Alžběta II. byla majákem tradice a svobody, říká exministr zahraničí Vondra
Byla osobou, která fungovala jako maják tradice a svobody pro mnohé, kdo si váží světa, ve kterém žijeme, a nechtějí s ním experimentovat způsobem, který by nás vedl do záhuby. Tak vzpomíná na královnu Alžbětu II. europoslanec a exministr zahraničí Alexandr Vondra. Nejdéle vládnoucí panovnice v britských dějinách zemřela ve věku 96 let.
Odešla jedna z nejvýznamnějších a nejrespektovanějších osobností Evropy posledních dekád. Jak na ni budete vzpomínat?
Cítím hluboký smutek. Odešla osoba, která bude Británii nesmírně chybět. I my v Evropě jsme ale přišli o dámu, která provázela evropskou politiku vším dobrým i špatným v posledních sedmdesáti letech. Byla osobou, která fungovala jako jakýsi maják tradice a svobody pro mnohé, kdo si váží světa, ve kterém žijeme, a nechtějí s ním experimentovat způsobem, který by nás vedl do záhuby. Živě si vybavuji první setkání, když jsem doprovázel Václava Havla v březnu roku 1990 na jeho návštěvě v Londýně.
Můžete ho popsat?
Součásti cesty bylo i přijetí u královny v Buckinghamském paláci. Tato vzrůstem malá paní, ale duchem velikán ukázala krásný kontrast. Na jedné straně důstojnost, úcta k tradicím, a na druhé straně neobyčejně lidský, vřelý, neformální přístup. A to i k nám, mladým lidem, kteří Václava Havla doprovázeli a kteří ještě těsně před přijetím řešili problém, jak se na takovou schůzku vůbec obléknout.
Mladší generace mohou vnímat vystupování královny vůči veřejnosti jako neměnné, konstantní, a dost možná správně. Nebo jste v průběhu let zaznamenal proměny v jejím způsobu veřejného vystupování?
Není nejdůležitější, jak se ona proměňovala v čase, ale jak se čas proměňoval kolem ní a jak na něj ona reagovala. Monarchie se občas dostávala pod smrtící tlak takového toho lidského pokrokářství a bulvarismu. S nesmírnou grácií tím královna přesto dokázala proplouvat a udržet prestiž monarchie v těchto těžkých dobách. S grácií, ale zároveň slovy, kterým každý Angličan i Evropan, pokud chtěl, mohl rozumět. To dělalo její velikost. Ne tím, jak se měnila, ale jak reagovala na měnící se svět. Vlastně si myslím, že se neměnila vůbec. A to je dobře.
Jak obtížný úkol nyní stojí před nástupcem Alžběty? Kam kráčí Británie?
Bude se s tím muset popasovat a jednoduché to mít nebude. Protože svět je v těžké době. A v těžkých dobách všichni potřebujeme nějakou kotvu. Jistotu, že uprostřed všech těch změn některé věci zkrátka fungují tak, jak mají. Před Británií stojí velký úkol, jak královnu nahradit. Jednoduché to nebude.
