Záměr jednotného řízení vzdušného prostoru je výhodný pro evropskou dopravu i pro Česko, míní šéf státního podniku Řízení letového provozu Jan Klas. „Posílení Eurocontrolu velmi podporuji, může přinést zásadní kvalitativní změnu,“ říká.
Co si slibujete od centralizace řízení letového provozu nad Evropou?
Klíčové strukturální změny. Současné národní systémy jsou příliš malé na to, aby nezpůsobovaly problémy. Můžeme se poučit z liberalizace na straně dopravců a nahradit regulaci ekonomickými nástroji, nabídkou, poptávkou či cenou poplatků. To by motivovalo všechny, aby vytvářeli větší konsolidované celky. Stávající systém není flexibilní, nikomu nepřinesl nic dobrého a vytváří nerovnováhy. České ŘLP je typickým příkladem. Plníme cíle, každý rok nás ale ovlivňuje situace v sousedních zemích. Kvůli krizi například v Maďarsku nám klesly příjmy.
Je tedy pro Česko posílení Eurocontrolu výhodné?
Za připravovaných podmínek můžeme hrát významnější roli než jen v rámci našeho vzdušného prostoru. Chceme se dostat do situace, kdy bude české ŘLP součástí většího celku. Systém se musí zjednodušit. Budou posíleny kompetence Eurocontrolu. Fungoval by jako broker – nakupoval by služby evropských ŘLP a rozděloval je podle nově vznikajícího systému. Je důležité, aby byl vzdušný prostor organizován bez ohledu na národní hranice. S tím souvisí zavádění nových technologií a digitalizace vzdušného prostoru. Připravení legislativy směřuje k roku 2022, blízko českému předsednictví EU. To může být zajímavé téma pro významnější roli České republiky.
Bude potřeba více letových dispečerů?
Bavíme-li se o zdvojnásobení provozu v horizontu deseti až patnácti let, dispečeři budou dál potřeba. Podaří-li se dobře využít technologie, nebudeme jich ale potřebovat dvojnásobek. Měli bychom se dostat do situace, kdy jen mírně zvýšíme kapacity. Role dispečera se bude částečně měnit. Velkou část úkolů přeberou stroje, člověk ale dál zůstane významnou součástí.
