* E15: ČSSD představila vlastní variantu penzijní reformy. Zatím v ní chybí, co by její uskutečnění znamenalo finančně, a kde by se takové prostředky vzaly.
Naším cílem je mobilizovat veřejné zdroje tak, abychom odstranili deficit průběžného důchodového účtu. To vidíme jako největší problém. Druhá věc, nechceme plýtvat penězi na vytváření druhého dobrovolného systému důchodového spoření. Stačí rozvíjet ten, který už máme a ve kterém je angažováno 4,5 milionu občanů. Chceme také větší motivaci pro zaměstnavatele, aby svým zaměstnancům přispívali na dobrovolné připojištění. Stávající penzijní připojištění chceme reformovat. A k tomu přidat takovou rodinnou politiku, která podpoří pracující rodiny se dvěma nebo více dětmi.
* E15: Na kolik by taková opatření přišla?
Schodek v průběžném systému se pohybuje kolem třiceti miliard korun. Takže chceme vytvořit určitý daňový mix, který by se skládal z vyššího zdanění právnických a fyzických osob a loterií. Tento týden zveřejníme daňovou reformu a tam už budou některé podrobnosti. Daňová reforma na důchodovou částečně navazuje.
* E15: Dá se ovšem předpokládat, že daně by se zvedaly.
Ano, bavíme se o zvyšování firemních daní, ovšem ve specifické struktuře, a bavíme se o daňové progresi. Bavíme se o tom, že hazard by měl být zdaněn standardně daní z příjmů. Pokud by se ukázalo, že v těchto třech oblastech není možné mobilizovat dostatek zdrojů, jako krajní možnost vidíme zvýšení sociálního pojištění o jedno procento. Ale to je v zásadě krajní možnost. Vidíme ji jako zálohu podle toho, jak se bude vyvíjet rozpočtová situace.
* E15: Co je specifická struktura firemních daní?
Téměř polovina zemí v Evropské unii má několik sazeb u daně z příjmů právnických osob. To znamená, že přemýšlíme tímto směrem. Přemýšlíme o tom, že by i daň z příjmů právnických osob mohla mít více sazeb.
* E15: Bylo by to odvětvové rozlišení?
Tady chci skutečně odkázat až na prezentaci uceleného materiálu. Bude to návrh do veřejné debaty. Diskutovat o něm a dalších chceme během příštích měsíců. V listopadu na programové konferenci strany bychom čtyři návrhy penzijní, daňové a zdravotnické reformy a návrhy na boj s korupcí definitivně upravili.
* E15: V EU se ozývají spíše úvahy o sjednocení daňové politiky.
Daň z příjmů není žádným způsobem kodifikována, je to věc jednotlivých členských států. A jak jsem řekl, polovina členských států EU používá u firemních daní více sazeb. U nás se o tom nevede odborná debata, mnoho se o tom nemluví a neví, a my bychom tuto debatu rádi otevřeli. Protože by nám to umožnilo nepřistupovat k plošnému zvýšení daně z příjmů právnických osob. Nebo udělat takovou reformu, kde by to plošné zvýšení bylo v rozsahu jednoho, maximálně dvou procentních bodů.
* E15: Koho by se dotkla daňová progrese?
Jde nám o to, aby se zvýšení progrese nedotklo negativně lidí ze středních vrstev. Čili se chceme zaměřit zhruba na deset procent lidí s nejvyššími příjmy. Tam by daňová progrese zasáhla výraznějším způsobem.
* E15: V jakých platových relacích se podle ČSSD pohybují lidé ze středních vrstev?
Jsou to lidé, kteří nedosáhnou na stropy ve zdravotním a sociálním pojištění.
* E15: Můžete upřesnit, jak by vypadala daňová pásma?
V momentě, kdy bude jasné, kdy půjde republika k novým volbám, budou ve volebním programu sociální demokracie přesnější informace. Teď vedeme diskuzi hlavně o principech.
* E15: O kolik by se tak zvýšil výnos této daně?
Měl by se pohybovat řádově do deseti miliard korun v druhém až třetím roce po zavedení takového opatření.
* E15: Nově získané příjmy by šly výhradně do penzijního systému?
Pokud by šlo o nové zdroje, rádi bychom je vynaložili na daňovou podporu zaměstnavatelům, kteří budou přispívat svým zaměstnancům. Aby systém připojištění měl šanci generovat vyšší měsíční úložky, musí do něj vstoupit zaměstnavatelé. Nechceme zakládat zaměstnanecké penzijní fondy, ale chceme, aby stávající penzijní fondy nabízely produkty, na nichž se budou podílet zaměstnavatelé.
