Bývalý majitel společnosti Orco Jean-François Ott investuje do realit i nadále. Neházím ručník do ringu, říká

Jean-François Ott

Jean-François Ott Zdroj: Anna Vacková, E15

Jean-François Ott
Jean-François Ott
Jean-François Ott
Jean-François Ott
Jean-François Ott
8
Fotogalerie

Francouzský investor Jean-François Ott spojil v posledním čtvrt století svůj byznys s realitami. Krizí oslabenou developerskou společnost Orco mu ne zrovna přátelsky převzal miliardář Radovan Vítek. Ott však investuje dál. Nejen do realit, ale i do start-upů. „Stále jsem tu, neházím ručník do ringu, pořád se peru,“ říká investor.

Jaká je skladba portfolia vaší společnosti Ott Properties?

Nemovitosti jsou stále číslo jedna, akcie číslo dvě. Číslo tři jsou start-upy. Pak jsou investice do umění.

Start-upy jsou všeobecně spojené s využíváním nových technologií a s takzvanou digitální revolucí. Co vás do tohoto světa přivedlo z tvrdého realitního byznysu?

Byla to dlouhá cesta podnícená zvědavostí. Ta mi vždy Foto E15 Anna Vacková 2x svítila na cestu. Byla to zvědavost, která mě v roce 1991 přivedla do pražských realit. Je v tom taky trocha vizionářství a trocha bláznovství, touha být svobodný a určovat si vlastní cestu. Ke start-upům jsem se ale nedostal až po Orku. Poprvé jsem podobnou investici udělal již kolem roku 2000. Byl bych ale opatrný s termínem digitální revoluce.

Proč?

V digitálním světě je hodně skvělých nových věcí. Současně je tu ale spousta věcí, které jsou jen digitalizací toho, co už fungovalo dříve. Dříve jste si volali taxi telefonem, dnes stisknete tlačítko na smartphonu. Dobře, někdo z toho má velký byznys a je to tak v pořádku.

Ale je to jen evoluce. Skype je fajn, ale stejně je stále lepší potkávat se s lidmi osobně. A proto stále budeme potřebovat kanceláře, hotely a restaurace.

Do čeho ve start-upech investujete?

Jsem v celé řadě firem. Aktuálně mám kolem čtrnácti investic v biotechnologiích. Stále jsem ve firmě, která rozvíjí digitální marketingové nástroje pro hotelnictví.

Jak se daří vašim start-upům?

Některé jsou na tom velmi dobře, jiné nerostou. Prošli jsme si samozřejmě řadou omylů a chyb. Vybudujete podobně jako developer stavbu a říkáte si, že musí mít úspěch, že klienti se jistě najdou. Někdy se to povede. Ale jindy zůstane stavba prázdná. Postavil jsem ve Varšavě krásný mrakodrap. Byl jsem přesvědčený o tom, že je to skvělá idea, ale nikdo ho nechtěl. Takže to byl omyl. Výhodou digitálního byznysu je, že když neuspějete, tak to nikdo moc nevidí. Zatímco když máte prázdnou budovu v centru města, tak je to zcela něco jiného. Člověk se spíše učí z chyb. Úspěch vás naopak vede často k ješitnosti.

Máte v portfoliu budoucí globální šampiony?

Samozřejmě bych rád byl prvním investorem v příštím Facebooku. To se však příliš často nestává. Hodně nadějí ale vkládáme například do společnosti, která distribuuje defibrilátory, tedy přístroje určené k resuscitaci. Infarkt patří v Česku i ve Francii mezi hlavní příčiny úmrtí. Náš start-up sází na prodej defibrilátorů on-line a daří se mu velmi dobře. Možná se omezí jen na Francii, možná se z něho stane evropský, nebo dokonce ještě větší hráč.

Jaké výnosy od start-upů očekáváte?

