*E15: Premiér Petr Nečas nedávno přirovnal řadu českých vysokých škol k továrnám na osvědčení, které vyrábí lidi s jakýmsi papírem. Váš názor?
Školy je bezpochyby třeba hodnotit velmi individuálně. Bohužel ve velké řadě případů má ministerský předseda pravdu. Nelze to ale paušalizovat. V některých oborech máme skutečně špičkové experty. Nicméně pro české vysoké školy obecně platí, že se ještě nějakou dobu musí od vyspělého světa učit.
*E15: Univerzitní vzdělání je u nás extrémně dostupné, mladí lidé studují i dvě školy najednou. Vládní NERV dospěl k závěru, že pokud máme uspět v globální konkurenci, musíme snížit počet vysokoškoláků. Souhlasíte se zvýšením nároků na studenty?
S vysokými nároky na studenty samozřejmě souhlasím. Tato mince ale má dvě strany. Je velmi jednoduché zvýšit nároky, aniž by pro to škola vytvořila podmínky. Cílem musí být to, aby studenti uspěli. Musíte je neustále vést, motivovat. Nezbytný je interaktivní přístup mezi vyučujícími a studenty. V českých vysokých školách se vyučující často seznámí se studentem až u zkoušky. My hodnotíme studenty průběžně, závěrečná zkouška tvoří třeba jen třicet procent celkové známky. Řada škol spoléhá na to, že dostane peníze od státu, a tudíž je ke zkvalitnění výuky nic nenutí. Anglo-American University je naopak finančně zcela soběstačná, stát nám nedává ani korunu.
*E15: Podle odborníků chybí v českých vysokých školách důraz na rozvoj kritického myšlení, samostatnosti a uvažování v souvislostech…
Pro nás jsou to jedny z klíčových faktorů, které se snažíme u studentů rozvíjet. O tom, že se nám to daří, svědčí i to, že jsme byli jako první neamerická vysoká škola na světě vyzváni, abychom se ucházeli o špičkovou americkou akreditaci WASC (Western Association of Schools and Colleges, pozn. red.). Není to akreditace profesní jako třeba u MBA, ale institucionální. To znamená, že akredituje vysokou školu jako celek. V pilotním programu WASC jsme tři, kromě nás ještě dvě školy z Asie. V současnosti jsme úspěšně prošli přípravnou fází a od podzimu bychom měli vstoupit do první etapy. Půjde-li vše dobře, do tří až čtyř let bude mít náš diplom stejnou akreditaci jako diplom ze Stanfordu, Berkeley nebo CalTechu. Dostaneme se tak do nejužší světové špičky anglického vysokoškolského vzdělávání v neanglicky mluvících zemích.
České školy versus svět
*E15: Dalším nešvarem českého vysokého školství je nedostatečný důraz na dlouhodobou praxi při studiu. Jak to řešíte vy?
Naši studenti mají velice často řadu pracovních nabídek, ještě než studia dokončí. Praxe u významných firem je u nás povinná, bez ní nevydáme diplom.
*E15: S jakými zahraničními školami a firmami spolupracujete?
Za všechny uvedu Harvard University, kam naši nejlepší studenti mezinárodních vztahů každoročně jezdí participovat v rámci společného projektu Harvardu a OSN. A co se týče firem, je jich také velice mnoho. Například to jsou průmyslové podniky, banky, celostátní média nebo mezinárodní organizace.
*E15: České vysoké školy spolu budou o státní dotace soutěžit mnohem více než dosud. Má skončit praxe, kdy dostávají peníze pouze podle toho, kolik naberou studentů. Kritériem má být kvalita výuky. Bude vůbec možné ji objektivně posoudit?
S nadsázkou lze říci, že se spočítají nositelé Nobelovy ceny, jež ta která škola vychovala. Ale vážně, posuzovat kvalitu bude velmi obtížné. Co se týče naší vysoké školy, klíčová pro nás bude akreditace WASC. Pomocí ní zjistíme své slabé stránky, protože její součástí je právě i kontrola kvality.
Zjednodušeně řečeno, zatímco české akreditační autority zajímá především to, kolik ve škole působí kmenových docentů a profesorů, u amerického systému jde o kvalitu výuky jako takové. Nechceme se srovnávat s českými vysokými školami, ale s těmi nejlepšími světovými univerzitami. Snad právě tak by se mohla posuzovat i kvalita tuzemského terciárního vzdělávání.
*E15: V roce 2013 chce vláda zavést školné. To má činit maximálně deset tisíc korun za semestr studia a jeho výši si každá škola určí sama. Počítáte se zvýšením školného?
Tento případný krok vlády nebude mít na výši našeho školného žádný vliv. Zůstane stejné jako nyní, to znamená dvanáct tisíc korun za bakalářský předmět, magisterský je o patnáct procent dražší. Bakalářské studium celkově vyjde asi na 360 tisíc. To je cena, která odpovídá realitě. Zároveň budeme pokračovat v milionových investicích na podporu talentovaných studentů. Výborné studijní výsledky oceňujeme výraznou redukcí školného a ti vůbec nejlepší u nás studují zcela zdarma. Rozsáhlý systém prospěchových stipendií doplňujeme řadou dalších, například pro Romy, uprchlíky či pro studenty se zdravotním postižením. Formou stipendií vyjadřujeme rovněž solidaritu studentům, kteří se nečekaně octli v závažné situaci způsobené třeba přírodní katastrofou, jako byl hurikán Katrina.
