Lockdown zvedl poptávku po pohodlí, říká šéfka výrobce prádla Timo | E15.cz

České podprsenky míří za hranice. Němky mají podobné tvary jako my, říká šéfka textilky Timo

Michal Nosek

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Po patnácti letech se dvě majitelky největšího českého výrobce spodního prádla rozešly a Terezie Trusinová prodala svůj podíl sestře Markétě Jiráčkové. Ta tedy řídí společnost Timo sama. „Po patnácti letech intenzivní spolupráce jsme obě cítily únavu a navíc každá jsme měly jinou představu o tom, kam by měla firma dál směřovat a jak ji vést. To nakonec vyústilo v Tereziin odchod," říká Jiráčková k největší novince v litoměřickém podniku. Timo pod jejím vedením přežilo pandemii a v roce 2020 vykázalo tržby 120 milionů korun.

Nástup pandemie a s ní spojených opatření byl rychlý. Jak jste na situaci v podniku reagovali?

Březen 2020 všichni spojují s výrobou roušek. I naše reakce byla okamžitá. V Česku vznikla velká vlna solidarity u každého, kdo měl doma šicí stroj. Tak jsme se chtěli zapojit a pomoci i my. Obrátili jsme se na naše dodavatele a díky dobrým vztahům se nám podařilo získat potřebné materiály do druhého dne. V té době byly téměř nesehnatelné. Naše modelářky vytvořily přes noc návrh roušek a další den ráno začala výroba, do které jsme zapojili všechny šičky. Výroba a produktivita nám jela naplno. Podobné to poté bylo i s dvouvrstvými nákrčníky z nanovláken, které jsme šili během léta a podzimu.

Co taková produktivita v textilce vašich parametrů znamená?

Celkově jsme ušili zhruba 200 tisíc ochranných pomůcek, které se hned v první vlně navážely do nemocnic, na úřady, do dopravních podniků, prostě tam, kde docházelo ke kontaktu s veřejností. Snažili jsme se pomáhat a fungovali jsme ve dvousměnném provozu. Kromě šití roušek jsme nezastavili ani vlastní výrobu. V loňském roce jsme vyhotovili ještě 100 tisíc kusů spodního prádla a 35 tisíc kusů plavek. Navzdory atypické situaci se nám podařilo obhájit hospodářský výsledek z roku 2019. Tedy obrat ve výši zhruba 120 milionů korun.  

Pak ale přišel další lockdown spojený s uzavřením obchodů. Jak jste to řešili, když je váš prodej primárně orientován do kamenných prodejen?

Když přišla další vlna nákazy a stát uzavřel prodejny, znamenalo to pro nás značné omezení. Naše zákaznice se částečně přesunuly na internet a my jsme v reakci na to museli podpořit celý e-commerce. Zlepšili jsme e-shop a začali jsme vytvářet nový web. Výrobu jsme neomezovali a připravovali jsme se na opětovné otevření prodejen. Naše strategie se ukázala jako správná a hned v květnu, při prvním otevření obchodů, nám prodeje vzrostly o třicet procent oproti běžnému měsíci. Nakumulovaný kapitál zákazníků a zvýšená poptávka velkých odběratelů nás překvapila. Vyšší zisky nám pomohly k urychlení stabilizace společnosti.  

Odchod sestry ze společnosti mohl situaci destabilizovat ještě víc, můžete tuhle zásadní firemní událost popsat konkrétněji?

Bylo to pro nás složité období. Po patnácti letech intenzivní spolupráce jsme obě cítily únavu a navíc každá jsme měly jinou představu o tom, kam by měla firma dál směřovat a jak ji vést. To nakonec vyústilo v Tereziin odchod. Konec spoluvlastnických vztahů po tak dlouhé spolupráci je vždy komplikovaný, o to víc, když jde o rodinu.

Kam tedy směřují vaše plány, když Timo již řídíte sama?

Timo tu bylo a má být pro všechny ženy. Mým cílem je mladší zákaznice podpořit v touze experimentovat a těm starším umožnit sebejistý výběr. Navrhování v tomto duchu chceme zajistit nejen inovacemi v litoměřickém výrobním areálu, kde plánujeme modernizaci techniky na šicí dílně a mechanickou automatizaci vybraných procesů, zejména na střihárně a balírně. V plánech máme i rekonstrukci skladové části výrobního areálu v Litoměřicích, kde bude výhledově fungovat celý e-shop.

V minulosti jste hovořila o pronikání Tima k zákaznicím na zahraniční trhy. Vyvíjí se tato expanze, nebo ji covid zadusil?

