Attila Aszódi : Maďarská jaderná elektrárna bude od začátku v zisku

Attila Aszódi, maďarský zmocněnec pro udržení výkonu JE Paks

Attila Aszódi, maďarský zmocněnec pro udržení výkonu JE Paks Zdroj: Anna Vacková, E15

Attila Aszódi, maďarský zmocněnec pro udržení výkonu JE Paks
Attila Aszódi, maďarský zmocněnec pro udržení výkonu JE Paks
Attila Aszódi, maďarský zmocněnec pro udržení výkonu JE Paks
Attila Aszódi, maďarský zmocněnec pro udržení výkonu JE Paks
Attila Aszódi, maďarský zmocněnec pro udržení výkonu JE Paks
6
Fotogalerie

Maďarská státní společnost MVM Paks II udělila kontrakt na výstavbu nových bloků jaderné elektrárny Paks ruské společnosti NIAEP z koncernu Rosatom. Stát zaplatí pětinu dohodnuté ceny, zbytek Maďarsku půjčí Rusko. Projekt stále čeká na souhlas Evropské komise z hlediska státní podpory.

„Věříme, že dostaneme zelenou. Náklady na výrobu elektřiny budou nižší než její cena na trhu, takže si elektrárna na sebe vydělá i bez jakékoli státní podpory,“ říká vládní zmocněnec pro udržení výkonu JE Paks Attila Aszódi.

Projekt nové jaderné elektrárny Paks II už má kladný posudek dopadů na životní prostředí. Teď jste požádali o licenci pro samotné místo stavby. Je pořád reálné, že se začne stavět v roce 2018, jak jste plánovali?

To bude záležet na rozhodnutí Evropské komise, na které pořád čekáme. Jsme připraveni splnit všechny požadavky komise, která zjišťuje, jestli projekt Paks II obsahuje státní pomoc. Uvidíme, jaké podmínky do svého konečného rozhodnutí uvede. Na jeho základě se pak bude tvořit konečný harmonogram výstavby.

Může rozhodnutí komise celý projekt zpozdit, nebo v případě negativního stanoviska dokonce zastavit?

Vedli jsme s komisí souvislý a velmi konstruktivní dialog a je nám jasné, že budeme muset splnit určité požadavky. Podle evropské legislativy platí, že projekt nepostupuje dále po dobu, kdy se zkoumá státní pomoc a kdy nesmí být provedena žádná platba dodavateli v souvislosti s projektem. Jakmile tato lhůta skončí a my dostaneme zelenou, začne financování projektu.

Už víte, kdy komise rozhodnutí vydá?

Všechny otevřené otázky jsme už na technické úrovni uzavřeli. Takže nyní očekáváme, že konečné oficiální vyjádření obdržíme během několika týdnů.

Na začátku šetření komise zpochybňovala vaše výpočty, na jejichž základě jste dokazovali, že projekt Paks II neobsahuje státní podporu. I to jste si už vyjasnili?

Od počátku spočívá problém v tom, zda je v projektu obsažena státní pomoc, nebo ne. Předložili jsme komisi naše analýzy a odpovědi na všechny její otázky. Věřím, že zelenou dostaneme. Otázkou je, jaké s tím budou spojené podmínky.

Pořád trváte na tom, že Paks II jakoukoli státní podporu nedostane?

Provedli jsme důkladnou analýzu budoucího vývoje cen elektřiny v Maďarsku a výrobních nákladů nových jaderných bloků. Proto věříme, že projekt Paks II jakoukoli státní pomoc nepotřebuje. Očekávané výnosy během projektové doby provozu nejenom pokryjí provozní náklady, ale navíc poskytnou dostatek financí pro nakládání s odpadem a vyřazováním bloků z provozu a také pro návratnost investice maďarskému státu.

Při jaké ceně elektřiny se Paks II přehoupne do zisku?

