Zatímco rok 2021 se na trhu fúzí a akvizic nesl ve znamení dozvuků pandemie, ten loňský nejvíce ovlivnila válka na Ukrajině. Kvůli složitějšími oceňování firem obě strany potenciálních obchodů déle vyčkávají a doba uzavírání transakcí se tak prodlužuje. Úspěchu českých byznysmenů v zahraničí to ale nezabránilo, říká expert na fúze a akvizice Štěpán Flieger, který ve společnosti EY vede oddělení fúzí a akvizic v Česku. „Česká ekonomika je nadměrně kapitálově vybavená. Slovenská ekonomika je zhruba poloviční velikosti, ale z hlediska fúzí a akvizicí je pouze asi čtvrtinová,“ říká Flieger.
Máme za sebou další složitý rok nejen z pohledu ekonomiky. Jak si s tím poradil trh fúzi a akvizic ve srovnání s těmi předchozími?
V porovnání s rokem 2021 došlo ke zpomalení, ale ne nijak významnému. Z hlediska počtu transakcí jsou na tom oba roky podobně, možná byl loňský rok slabší o jednotky, maximálně deset procent. Takže rozhodně máme stále dost práce, jen se trochu pozměnila. Obecně se dá říct, že transakce trvají déle, protože spousta firem funguje na trzích, které jsou momentálně enormně rozkolísané. Kromě těchto trendů bych ale určitě vypíchl skutečnost, že řada českých kapitalistů uzavřela velké transakce v zahraničí. V tomto byl rok 2022 určitě výjimečný. Expandovala například Česká zbrojovka, kolínská Draslovka, Loterijní zahraniční odnož skupiny KKCG společnost Allwyn, dále Czechoslovak Group nebo i realitní společnost CPI. To je přitom výčet jen těch největších transakcí.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