Kdyby se nám investované peníze nezdvojnásobily, tak bych takovou investici pravděpodobně ani nepodnikal. Ale nejsme fond, nemáme žádná specifická pravidla. Obrovské peníze nám letos vydělal start-up, který sice nic neobjevil, ale jen šikovně poskládal léky určené na něco jiného. Výsledkem je, že ve vhodné kombinaci dokáže výrazně omezit třas u lidí s Parkinsonovou chorobou. Je to něco, co osobám s tímto onemocněním dokáže silně zlepšit kvalitu života.

Objevujete se na velkých startupových akcích, aktuálně budete jednou z tváří nadcházejícího pražského kola celosvětové soutěže Startup World Cup & Summit. Rozumíte si s mnohdy mladšími podnikateli?

Věřím ve výměnu zkušeností a dialog. Startupový svět je dnes tak trochu módní záležitost, je třeba si však uvědomit, že start-upem je na začátku každý podnik. Byla jím při svém zrodu Škoda Auto stejně jako Michelin. Každý realitní development je start-up. Určitě bych se s ostatními rád podělil například o své zkušenosti s frustrací.

V jakém smyslu?

V byznysu musíte umět snášet stres. Je to stres jiného druhu, než jaký zažíváte jako student nebo pracovník nějaké společnosti. V podnikání se totiž vydáváte všanc dobrovolně. Stres je velice dobrý motor, který vás pohání kupředu. Stejně tak vás však může zničit.

Není to tak, že ve start-upech a realitách lze rychle vydělat velké peníze, ale stejně tak v nich lze rychle nafouknout velké bubliny?

Bubliny vytvářejí kapitalismus. Avšak není to nic tragického. Kolem roku 2000 jsme měli internetovou bublinu. Internet je přitom stále tu. Realitních bublin a krachů už byl bezpočet. Ale realitní byznys je stále tady. Bublina na burze je součástí byznysu. Musíte si jen dávat pozor, aby vás nezabila.

Jaký je hlavní rozdíl mezi digitálními a nemovitostními investicemi?

Krásné na digitálním světě je, že na rozdíl od developmentu nepotřebujete žádná razítka. Nikdo se štemplem nemůže přijít a zastavit vám podnikání. Ale v pozadí potřebujete dobré projektové řízení a disciplínu. Musíte si najít bod, na který se soustředíte. Znám hodně start-upů, které neustále skáčou od jedné věci ke druhé. To je jako byste chtěl v developmentu stavět jeden den byty, druhý den kanceláře a třetí den se vrhnout na hotely.

Mít jen pěkné technologie a být mladý nestačí. Máme dost příkladů firem, které sice přišly se zajímavými věcmi, ale nenašly způsob, jak dosáhnout zisku. Podívejte se, jak dopadla Nokia. Yahoo je skoro mrtvé, Twitter stále řeší, jak vydělat. Dinosaurem se dnes můžete stát za pět minut. Jsem sice možná taky dinosaurus, ale reality a burza, kterým jsem se historicky věnoval, přežily hodně krizí a jsou stále tu.

Co říkáte na valuace firem, jako je Uber nebo Tesla? Není to příznak bubliny?

Nejsem učitel, který by měl říkat, co je správné. To je stejné, jako kdyby můj zubař chtěl být developerem. Jediný, kdo může říci, co je správné, je trh. Jestliže burza oceňuje Teslu několikanásobně více než například Renault, tak je to realita. A pokud přijde krach, můžete shortovat. Burza ukazuje hodnotu firem s maximální možnou transparentností. Naopak jsem kritický k privátním start-upům, které házejí různými valuacemi, aniž někdo má možnost tato tvrzení prověřit. Jestliže tu je nějaká bublina, tak je nebezpečná jen kvůli nedostatku transparentnosti.

Kde podnikatelé podstupují větší riziko? U realitního developmentu, nebo u start-upů?

