Skupina Solar Global už není jen vlastníkem fotovoltaických elektráren. Provozuje obchodníka se zelenou elektřinou, buduje velké bateriové úložiště elektřiny, sází na instalaci solárních elektráren na střechách. „Největší potenciál vidím v růstu cen silové elektřiny, který je nevyhnutelný,“ říká Vítězslav Skopal, majitel Solar Globalu a spoluvlastník dalších firem ze skupiny Solar Global.
V posledních dvou letech jste postupně ovládl Solar Global. Spustili jste s novým společníkem obchodníka s elektřinou a další nové projekty navázané na provozovatele solárních elektráren. Jakým směrem se skupina Solar Global vydává?
První fáze bylo budování solárních elektráren. Pak jsme několik elektráren koupili. Teď se trh s elektrárnami zastavil, protože tady začaly nakupovat polské a čínské fondy. Ekonomika elektráren se už v podstatě blíží Německu. Tam se výnosnost pohybuje kolem dvou tří procent za rok.
Protože majitelé požadují za elektrárny vysoké ceny?
Ano. Trh se už konsolidoval a majitelé českých elektráren si říkají o takové peníze, že návratnost se pohybuje kolem čtyř pěti procent za rok. Do takového obchodu si mohou dovolit jít jen penzijní fondy. Banky vám půjčí za dvě a půl nebo za tři procenta, vám z toho zbude jedno nebo dvě procenta. Každý tady přitom má pocit, že máme výnosnost patnáct procent za rok. To je úplný nesmysl.
Letos jste spustili investiční fond, který vlastní solární elektrárny a slibuje výnos šest procent ročně. Jak při těchto poměrech na trhu může fungovat?
Těch šest procent ročně dnes opravdu příliš reálný výnos není. Proto jsme projekt fondu zatím trochu utlumili. Abychom dosáhli výnosu šest procent, museli bychom najít elektrárnu, jejíž majitelé se dostali do finančních problémů a potřebují ji prodat.
Pustili jste se do nákupu elektráren, které přišly o licenci. Kolik jste jich zatím pořídili?
Koupili jsme takto elektrárnu v Boskovicích. Všechno tam funguje, město je spokojené, že dostává nájem a nemusí nic uklízet. Elektrárna Český Dub ještě není naše, ale pracujeme na tom.
Jak je u takových elektráren vyřešeno splácení původních úvěrů?
U Českého Dubu nám banka prodala pohledávku za touto elektrárnou. Koupili jsme ji za takovou cenu, aby se vyplatilo provozovat ji bez dotací.
Díváte se po dalších elektrárnách bez licence?
Často je problém v tom, že tyto elektrárny jsou na střechách. Takže jsou na ně vázány nájmy, které se mohou změnit. Pak bývají tyto elektrárny připojené do trafostanic, které využívá firma, jíž patří. Stačí, aby přestala platit za elektřinu, distributor ji odpojí a my bychom byli také nahraní.
Ani Boskovice nebyly jednoduchý případ. Elektrárna nějaké tři roky nefungovala, byla v hrozném stavu a bez dokumentace. Bez vlastní servisní společnosti tento byznys dělat nemůžete. Zprovoznit Boskovice nám trvalo několik měsíců. Pokud bychom kupovali další, tak by to musela být samostatná elektrárna s vlastní trafostanicí.
Obchodník s elektřinou Solar Global Energy se rozjel podle vašich představ?
Funguje dobře, protože cena silové elektřiny roste a stoprocentně bude růst dál.
Proč bude růst?
Kvůli celkovému nastavení evropského trhu, podpoře elektromobility. Na druhou stranu v Německu se budou do roku 2022 vypínat jaderné elektrárny. Ve Francii by se měla vypnout třetina jaderných elektráren do roku 2025. O tomtéž mluví Švýcarsko.
Je proto jasné, že cena silové elektřiny poroste závratným tempem. I Maďaři spoléhají na to, že aby postavili novou jadernou elektrárnu, potřebují cenu silové elektřiny v průměru mezi 60 až 70 eury za megawatthodinu. Právě v růstu cen elektřiny vidím největší potenciál.
Proto jste u svých elektráren přešli z výkupní ceny na zelený bonus a začali elektřinu prodávat svému obchodníkovi Solar Global Energy?
Minulý rok jsme udělali chybu, že jsme jeli v režimu hodinového zeleného bonusu. Ten ale nedává moc velký smysl, protože když je cena silové energie vysoká, o to nižší podporu dostanete. S ročním zeleným bonusem, na který jsme přešli letos, se už dá hrát.
Pokud je cena na trhu nižší než roční průměr, podle něhož výši zeleného bonusu vypočítává ERÚ, vyděláte méně. Pokud je elektřina dražší, vyděláte více. V posledních třech měsících se objevují ceny 60 nebo 70 eur za megawatthodinu. Abychom byli na nule, tak cena elektřiny nesmí klesnout pod 30 eur.
Kolik vám přechod na zelený bonus přinesl peněz?
Zhruba pět milionů korun za pololetí.
Když jste obchodníka spouštěli, tak jste chtěli vykupovat elektřinu také od elektráren, které servisujete. Daří se vám to?
Všichni nám říkali, ať jim nejdřív ukážeme čísla, co to přinese. Teď už čísla máme. Takže očekáváme, že příští rok se k nám přidají.
Jak se jako obchodník s elektřinou vypořádáte s nestabilní výrobou solárních elektráren?
Stavíme teď dvě malé vodní elektrárny s celkovým výkonem jednoho megawattu, které nám pro vyrovnání výkyvů ve výrobě poslouží. Zprovozníme je na podzim. Naučili jsme se ale také odchylku mezi plánovanou a skutečnou výrobou dobře předpovídat. Sám jsem tomu na začátku nevěřil. Máme dva systémy pro předpovědi počasí.