Prioritou je pro nás v současnosti český trh. České ženy, co šijí prádlo českým ženám, je zcela zásadní přidaná hodnota společnosti. Koronavirus další plány expanze do zahraničí zpomalil. Přesto se zahraničními firmami začínáme opět spolupracovat alespoň v rámci e-commerce.

Váš podnik je založený na tradiční řemeslné výrobě švadlen. Proniká již i do tohoto segmentu výroby ve větší míře automatizace a robotizace?

Vyrobit dámské prádlo bez lidského faktoru není zatím možné. Na výrobu obleku nebo obuvi nepotřebujete zdaleka tolik strojů jako na podprsenku. V tomto ohledu jde o královskou disciplínu. Technologií lze výrobu usnadnit, ale lidskou práci nemužeme zcela nahradit. Přesto jsou zde úkony ve výrobním procesu, které lze plně automatizovat. Zejména v přípravné části a v logistice.

Napříč trhem se šíří zprávy, že je velký nedostatek surovin a vstupních materiálů. Je situace v dodávkách látek a krajek na vaší produkci také tak špatná?

Myslím si, že evropský trh zaspal. Zatímco my jsme výrobu nezastavili a stále pracovali, tak někteří naši dodavatelé nefungovali. Výpadek v jejich výrobě se nyní projevuje v opoždění dodávek, což nás v současnosti brzdí. Když jsme si riziko situace uvědomili, nakupovali jsme do zásoby, takže jsme se nedostali do situace, že bychom neměli z čeho šít.

Uvažujete aktuálně v souvislosti s nárůstem cen vstupů a dopravy o zdražování vašich výrobků?

K navyšování cen bude docházet i v souladu s inflací. Již od dubna letošního roku máme informace prakticky od všech dodavatelů materiálů, košů a příprav, že se všechny vstupy zdražují. My jsme zatím k navýšení cen našich finálních výrobků přistoupili pouze v několika případech. Rádi bychom totiž ceny prádla a plavek udrželi co nejdéle to půjde.

Jako výrobci spodního prádla jste v současnosti jedničkou na českém trhu. Kam hodláte růst dál?

Chtěli bychom vstoupit výrazným podílem na německý trh. Jsem přesvědčená, že mentalita a vkus tamních žen se velmi podobá vkusu žen v Česku. Němky umí ocenit preciznost, kvalitu a dobré řemeslné zpracování. Navíc mají i podobné tvary. Plánujeme, že bychom na německý trh vstoupili kamennými obchody i v onlinu.

O jaké prádlo bude v postcovidové době největší zájem?

Covidová sezona se projevila v poptávce po pohodlném prádle v jednoduchých základních barvách. Dominovala černá, bílá a smetanová. S odezněním pandemie a příchodem slunečních dní ožívá zájem o barevné prádlo. Zákaznice kupují krajky, vzorované látky a zajímají se o barevné tóny, ze kterých je patrný narůstající optimismus ve společnosti.

V minulosti jste již spolupracovali s mladými návrhářkami, nyní jste navázali spojení s mladou designérkou a oděvní návrhářkou Petrou Ptáčkovou. která se podílí na tvorbě značky Madlove, což je uskupení kreativců, kteří založili značku spodního prádla. Jak má spolupráce vypadat?

S Petrou jsme se potkali na začátku tohoto roku, kdy jsme jí pomáhali vytvořit a dotáhnout její modely pro Madlove. Ukázali jsme jí, jak vypadá konstrukce spodního prádla a co je potřeba udělat pro to, aby dobře sedělo. Prádlo se nabízí na crowdfundingové platformě Hithit, skrze kterou by značka ráda vstoupila na trh.

Uvažujete o zahájení výroby?

Jednání, kdy budeme probírat možnosti výroby, je před námi. Petra je velký talent a já bych ráda našla cestu, jak ji a její nápady propojit s Timem. Uvidíme, na čem se domluvíme.

Duší vaší firmy je modelárna. Na co se aktuálně soustředí?

Modelárna je hlavou naší firmy. To, že ji máme, nám dává náskok před konkurencí. Nekopírujeme a nedoháníme trh. Díky ní jsme ti, kdo na něj přináší novinky. Naše modelářky dokáží vytvářet unikátní produkty a velmi rychle vzorovat na klíč výrobek, který je následně velmi úspěšný. Umí vymodelovat prádlo či plavky ve velkých velikostech, a to dokáže celosvětově opravdu jen málokdo.