Jednoznačně u developmentu. Tam čelíte nepříteli v podobě razítek a úředníků. Neříkám, že jsou zkorumpovaní nebo že by byli nekompetentní. Jde jen o fakt, že vůbec existují. Ve městech, jako je Praha nebo Paříž, uběhne od doby, kdy dostanete nápad na výstavbu kancelářské budovy, do doby, než se nastěhují klienti, deset let. V Singapuru to je o poznání kratší. Pozemky v pražských Bubnech jsem koupil v roce 2005. Od té doby tam stále ještě není vyřešený ani územní plán. To je šílené.

Byla akvizice Bubnů chyba?

Měli jsme velkou vizi, z níž se stala velká chyba. A lidé na pražském magistrátu necítí ani špetku zodpovědnosti. Mohly tam být tisíce pracovních míst, přes deset miliard korun odvedených státu v podobě daně z přidané hodnoty. Bubny byla chyba kvůli tomu, že v roce 2005 jsme nevěděli, že jsme tři roky před krizí. V té době to vypadalo, že Praha zažije obrovské změny.

Samozřejmě od té doby pár developerů uskutečnilo několik zajímavých staveb. Ale to je všechno. Za stejnou dobu se například Hamburk kompletně proměnil. Praha promarnila příležitost, kterou v roce 2005 měla.

Bylo ocenění vaší společnosti Orco před krizí přiměřené?

Například valuace společnosti Orco Germany je dnes několikrát větší, než byla tehdy. S firmou ale hodně zamávala krize. Byla mnohem hlubší, než jsme očekávali. Development projektů Zlota ve Varšavě a Váci v Budapešti nebyl úspěšný. To nás hodně zasáhlo. Společnost ale přežila.

Řada drobných akcionářů ovšem označuje pád akcií z tisícových hodnot skoro na nulu za podvod. Co na to říkáte?

Možná jsem moc tvrdý, ale mám v takovýchto případech jedinou odpověď. Kdo vás nutil nakupovat? Kupovali jste přece akcie kvůli tomu, abyste je pak prodali dráž. A hodně lidí v tom uspělo a zbohatlo. Je to stejné jako v jakémkoliv jiném oboru. Nejvíce jsem ztratil já sám. Ale nepláču. Stále jsem tu, neházím ručník do ringu, pořád se peru. Je to stejné, jako když vám dá holka kopačky na tancovačce.

Je to samozřejmě nepříjemné. Ale pak se vrátíte na parket a zkusíte to s jinou. To je prostě kapitalismus, tak se nechovejme jako děti. Totéž platí i pro start-upy. Když chcete podnikat, musíte být připravený čelit těžkostem. Musíte být připraven na veřejnou potupu. Ale pak se musíte vrátit silnější.

Orco nakonec převzal Radovan Vítek. Jaké máte vztahy?

Mám pro něj samozřejmě hodně sympatií a respekt k jeho byznysu, ale nevídáme se. Avšak nečekejte, že si budu stěžovat. Kdybych s Orkem nebyl připravený podstoupit riziko, nikdy bych nešel na burzu.

Zanevřel jste na reality?

Vůbec ne. Máme velký projekt na severu Paříže. Je to velmi obtížné území, ale to mě těší. Stejně tak mě bavilo přijít do Prahy, když se o ni skoro nikdo nezajímal. Mám ale samozřejmě i řadu dalších realitních investic. Na jihu Francie buduji krásné vinařství.

Jaká je letošní úroda?

Úroda je bohužel meziročně asi o třicet procent nižší. Ale tak je na tom celá Francie. Kvalita ale vypadá výtečně. V současnosti dělám bílé a růžové víno. S bílým jsme nedávno v jedné prestižní soutěži obdrželi stříbrnou medaili, na což jsem nesmírně pyšný.

Jean-François Ott (52)
Po studiích v roce 1987 zahájil kariéru byznysmena na pařížské burze. V roce 1991 se vydal do Prahy a začal podnikat v realitách. Z jeho společnosti Orco se stal jeden z největších hráčů na trhu. Firma vstoupila na několik burz včetně Prahy. Na firmu oslabenou krizí zaútočil realitní magnát Radovan Vítek. Převzetí dokončil v roce 2016.