*E15: Studují u vás i američtí veteráni z Iráku a Afghánistánu. Ti také neplatí školné?
Hradí jim ho vláda Spojených států. Oceňuje tak lidi, kteří jsou připraveni za svou zemi položit i život. Jsme moc rádi, že si řada mladých Američanů tento benefit vybírá právě u nás. Podotýkám, že se jedná o studenty obojího pohlaví. A třeba taková diskuze velvyslance USA na téma války v Iráku a Afganistánu má v okamžiku, kdy je ve třídě několik přímých účastníků bojových operací, úplně jiný rozměr.
*E15: Vaši školu navštěvuje přes 700 lidí z více než 60 zemí světa. Kolik Čechů u vás studuje?
Anglo-American Univerzity se dělí na pět škol. Je to americký model, podle něhož je obvykle každá ze škol o něco větší než česká fakulta. Učíme ekonomii, diplomacii, práva, humanitní a sociální studia a žurnalistiku. Poměrně nová specializace jsou mezinárodní vztahy střední a východní Evropy. Češi představují pouze malý zlomek našich studentů, konkrétně asi patnáct procent. Jinak z celého světa k nám přicházejí nejen studenti, ale i vyučující.
Poznat solidní MBA není těžké
*E15: V Česku už je na pětadvacet poskytovatelů MBA včetně Anglo-American University. Jak se mají manažeři orientovat v tom, kdo z nich je solidní?
Nabízíme MBA ve spolupráci s Chapman University, která je jejím faktickým nositelem. Podobně prestižní akreditaci má v této zemi už jen University of Pittsburgh. My jsme asi o polovinu levnější. Opravdu kvalitní MBA musí mít akreditaci AACSB (Association to Advance Collegiate Schools of Business, pozn. red.). Naopak tuto akreditaci nemá žádné MBA, které nesplňuje ta nejpřísnější kriteria. Má ji například Harvard, má ji Pittsburgh, máme ji my. Celkem je nás na světě zhruba 500. Budoucím studentům bych poradil, aby si dali pozor na dvě věci. Za prvé některé ostatní akreditace si volí velmi podobné označení jako AACSB. A za druhé je velký rozdíl mezi akreditací AACSB a členstvím v AACSB, jež se na rozdíl od akreditace získá velmi snadno.
*E15: Souhlasíte s tím, že došlo k devalvaci titulu MBA?
Není to přesné. Spíš bych to nazval vystřízlivěním. A týká se především Evropy. MBA již není chápán jako jakýsi všelék a univerzální kvalifikace. Na rozdíl od minulosti si zaměstnavatelé uvědomují, že mezi kvantem MBA programů jsou obrovské kvalitativní rozdíly. Nezajímá je už pouze existence titulu, ale především odkud ho zaměstnanci mají. Absolventi kvalitních programů MBA se ale do budoucna o svoji kariéru bát nemusí.
*E15: Za uplynulé dva roky zaznamenala vaše škola více než padesátiprocentní nárůst počtu studentů. Jak se vám to podařilo?
Je to výsledek řady kroků, které jsme museli učinit na mnoha frontách. Stručně řečeno, nabízíme velice kvalitní produkt za přijatelnou cenu, jež je někde na třetině ceny srovnatelných vysokých škol ve Spojených státech nebo Velké Británii. Sídlíme v historickém centru Prahy u Karlova mostu. Zejména pro Američany, kteří se k nám hlásí nejčastěji, je to vedle ceny další bonus. Umožníme jim poznat středoevropskou kulturu. Náš diplom ale musí mít určitou váhu, jinak by v naší škole nestudovali. Počet studentů se nám výrazně zvyšuje už posledních pět let a podle všech indicií bude růst pokračovat i do budoucna. Přitom přijímáme zhruba čtyři studenty z deseti uchazečů, takže k nárůstu v žádném případě nedochází na úkor kvality. Řada anglicky mluvících studentů u nás získá bakalářský titul a pak pokračuje v postgraduálním studiu ve světě. A na těch nejprestižnějších univerzitách, jako je třeba americká Berkeley.
Alan Krautstengl (44)
Je rektorem Anglo-American University v Praze od roku 2005. Po ukončení studia matematiky na Karlově univerzitě v roce 1990 pokračoval na Kent State University v USA, kde v roce 1995 získal titul Doctor of Philosophy in Applied Mathematics. V pozdějších letech přidal akademické hodnosti Assistant Professor of Mathematics a Associate Professor of Mathematics. Je také hostujícím profesorem matematiky v kalifornské Chapman University. Přednáší a publikuje v Česku a řadě anglicky mluvících zemí. S manželkou Karolínou mají tři děti. Rád hraje šachy, čte, pěstuje aloe, sbírá stříbro a slonovinu.
