Čeští ajťáci jsou vlastenci. Nechtějí se stěhovat, říká ředitel pro rozvoj No Fluff Jobs

Tomasz Wija, ředitel pro rozvoj pracovní platformy No Fluff Jobs

Tomasz Wija, ředitel pro rozvoj pracovní platformy No Fluff Jobs Zdroj: Osobní archiv

Pandemie, Velká rezignace, válka na Ukrajině. Faktorů, které ovlivnily pracovní trh, bylo v posledních letech přespříliš, a týká se to i IT. O tom, co se děje v náboru ajťáků ve východní Evropě, jsme mluvili s Tomaszem Wijou, ředitelem pro rozvoj pracovní platformy No Fluff Jobs, která působí v pěti východoevropských zemích včetně Česka a Ukrajiny. 

Váš pracovní portál funguje v pěti východo- a středoevropských zemích. Pozorujete rozdíly mezi IT komunitami v těchto zemích?

Rozdíly skutečně vidíme. Jeden se týká ochoty se stěhovat za prací. Z českých vývojářů na otázku, ve které zemi by chtěli pracovat nejvíce, 96 procent uvádí Česko. Polští a ukrajinští ajťáci jsou mnohem otevřenější relokaci do jiných států. Další rozdíl se týká loajality vůči zaměstnavateli. Čtyřicet procent polských a ukrajinských developerů je ochotných změnit zaměstnavatele kvůli vyšší mzdě. V Česku je loajalita pracovníků IT mnohem vyšší.  

Má Česko potenciál stát se novým evropským IT centrem?

Rozhodně. Je tu hodně vysoce kvalifikovaných odborníků, kteří umějí anglicky. To je skvělý předpoklad. Navíc spousta ajťáků uvádí, že by ráda pracovala v Česku.

Souvisí zájem firem o české ajťáky i s nižší hladinou mezd oproti západní Evropě a USA?

Už to neplatí do takové míry jako dříve. V dnešním globalizovaném světě, kde většina ajťáků pracuje na dálku, se mzdy začínají pomalu srovnávat. Navíc v IT je dnes zcela běžná spolupráce formou B2B. Proto lokace odborníků často souvisí i s daňovými podmínkami v jednotlivých zemích. Vím, že někteří živnostníci registrují kvůli tomu podnikání v Portugalsku. Když Polsko zavedlo změny v daňovém systému, hodně živnostníků mělo zájem o přesun do České republiky.

V poslední době se v souvislosti s pracovním trhem často zmiňuje pojem Velká rezignace alias Great resignation, kdy pracovníci dobrovolně opouštějí zaměstnání. V případě žen se často projevuje jako přechod z tradičních profesí do technických. Pozorujete tento trend i ve východní Evropě?

Ano. V roce 2019 tvořily v IT zhruba 22 procent ženy, teď je jich 25 procent. Je to sice pár bodů, ale už můžeme hovořit o trendu. Čísla navíc ukazují, že spousta žen přechází do IT, aniž by měla nějaké technické vzdělání. Celých 46 procent žen v IT uvádí, že na svých pozicích nepotřebují znalost kódování. Můžete být testerem, UX designerem, projektovým manažerem nebo byznys analytikem.

Čím si tento zájem o IT vysvětlujete?

Ženy na IT láká flexibilita, možnost vzdálené práce a vyšší odměny. Navíc je dnes mnohem jednodušší získat vědomosti o oboru díku online kurzům a vzdělávacím projektům zaměřeným na ženy. Ženy navíc mají více šancí získat pozici. Hodně společností chce budovat týmy rozmanitější z hlediska genderů a kultur, a proto usilují o ženy.

Jak byste shrnul hlavní požadavky vývojářů?

Nedá se to zobecnit. Navíc se požadavky mění podle toho, jak roste seniorita. Junioři berou všechno, jen aby získali zkušenost. Čím větší ji mají, tím sebevědomějšími se stávají, a proto začínají mít větší nároky. Průzkumy ukazují, že se to netýká jenom mzdy, ale i povahy projektu a toho, jak je jejich práce v souladu s jejich hodnotami.

Nemáte dojem, že se ajťácí o korporátní hodnoty starají nejméně ze všech zaměstnanců?

Není to tím, že se vůbec nezajímají o hodnoty. Hodně z nich pracuje na projektech, které kardinálním způsobem mění společnost. Nezajímají je hodnoty na papíře. Problém mnoha firem je v tom, že své hodnoty vytisknou a dají na zeď, a tím to končí. Do praxe se nikdy nedostanou. Například pokud mezi hodnoty firmy patří transparentnost, proč by taková firma nechtěla uvádět výši mezd v pracovních nabídkách?

Máte pobočku i na Ukrajině. Jak vypadá dnešní poptávka po IT pracovnících tam?

Před válkou tam byla jedna z nejrychleji se vyvíjejících IT komunit ve světě. Pracovalo tam skoro 300 tisíc vývojářů a každý rok vysokoškolský IT obor absolvovalo dalších 15 tisíc odborníků. Poté co začala válka, někteří nastoupili do armády. Další se přestěhovali do jiné části Ukrajiny. Když sledujeme počet pracovních nabídek v rámci Ukrajiny, vidíme, že je jich stále hodně, ale poptávka se přesunula na západ. Ukrajinské firmy mají tak velký hlad po odbornících, že nabírají i Poláky nebo Slováky. Stále totiž pracují na projektech pro západní společnosti, ale mají nedostatek pracovní síly.

Máte pobočku i v Bělorusku?

Pobočku jsme zrušili. V Bělorusku jsme teprve začínali a neměli jsme lokální zaměstnance, takže to nebylo tak těžké. 

Video placeholde
Jak napsat životopis? • Videohub