Česko potřebuje masivní deregulaci, stát by ušetřil stamiliardy, míní ekonom

Ekonom DRFG Martin Slaný

Ekonom DRFG Martin Slaný Zdroj: ČTK

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO)
Budova ministerstva financí v Praze
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO)
4
Fotogalerie

Vláda se chce proinvestovat z krize. To je její argument pro obhajobu letošního rekordního schodku státního rozpočtu ve výši půl bilionu korun. Z navrhovaného dvousetmiliardového zvýšení deficitu, který nyní projednává Poslanecká sněmovna, je však přímo na investice určena zhruba šestina až čtvrtina. Ekonom DRFG Martin Slaný soudí, že často to jsou kvaziinvestice. Schodek měl původně dosáhnout 40, respektive 300 miliard korun. 

Považujete vládou navrhované zvýšení dluhu veřejných financí za přínosné?

Prvně vláda přichází s dílčími příklady toho, na co chce peníze vynaložit, ex post po kritice. Její původní návrh to neobsahoval. Navíc měla být oproti schválenému rozpočtu s deficitem 300 miliard korun o 137 miliard zvýšena bezúčelová rozpočtová rezerva. I kdybych vše z pozměňovacího návrhu premiéra Andreje Babiše považoval za investice, je to něco málo přes 55 miliard. Výdaje se ale mají zvýšit o zmíněných 137 miliard. O investičním rozpočtu nelze tedy hovořit.

A těch 55 miliard jsou skutečně investice?

Návrhy premiéra jsou mixem investic, kvaziinvestic a provozních výdajů. Řada těchto výdajů naznačuje, že nebudou mimořádné, ale zavážou rozpočtové výdaje i v dalších letech. To spolu s jakoukoli absencí hledání úspor považuji za nebezpečí.

Jde o zvýšení letošního schodku státního rozpočtu. Je možné, aby vláda během prázdnin začala například masivně stavět dálnice, investovat do železničních koridorů nebo nakupovala moderní technologie?

Ukazuje se opakovaně, že vláda má velmi úzký manévrovací prostor, jak rychle pomoci ekonomice. A to i kvůli tomu, že rozjezd jakékoli státní investice trvá velmi dlouho. Možností, kam rychle a efektivně investovat, je poskrovnu. Ostatně i proto, že jsme se v uplynulých letech propadali v nejrůznějších žebříčcích regulačního prostředí stále hlouběji. To, co nyní ekonomika hlavně potřebuje, je masivní deregulace, která by zvýšila výnos a návratnost i mnoha soukromých investic, aniž by vláda musela vynaložit stovky miliard korun.