Letos postavíte na Zlínsku megawattovou baterii. Je to kvůli vyrovnávání výroby solárních elektráren?
Baterie v Prakšicích bude stát do prosince. Samozřejmě nám pomůže. Smysl baterie je trojí. Můžete vyrovnávat frekvenci v síti pro distributora, nebo vyděláváte na rozdílech cen elektřiny v různých částech dne, nebo poskytujete systémové služby pro stabilizaci sítě.
Systémové služby upravuje i loňský zimní energetický balíček Evropské komise. Ten požaduje, aby na trh s nimi měli přístup i menší dodavatelé. My si zatím budeme zkoušet hrát s rozdílem nákupních a prodejních cen elektřiny.
Dostanete se ke stejným podmínkám jako přečerpávací elektrárny, které nemusejí při nákupu elektřiny platit distribuční poplatky?
To požaduje zimní balíček, který zakazuje diskriminaci různých zdrojů. Stejné úložiště buduje v Mydlovarech E.ON. Trochu spoléháme na to, že E.ON bude na změnu zákonů a pravidel také tlačit.
ČEPS zatím tvrdí, že nabídka systémových služeb je dost velká od stávajících zdrojů, a proto nepotřebuje do hry pouštět další, menší zdroje.
Teď je jich dost, protože je poskytují třeba teplárny. Časem ale potřeba vyrovnávacích kapacit dramaticky poroste. Vezměte si elektromobily, jejichž výkony se pohybují kolem 50 kilowattů. Víte, co to pro síť znamená dobít tak velkou baterii za třicet minut? To je obrovský výkon.
Takže za nějaké dva roky distribuční soustavy budou baterie potřebovat. Jak poroste počet malých obnovitelných zdrojů, budou muset být i podle předpovědí ČEZ na tisíci místech do sítě zapojena regulační zařízení jako třeba baterie.
Ale předpovědi distributorů, kdy tato doba nastane, se týkají doby daleko za rokem 2030.
To je stejný omyl jako se soláry. Také nám v roce 2007 říkali, že jsme batůžkáři. A kam jsme se za deset let posunuli. Stejné to bude i s bateriemi. Do pěti let nastane zlom.
Je tento scénář reálný v Česku, kde se s obnovitelnými zdroji ve velkém ještě dlouho nepočítá a rozvoj elektromobility také nebude nijak závratný?
Němci nás přinutí. Myslíte si, že když Němci vypnou své atomové elektrárny, tak nám dovolí postavit nové bloky v Dukovanech a v Temelíně? Žádný nový jaderný blok se tady nepostaví.
Objevuje se názor, že baterie bude mít smysl montovat k solárním elektrárnám, které už budou splacené a nebudou dostávat podporu. Vidíte to také tak?
Velké baterie nemá smysl montovat dohromady s fotovoltaikou. Ty budou fungovat v síti samostatně.
Jaké další příležitosti vidíte pro podnikání v obnovitelných zdrojích v Česku?
Obrovský potenciál je třeba ve střešních instalacích. Dnes umíme postavit na střeše megawattovou elektrárnu za 20 milionů korun. Když se na denním trhu bude elektřina prodávat kolem dvou korun za kilowatthodinu, tak máte investici zpátky za deset let.
U střešních instalací chcete s vyrobenou elektřinou také obchodovat?
Určitě. Na samotné instalaci je marže minimální, tam se velký byznys dělat nebude. Zisk se dá dělat na prodeji vyrobené energie. Proto také do toho jdou firmy jako ČEZ nebo E.ON.
O současné i budoucí podobě energetiky čtěte v magazínu E15 Premium s názvem Energie Česka. Objednávejte zde >>>
Pokud ale bude podmínka, aby se většina elektřiny z domácích elektráren spotřebovala v místě, tak vám toho k obchodování moc nezbude.
To je sice pravda, ale podstatné je, že instalací elektrárny získáte zákazníka. On drtivou většinu elektřiny spotřebuje, ale bude potřebovat i nějakou elektřinu dodat. Pak mu můžete dělat servis elektrárny a případně i baterie.
Takže to bude něco jako auto, se kterým se pak jezdí do autorizovaného servisu?
Přesně tak. Tak to mají vymyšleno všichni včetně bank. Banky vědí, že člověk, který si může dovolit dát na střechu panely a do sklepa baterii, vlastní dům, rozumně hospodaří, a proto nemají problém mu peníze na elektrárnu půjčit. Zlom nastane během dvou až tří let. Zatím se to jen rozbíhá.
Vaše cílová skupina jsou domácnosti, nebo menší firmy, které mají sklady nebo výrobní haly?
Spíše menší firmy, které mají haly nebo velké střechy, na nichž se elektrárna dá postavit. Pro ně je fotovoltaika ideální řešení. Takový podnik vyrábí přes den a téměř všechnu vyrobenou elektřinu bez problémů spotřebuje. Určitý přebytek, s nímž se dá obchodovat, tam je vždycky. Ekonomika takové elektrárny vychází dobře.
| Pohybuje se v oblasti obnovitelných zdrojů od roku 2006, kdy stál u zrodu společností Energy 21 a CE Solar, která zajišťovala výstavbu fotovoltaických elektráren pro společnost Energy 21. V roce 2009 založil a dodnes jako předseda představenstva řídí společnost Solar Global, která postavila 13 solárních elektráren o celkovém výkonu 25 megawattů. Dnes skupina ovládá okolo 35 megawattů. Je akcionářem dalších společností ve skupině Solar Global. Podílel se na založení první asociace pro akumulaci a baterie v Česku AKU-BAT CZ. Je členem představenstva Solární asociace. |
