomný prach, který poletuje v okolí kotlů, i když ty jsou právě vyhaslé. „Pravidelně se tu uklízí, řídíme se při tom nařízením vlády,“ popisuje vedoucí provozu, zatímco stránka bloku v mé ruce viditelně šedne už po pár minutách.

Přístup k veškerému digitálnímu obsahu

Předplatit E15 Premium

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video