* E15: V návrzích hovoříte také o takzvaném předdůchodu. Týkal by se jen některých profesí?
Byl by určen pro věkovou kategorii šedesát plus. Jak se bude prodlužovat průměrný odchod do důchodu až na pětašedesát let, a vlastně v tuto chvíli až na sedmašedesát a více, pak by měl u profesí, které mají vyšší devastující vliv na schopnost zaměstnance udržet se na trhu práce, existovat systém, v němž by do penzijního fondu přispívali zaměstnavatelé. Možnost čerpat z něho by pak byla od šedesáti let věku až do doby, kdy má zaměstnanec reálně odejít do důchodu.
* E15: Zaměstnavatelé by měli slevu na dani z příjmu, anebo na sociálním pojištění?
Náklady na podporu takového systému by byly ve formě daňové úlevy, ale je otázkou další debaty, jak konkrétně. Naše představa je, že bychom šli do systému daňové pobídky pro zaměstnavatele tak, aby to pro něj bylo zajímavější. Samozřejmě je o tom důležité mluvit i s odbory, protože v době, kdy probíhá kolektivní vyjednávání, by bylo dobré, aby se odbory soustředily také na příspěvky zaměstnavatelů na penzijní připojištění.
* E15: Příspěvek zaměstnavatelů by byl dobrovolný, či povinný?
Naše představa je, že u specifických profesí by to byl povinný systém.
* E15: O tom, že by se zvedly odvody samostatně výdělečných osob na sociální pojištění, neuvažujete?
Osoby samostatně výdělečně činné musejí počítat s tím, že budou mít výrazně nižší důchod. Vzhledem k tomu, jaká je situace na trhu práce, jak je relativně nízký hospodářský růst, platí, že když samostatně výdělečně činné lidi zatížíte vyššími odvody, vytváříte si problém na straně nezaměstnaných.
* E15: ČSSD uvažuje také o vzniku Fondu budoucnosti, který by byl „finanční rezervou“ pro dobu poklesu příjmů ze sociálního pojištění. Kolik by v něm mělo být peněz?
Jde spíše o to, aby tady existoval způsob, jak využít mimořádné rozpočtové příjmy. Do budoucna je prostě nechceme zapojovat do jakýchkoli výdajů veřejných rozpočtů, ale soustředit je na tento fond.
* E15: Šly by do něj i výnosy z případných privatizací?
Hovořil bych zejména o dividendách ze státních podílů. Rádi bychom, aby během několika příštích let směřovaly pouze do Fondu budoucnosti, aby se zde vytvářela jistá rezerva pro účely financování průběžného důchodového systému. Čili žádné třinácté důchody z dividend ČEZ, žádné aktuální utrácení těchto finančních prostředků.
* E15: O jakých sumách mluvíme?
V každém roce by to mohlo být řádově několik miliard korun, bude záležet na tom, jak se podaří vyřešit problém ekologických sanací. Protože teď odčerpávají významnou část prostředků jdoucích z dividend.
* E15: Penzijní reforma se nejspíš rozjede podle zákonů navržených nynější vládní koalicí. Pokud by ČSSD vyhrála volby, snažila by se ji zastavit?
Bez ohledu na to, zda se vládní důchodová reforma rozjede, neřeší problém deficitu v průběžném důchodovém systému. Čili návrhy na snížení schodku jsou použitelné. Pokud jde o budoucí druhý pilíř, který chce vláda vytvářet, vyhrazujeme si právo provádět parametrické změny. Zejména pokud jde o nastavení příspěvku, jenž by měl do druhého pilíře jít. Výše opt-outu musí souviset se situací veřejných rozpočtů. A pokud by situace vyžadovala snížení těchto odvodů, je to myslitelná parametrická změna. Koneckonců v Polsku k tomu přistoupili.
* E15: Maďaři byli ještě razantnější…
Strašit maďarským znárodňováním nemá smysl. V dohledné době v případném druhém pilíři žádné vysoké zdroje vytvořeny nebudou. Když se bavíme o příštích volbách do Poslanecké sněmovny, systém se teprve rozběhne. I když nevylučuji, že reklamní kampaně budou podobně úspěšné jako v minulých letech v Polsku a Maďarsku anebo před několika lety na Slovensku, a může se tedy stát, že účastníky toho systému se stane hodně lidí.
