Komunisté zvažují žádost premiéra Andreje Babiše (ANO) o projednání novely státního rozpočtu na letošní rok ve stavu legislativní nouze. Člen vlivného rozpočtového výboru za komunisty Jiří Dolejš připomíná, že vláda si za loňský rok vytvořila 130miliardový polštář, a proto mu připadá půlbilionový schodek vysoký. „Za osm měsíců jsou volby a politický rozměr debaty o rozpočtu bude obrovský. Popereme se o to v kampani,“ říká.
O stanovisku KSČM k žádosti premiéra rozhodne užší vedení strany. Váš postoj je jaký?
To, že se propadnou příjmy, jsme vzhledem k loňskému schválení daňového balíčku věděli. V novele je to vyjádřeno částkou asi 100 miliard, podstatná část je způsobena balíčkem. Vzhledem k lednové predikci růstu ekonomiky ministerstva financí ve výši 3,1 procenta HDP je odhad propadu daňového inkasa reálný.
Aktuálně schválený deficit státních financí na letošní rok je 320 miliard. S oněmi sto miliardami navíc jsme na 420 miliardách. Co zbývajících 80 miliard na vyšší výdaje?
V podstatě jsou všechny vypoložkované. Neopakuje se divoká situace z loňska, kdy vláda dodatečně žádala o desítky miliard, ale neřekla, jak konkrétně je chce využít. Mimochodem na konci loňského roku státu zůstalo 130 miliard.
Se zvýšením výdajů o osm desítek miliard byste tedy souhlasil?
Asi padesát miliard jde do veřejné pokladní správy, ale nikoliv jako rezerva. Jsou vázané na nové položky, jako je pomoc podnikání a veřejnému sektoru, tedy městům a obcím. To má logiku. Pokračuje program Antivirus, možná bude uzákoněn kurzarbeit. Také radnice křičí, že potřebují kompenzace. A musejí se zaplatit zdravotníci, vakcíny nebo testy na onemocnění COVID-19 pro školy. S tím vším souhlasím.
Je půlbilionový schodek přiměřený?
Myslím, že by to mohlo být méně. Samozřejmě trvá náš požadavek na snížení rozpočtu ministerstva obrany.
Hlasoval byste pro rozpočet?
Po věcné ekonomické stránce by se o tom uvažovat dalo. Je tady ale také otázka politická. Se schválením daňového balíčku pomohly vládě ODS a SPD a měly by se proto nyní přihlásit k odpovědnosti a hlasovat i pro novelu rozpočtu. To se jim ale nechce. Jedná se o hlavní věc, kterou bude KSČM zvažovat. Za osm měsíců jsou volby a politický rozměr je významný.
A co kdyby se novela rozpočtu neschvalovala ve stavu legislativní nouze, ale v běžném režimu?
To by možná mohlo debatu o našem postoji změnit. Nejsem si jistý, nakolik musíme mít bleskově přijatou novelu. Kdyby neprošla, nejsme v rozpočtovém provizoriu, protože odsouhlasený finanční plán na letošní rok už máme. Na druhé straně by bylo velmi nešťastné, kdybychom dva měsíce před volbami stáli před velkým propadem příjmů. O tom všem musíme diskutovat. V běžném schvalovacím režimu by na to ale bylo víc času.
Budete požadovat plán konsolidace veřejných rozpočtů? Pravě v pokračování nestřídmé rozpočtové politiky vidí riziko i světové ratingové agentury, byť je zatím zadlužení Česka nezneklidňuje a zemi hodnotí stále příznivě.
Tento požadavek budeme opakovat pořád. Na jedné straně jsme byli uspokojeni koncepcí konsolidace veřejných financí, kterou předložila ministryně Alena Schillerová. KSČM ale tuto koncepci považuje za formalistickou. Navíc byla zpracována loni. Je potřeba si uvědomit, že půlbilionový schodek rozpočtu celkovou situaci ještě zhorší.
Předpokládám, že Národní rozpočtová rada bude vůči novele rozpočtu opravdu velice kritická a bude nám vyčítat, co jsme zase spáchali. I když konec světa nenastane, musíme znát odpověď na to, v jakém časovém rozmezí budou prováděna konsolidační opatření na výdajové i příjmové straně státního rozpočtu. To je natolik velké politikum, že se o něj na podzim popereme ve volební kampani.
Žádné hlubší změny v hospodaření státu tedy letos neočekáváte.
Nemyslím, že by vláda dokázala překročit svůj stín a například by řekla, že sáhne na daně.