Náklady na elektřinu se budou pohybovat kolem 55 eur za megawatthodinu. Různé analýzy, které jsme měli k dispozici, předpovídají, že cena elektřiny na burze bude v okamžiku spuštění elektrárny na úrovni 65 eur za megawatthodinu a postupně poroste. Takže od prvního roku elektrárna plně pokryje všechny náklady a bude ji možné provozovat za tržních podmínek.

 

Z čeho usuzujete, že za deset let bude elektřina dvakrát dražší než dnes?

Odkazujeme se na několik analýz z různých uznávaných institucí. Jednu z nich publikovalo německé ministerstvo hospodářství. Zmiňuje cenu 65 eur za megawatthodinu ve druhé polovině dvacátých let našeho století. Důvody jsou jednoduché. Většina uhelných elektráren v Evropě byla uvedena do provozu v sedmdesátých letech minulého století. Většina jaderných elektráren byla postavena v osmdesátých letech. V příštích patnácti letech proto bude zavřeno hodně tradičních elektráren jak v Maďarsku, tak v Česku a v dalších zemích. Nastane nedostatek výrobní kapacity.

Obnovitelné zdroje jako větrné a solární elektrárny, které jsou závislé na počasí, nejsou neustále k dispozici. Jenže elektrizační soustava potřebuje být v rovnováze v každé vteřině během celého roku. Proto potřebujeme elektrárny, které zajistí dodávky v režimu základního zatížení. Pokud Evropa bude dál lídrem ve snižování emisí oxidu uhličitého, pak je nevyhnutelné, že se budou muset stavět bezemisní zdroje, jako je třeba jádro. Když všechny tyto proměnné vložíte do matematického modelu pro odhad budoucích cen elektřiny, dostanete se k číslům, o nichž jsme se bavili.

Spoléháte na to, že v Evropě bude zase existovat jediný čistý trh s elektřinou, který bude odrážet její skutečnou cenu. Co když ale zvítězí cesta, kdy bude samostatný trh pro dotované obnovitelné zdroje a jiný trh pro elektrárny nutné k vyrovnávání systému?

Nic není zadarmo, takže nakonec budou muset lidé platit celkové náklady na výrobu elektřiny včetně zabezpečení dodávek. Hlavním cílem je dekarbonizovat evropskou energetiku bezpečnou a dostupnou cestou. Naším úkolem je vytvořit nízkoemisní systém výroby elektřiny za nízké náklady. Už máme země, které vytvořily trhy s výrobními kapacitami, jako je třeba Velká Británie. Je pravda, že v Evropě se vede diskuze, jestli vytvoříme nějaký jednotný kapacitní trh. Přesto věřím, že i když bude oddělený trh s elektřinou a trh, kde se bude platit za pouhou existenci výrobních kapacit, jaderné elektrárny budou mít významný podíl v nízkoemisní a konkurenceschopné energetice.

Pokud se v cenovém očekávání mýlíte, ponese ztráty z provozu elektrárny stát, který bude jejím stoprocentním vlastníkem?

Naše modely predikují, že cena na trhu bude vyšší než náklady. Nezapomínejte, že evropská elektroenergetika stárne. Pro jádro v Evropě jsou tři důvody – bezpečnost dodávek, dekarbonizace a konkurenceschopnost.

Před deseti lety také energetické firmy věřily, že cena elektřiny bude vysoká, a postavily plynové elektrárny, které nyní stojí, protože si na sebe nevydělají. Takového scénáře se nebojíte?

Podmínky v Evropě se mění. Před pár lety bylo využití plynových elektráren v Maďarsku velmi nízké. Teď se ale zase zvyšuje, protože naše plynové elektrárny na trhu vydělávají dost peněz. Jak jsem už uvedl, tržní ceny elektřiny porostou, jak bude pokračovat trend snižování emisí CO2 a jak se budou zavírat dosluhující elektrárny.

Většina nově stavěných jaderných elektráren nedodrží původní rozpočet ani původní časový harmonogram. Jaké sankce hrozí Rosatomu, pokud se do dohodnuté ceny a termínu nevejde?

Máme smlouvu s pevnou cenou na jadernou elektrárnu na klíč s pevným termínem. V ní uvedené sankce jsou typické pro takové kontrakty a donutí dodavatele, aby elektrárnu postavil včas a nepřekročil rozpočet.