Hovořila jste o tom, že velkou část vaší produkce tvoří velké velikosti prádla. Jak se podle vašich poznatků z prodeje změnila během pandemie ženská těla?

To, že byla přes zimu zavřená fitness centra a omezené další možnosti sportování, se projevilo na váze mnoha z nás. Podle jednoho z průzkumů během pandemie Češi průměrně přibrali 6,5 kilogramu. Tento nárůst se odrazil i na postavách. Z našich statistik vidíme jednoznačně nárůst poptávky po větších velikostech. Dříve byla nejprodávanější velikost 85D a E, nyní je to obvod 90. Vlastní modelárna nám umožňuje vytvořit padnoucí podprsenku i takovýchto rozměrů, aniž bychom slevili z požadavků.

Máte modelárnu, vlastní vývoj a výrobu. Jak probíhá vaše personální politika a kde sháníte nové šikovné švadleny, které na trhu chybí?

Význam rodinné firmy vidím i v souvislosti se stabilním kolektivem, který u nás máme. Na vnitřní pohodu ve společnosti slyší i další zajímaví lidé. Na tým a jeho stabilitu máme opravdu štěstí. Příjemné pracovní prostředí považujeme za jeden ze základních pilířů Tima. Poptávka po práci za šicím strojem se snižuje. Jde o dlouhodobý negativní trend, který dopadá na jakékoliv řemeslo.

Říkáte, že jste rodinná firma. O vstupu investora jste nikdy neuvažovali?

Rodinných firem, které zvládnou bezproblémově fungovat při druhé generaci je opravdu málo. Třetí generace se nedožije téměř žádná. Navzdory výjimečnosti takové kontinuity bych si přála, aby se nám to podařilo. Absence investora nebo investiční skupiny činí rozhodovací procesy rychlejší a flexibilnější, tedy celou společnost stabilnější. To jsme si potvrdili v minulém roce. Investora proto nehledáme.

Kam se Timo jako rodinná firma posunulo za dobu, co jste se sestrou převzaly vedení po matce, která ho v devadesátých letech založila?

Maminka Jitka byla a zůstává velkou odbornicí a profesionálkou přes výrobu, která dala podniku směr. Jako jediná z rodiny umí ušít celou podprsenku. Byla to ona, kdo přinesl technickou zdatnost a dal výrobkům jejich konstrukční dokonalost. My se sestrou jsme si práci rozdělily. Terezie řídila výrobu a já obchod. Díky naší dobré spolupráci firma rostla a postupně si vybudovala dominantní postavení na trhu. Dříve se v Timu šila zejména zakázková výroba pro zahraniční značky. Se sestrou jsme změnily zaměření a vsadily na inovace a výrobu vlastních výrobků. Z původních menších velikostí jsme se postupně přeorientovaly na všechny, i ty velké, které na trhu chyběly a byla po nich poptávka. Také jsme začaly vyrábět plavky. Otevřely jsme vlastní prodejny a získaly odběratele v Česku i na Slovensku.

Jak hodnotíte současnou situaci v české výrobě textilu?

Textilní odvětví v Česku má za sebou zvučnou historii. Moc bych si přála, aby nás ta tradice přežila. Nástup globalizace a konkurence dodavatelů z rozvojových zemí ustály jen společnosti, které dokázaly své procesy automatizovat a přeskočit rukodělnou činnost, ve které krása našeho řemesla tkví. Dominantní textilní průmysl první republiky v severních Čechách nám v dnešní době připomínají už jen továrny, které zde v lepším případě stojí. Ta naše litoměřická je ojedinělá, že se zde pokračuje v původní výrobě. Vpřed nás žene touha našich zákaznic podporovat české značky a lokální výrobu. Dokud tu bude, uděláme vše pro to, abychom tu pro naše zákaznice byli i my.

Markéta Jiráčková (56)
Je starší dcerou zakladatelky společnosti Timo Jitky Kalivodové (81 let). Vystudovala na VŠE ekonomiku průmyslu a do společnosti nastoupila v roce 1996. Na starosti měla obchodní oddělení firmy. Spolu se sestrou převzaly od matky řízení podniku v roce 2005 a společně podnik vedly 15 let. Po rozhodnutí sestry opustit firmu na podzim 2020 se stala Markéta Jiráčková 100 procentním vlastníkem podniku. V mládí vrcholově hrála tenis a profesionálně se věnovala sjezdovému lyžování. Sport zůstal jejím koníčkem do současnosti.

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video