Velkým energetickým firmám rostou zisky. Trh se narovnává, tvrdí analytik

Německá hnědouhelná elektrárna Boxberg

Německá hnědouhelná elektrárna Boxberg Zdroj: ANKAWU, Wikimedia Commons (CC BY-SA 3.0)

Areva (ilustrační foto)
PLJEVLJA
Jaderná elektrárna Fessenheim ve Francii.
Instalovaný výkon solárních elektráren v tuzemsku již překročil tisíc megawattů a nadále prudce roste. K dnešnímu dni činil 1034 MW, sdělil na dotaz ČTK místopředseda Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Blahoslav Němeček. Na konci září dosahoval instalovaný výkon solárních zdrojů v ČR necelých 800 MW.
solární energie
12
Fotogalerie

Více než pětinový nárůst zisků představují pololetní výsledky energetického koncernu ČEZ. Ačkoliv z významné části stojí na příjmech z prodeje akcií a sídliště v Písnici, v evropském kontextu podle části analytiků dokazují, že se trh s elektřinou začíná uklidňovat.

 

„Trh ropy se zjevně odrazil ode dna, kterého dosáhl v únoru 2016. Postupně se stabilizují i ceny elektřiny,“ říká Martin Vlček ze společnosti BH Securities. Pomalu totiž rostou také velké evropské energetické firmy. I přesto jde však Česko částečně stále proti západoevropskému proudu.

Jeho hlavním rysem je snaha omezovat jadernou technologii, například Německo ji chce opustit již za pět let. V jiných státech se zase spekuluje o rentabilitě výstavby a rekonstrukcí jaderných elektráren.

Velké energetické společnosti se tak stále více soustředí jak na solární, tak na větrnou energii. Typické jsou například větrné parky v Severním nebo Baltském moři. „Česku nezbývá nic jiného, než vystavět další bloky jaderných elektráren,“ říká Vlček. Martin Pavlík ze společnosti Conseq má však i ČEZ své vlastní projekty v oblasti obnovitelných zdrojů. „ČEZ například koncem roku 2016 koupil větrné elektrárny v Německu, narůstá mu výroba ve větrných parcích v Rumunsku a kupuje solární parky v Česku,“ dodává Pavlík.

Rozmary počasí

Větší investice do obnovitelných zdrojů znamenají také větší závislost energetické produkce na počasí. Například výroba energie z vodních elektráren klesla španělskému gigantu Iberdola v prvním pololetí o 52 procent. I přesto rostl firmě v pololetí zisk o 4,2 procenta na 1,5 miliardy eur. Firmě pomohl především růst na americkém kontinentu.

Počasí naopak pomohlo švédské společnosti Vattenfall. Zisk divize větrných elektráren se zdvojnásobil na 110 milionů eur. K pololetnímu zisku zhruba 600 milionů eur však pomohl prodej hnědouhelné divize, který je součástí nové strategie firmy. Naopak se nedařilo italské jedničce Enel klesl ukazatel zisku před zdaněním a odpisy o 4,7 procenta a zastavil se na 7,7 miliardy euro. Pokles zapříčinily hlavně nižší marže ve Španělsku a náklady na restrukturalizaci

Zisk klesl také francouzskému koncernu Engie, přesně o 0,1 procenta na pět miliard eur - hlavně kvůli nižším výkonům obnovitelných zdrojů ve Francii. Zlepšení celoročních výsledků očekává německý Uniper, na který E.ON převedla konvenční elektrárny. Očekávaný zisk před úroky a zdaněním má letos dosáhnout 1,2 miliardy eur.

Analytik Martin Vlček s ohledem na výsledky a situaci na trhu však neočekává, že by došlo ke změnám ceny energií. Ty jsou nyní pod evropským průměrem. „Dokud se u nás nesrovná se zahraničím úroveň platů, která je extrémně nízká vůči zbytku Evropy a vůči HDP, k znatelnému zvýšení nedojde,“ dodává Vlček. Martin Pavlík poukazuje také na velkou liberalizaci trhu s energiemi, díky které výsledky ani tak velké společnosti jako je ČEZ situaci nijak neovlivní.

Více o energetice čtěte v magazínu E15 Premium. Objednávejte zde >>>

Video placeholde

Magazín E15 Premium Energie Česka • E15