Jaké výhody má to, že Maďarsko zadalo zakázku přímo Rosatomu bez výběrového řízení?

Podívejte se na českou zkušenost. Kolegové z Česka jasně říkají, že cesta veřejného tendru není pro tak obrovský projekt vhodná.

Když jste o investičním modelu stavby uvažovali, dívali jste se, co se děje v Česku?

Učili jsme se z různých modelů a zkušeností včetně těch českých. Sice jsme nedělali tendr na výběr technologie, ale to neznamená, že v rámci výstavby Paks II nebudou žádná výběrová řízení. Bude se například soutěžit o dodávku turbíny a dalších klíčových součástí elektrárny. Tendry vyhlásí ruský kontraktor a budou se řídit evropskými pravidly pro veřejné zakázky.

Hrálo roli ve vašem rozhodování o použité technologii, že už provozujete reaktory s ruskou technologií VVER?

Ano. Protože máme hodně zkušeností s technologií VVER, a to jak s licencováním, tak i s provozem či údržbou. Máme na ni proškolené lidi. Známe mnohá technická řešení technologie VVER. Tyto zkušenosti jsou pro budoucnost extrémně důležité. To, že se učíme z vlastní zkušenosti, ve výsledku zajistí, že elektrárna bude bezpečnější a spolehlivější. To je přece společný zájem celé Evropy, aby po vysoké investici do základní infrastruktury byla nová zařízení bezpečná a spolehlivá.

 

Jaký je rozdíl mezi současnými reaktory v Paksi a reaktory pro nové dva bloky z hlediska jaderné bezpečnosti?

Požadavkem kladeným na reaktory generace III+, mezi které se řadí i reaktory VVER-1200 plánované k výstavbě v Paksi, je udržení hlavní části radioaktivních látek uvnitř dvojité ochranné obálky i při potenciálních haváriích. Tato vlastnost, že nedojde k velkým únikům radioaktivity, je zásadní z hlediska licencování. Chystáme se postavit jadernou elektrárnu Paks tak, aby byla odolná proti havárii fukušimského typu.

Pomohlo společnosti NIAEP k získání kontraktu i to, že Rusko půjčí Maďarsku na stavbu 80 procent z maximální ceny za velmi výhodných podmínek?

Podmínky mezistátního úvěru jsou výhodné, obzvláště vzhledem k době podpisu kontraktu, což pro nás bylo důležité. Jaderné projekty jsou drahé a objem počáteční investice je obrovský. Díky dobrým podmínkám ruského úvěru je projekt Paks II plně konkurenceschopný.

Dali jste do mezivládní dohody o výstavbě podmínku, že určitou část dodávek musí NIAEP koupit od maďarských firem?

V mezivládní dohodě je, že maďarské firmy se budou podílet na projektu ze 40 procent.

Jsou toho schopny, nebo je ještě budete muset na specifické dodávky pro jadernou energetiku připravit?

Pokud některé firmy budou potřebovat znalosti například ohledně jaderné bezpečnosti nebo stupně kvality pro jaderné dodávky, dostanou je. Maďarské firmy se už snaží sdružit, aby tyto zkušenosti získaly. Teď pracujeme na získání licence pro místo stavby. V nadcházející době budeme připravovat žádost o stavební povolení. Teprve až budeme mít toto povolení, bude moci výstavba začít. Takže máme pořád dost času, aby se maďarské firmy na dodávky pro Paks II připravily.

 

Attila Aszódi (47)

Od roku 2014 pracuje jako vládní zmocněnec pro výstavbu nové jaderné elektrárny Paks II. Zároveň vyučuje na Institutu jaderné technologie na Budapešťské technologické a ekonomické univerzitě. Deset let byl ředitelem tohoto institutu. Vede katedru jaderné energetiky. V minulosti se účastnil několika projektů Mezinárodní agentury pro jadernou energii. Publikoval více než tři stovky vědeckých článků a je držitelem jednoho patentu.