* E15: Pokud by v příštích volbách zvítězila ČSSD, princip nynější reformy penzí rušit nebude?
Nešli bychom cestou takových právních a ekonomických zásahů, které by vedly k destabilizaci jakkoli velkého množství právních vztahů. Vláda však má v každém případě právo provádět parametrické změny, které se vztahují například na výši poplatků, nebo na maximální výši příspěvku, jejž bude možno v rámci opt-outu využít.
* E15: Uskutečnění vizí ČSSD ovšem nebude záviset jen na případném volebním vítězství, ale i na tom, zda pro jejich prosazení získáte politického partnera. Nehodil by se v levé části spektra nějaký nový spojenec, třeba strana, o níž jako o novém útočišti uvažuje expředseda Jiří Paroubek?
Programově jsme strana levice a levého středu, myslím si, že jsme schopni nabízet i nové tváře, doufám, že máme šanci uspět příští rok v krajských a senátních volbách. Nemyslím si, že by tady existovala poptávka nalevo od středu po nové politické straně. Navíc, vždy je otázka, komu se podaří překonat pětiprocentní hranici pro vstup do parlamentu. Zatím to vypadá, že uspějí jenom čtyři politické strany. Ale i tak, vždycky bude záležet na síle hlasů, které získá ČSSD. My bychom byli v příští vládě rádi lídry, určili její program a spojence budeme hledat napříč politickým spektrem.
* E15: A jsme u komunistické strany.
Jen na okraj té věčné debaty o sociální demokracii a KSČM. Za prvé, v minulosti už jsme s ní mohli několikrát utvořit vládní koalici, a nikdy jsme komunisty do vlády nepozvali. Za druhé, ve vládě máme povinnost obhájit zájmy střední vrstvy. A pokud jde o koaliční potenciál ČSSD, tak se neuzavíráme možnosti menšinové vlády, pokud by nám to umožnilo prosadit většinu našeho programu. O tom nyní vedeme v ČSSD debatu. Na současnou KSČM se dívám velmi skepticky. Je spokojena s tím ghettem, ve kterém přežívá, a nemá ambice na žádné reformy. To je v dnešním světě strašně málo. Tato politická strana směřuje k tomu, aby za pár let už možná v Poslanecké sněmovně nebyla.
* E15: Před sjezdem ČSSD i poté jste mluvil, řekněme, o smíření strany s expředsedou Jiřím Paroubkem. To, zdá se, nevyšlo. Proč?
Dnes už je to čistě otázka ambicí Jiřího Paroubka. Je na něm, zda prostor, který mu může do budoucna poskytnout ČSSD, a zajímavý prostor tady existuje, stačí k jeho osobní realizaci. Nebo jestli si bude chtít vytvořit nějaký vlastní mikrokosmos vlastní politické strany, kde bude moci své ambice naplňovat zajímavějším a šťastnějším způsobem.
* E15: Co ČSSD bývalému předsedovi nabízí?
Jiří Paroubek je člověk, který má velmi dobré zahraniční kontakty, zná se s celou řadou lídrů sociální demokracie v Evropě. Pokládal bych za velmi důležité, kdybychom s ním mohli počítat z hlediska stranické diplomacie. Pokud budeme ve vládě, rádi bychom měli přímou komunikaci s rakouskými, německými a francouzskými socialisty. Tam se rozhoduje o budoucnosti EU. Česká republika nesmí pokračovat v cestě do izolace, kterou tady minulý týden tak hezky představili premiéři Petr Nečas a David Cameron. V oblasti zahraničních vztahů ČSSD a evropské politiky by Jiří Paroubek mohl mít velký prostor.
* E15: Jiří Paroubek příštím ministrem zahraničí či europoslancem?
Tak stínovým ministrem zahraničí je Lubomír Zaorálek, a je to pozice, která mu podle mě velmi dobře sedí. Prostor pro Jiřího Paroubka je prostě širší, existuje několik možností. A nechci je specifikovat do doby, než on se rozhodne je přijmout či odmítnout.
Bohuslav Sobotka (40)
S politikou začínal, když mu ještě nebylo ani dvacet let. Do sociální demokracie vstoupil v roce 1989, o rok později založil skupinu Mladých sociálních demokratů. Od roku 1996 nepřetržitě působí jako poslanec v dolní komoře parlamentu, zastával i vysoké vládní funkce. Letos v březnu si ho socialisté postavili do čela strany. Absolvent právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně je ženatý, má dva syny.
