Josef Bernard prožil většinu života v plzeňské Škodovce, dotáhl to na jejího šéfa a minoritního akcionáře. Výnosy z akcií uložených u advokáta dává charitativní organizaci, kterou založil s manželkou. V politice je krátce, v listopadu byl zvolen plzeňským hejtmanem za ČSSD. Strana by se podle něj měla zaměřit na podporu malých a středních podnikatelů. „Jsou ohromnou příležitostí pro tuto zemi,“ říká. Opačný názor má na rozrůstající se koncerny soustředěné v jedněch rukou.
Za minulého režimu jste vydával samizdat, několikrát vás vyslýchala Státní bezpečnost. V podniku Škoda Plzeň jste v roce 1989 zakládal Občanské fórum. Pak následoval dlouhý odstup od politiky, do ČSSD jste vstoupil loni. Co vás k tomu vedlo?
Ve druhé polovině osmdesátých let jsem byl politikou pohlcený. Hodně jsem fandil tomu, aby se režim zhroutil. Po roce 1989 jsem měl nabídky od Občanského fóra i jiných subjektů. Stál jsem před rozhodnutím, zda se věnovat politice nebo zůstat ve Škodovce.
Moc životních zkušeností jsem neměl, spíš mi vyhovovala kariéra ve firmě. A měl jsem mimořádné štěstí. Z dělníka jsem se vypracoval na generálního ředitele. V padesáti jsem se začal věnovat jiným aktivitám, mimo jiné jsem vstoupil do ČSSD. Ten pravý cvrkot ale nastal až po nabídce kandidovat na hejtmana.
Co chcete v politice prosadit, změnit?
Současná politika mi připadá vyprázdněná. Jsem zklamaný z toho, kam jsme od pádu komunismu došli. Dnes je důležitější se šikovně vyfotit u pisoáru než mít myšlenku, vizi, jak rozvíjet zemi. To v politice chybí. A někteří představitelé stran žonglují miliardami jako by to nebyly velké peníze. Pro mě je každá koruna tvrdě vydělaná.
Volby do zastupitelstva Plzeňského kraje 2020 >>>
Narážíte na šéfa ANO Andreje Babiše. Ovlivnil vaše rozhodnutí?
Chci pomoci ČSSD porazit Babiše a jeho hnutí, považuji to za nutnost. To byl možná hlavní důvod mého vstupu do veřejného života. Mimochodem škodováci mi často říkají: Co tě to napadlo? Od té doby je ve firmě desetkrát víc kontrol z ministerstva financí, jeho Finančně-analytického útvaru a jemu podřízené Finanční správy. Je to docela směšné, nic nenajdou.
Proč jste si jako manažer, byznysmen vybral sociální demokracii?
Není v tom žádný rébus. Otec byl švec, matka kuchařka, oba bratři jsou vyučení. Pohyboval jsem se mezi dělníky i bílými límečky. V obou skupinách jsou lidé s přirozenou moudrostí i blbci.
Imponuje mi systém, který je spravedlivý, klade důraz na sociální témata a zároveň je efektivní. Do svobodného trhu bychom zasahovat neměli. A tam, kde můžeme pomáhat, například seniorům, rodinám s dětmi, dělejme, co je v našich silách.
V době růstu bychom měli šetřit, aby v recesi bylo možné investicemi rozproudit hospodářství. V tom mi konvenuje politika mých předchůdců z ČSSD. Plzeňský kraj jako jediný český region nemá dluhy a v posledních osmi letech ušetřil 1,2 miliardy korun.
Na celostátní úrovni je ale vaší straně je vytýkáno, že rozhazuje peníze. Souhlasíte?
Neplatí to stoprocentně. Nechci, aby sociální demokraté byli vnímáni jako ti, co utrácejí nehospodárně a nemají vizi. Je nesmírně důležité, aby k nám vstupovali i lidé, kteří vyznávají moderní ekonomické teorie a chtějí rozvíjet naše hospodářství. Před politiky stojí úkol, jak životní úroveň Čechů vyrovnat západním zemím. Určitě k tomu něco řeknu na březnovém sjezdu.
Přispěla k vašemu vstupu do ČSSD i nepovedená privatizace plzeňské Škodovky?
Ještě v roce 2000 měla produkty, které za Západem zaostávaly až o patnáct let, neměla zákazníky, neměla na výplaty. Nakonec se ale povedla ohromná věc. Škodovka je konkurenceschopná, navíc na velmi konkurenčním trhu.
Obecně byla transformace velmi živelná. Skutečně se na čas zhaslo. Minimálně části průmyslu se měl dát čas na to, aby se restauroval. Pustili jsme ze zřetele firmy, které mohly být národními šampióny. Také nechápu, proč jsme zprivatizovali přirozené monopoly jako vodárny, doly či elektrárny. Dnes sklízíme plody těchto chyb.
Jaké byly ty největší?
Nesouhlasím s názory některých pravicových politiků, že jsme toho dokázali dost. Přiznejme si na rovinu: Cílem transformace nebylo převést prakticky všechno do soukromých rukou, ale přiblížit životní úroveň našich lidí západním zemím. A v tom jsme absolutně selhali. Dnešní průměrná mzda u nás je podle parity kupní síly někde na třiceti procentech průměrné mzdy v Německu. To je po více než čtvrtstoletí od roku 1989 hrozně málo.
Musí skončit eldorádo podhodnoceného kurzu, pobídek a nízkých mezd pro montovny. Máme jednu z nejlepších pracovních sil na světě, která má mimořádnou řemeslnou zručnost a vysoké technické znalosti. Není možné, aby většina zisků z těchto výhod končila v zahraničí. To je základní problém této země.
Co podpora začínajících podnikatelů?
Ten, kdo zakládá malý podnik, by neměl platit žádné daně. Místo toho mu napálíme ty nejvyšší a zavalíme ho byrokracií. Výsledkem je, že podnikat přestane. Anebo s podnikáním ani nezačne. V Německu je v malých a středních firmách zaměstnáno pětasedmdesát procent lidí, kteří generují polovinu HDP země. U nás je to posunuté o čtvrtinu. V tomto segmentu pracuje polovina lidí, kteří vytvářejí necelou třetinu našeho HDP. To je zoufalé.
Takže to bude další téma, které navrhnete na sjezdu?
Malé a střední firmy jsou pro nás ohromnou příležitostí. Srovnání s Německem ale jasně ukazuje, že jsme drobné živnostníky a lidi, kteří by svojí inovativností zakládali malé firmy, zašlapali. Podporujeme velké a silné korporace.
Přitom celý svět jde opačnou cestou, snaží se nalézt způsob, jak bojovat s neustále se rozrůstajícími koncerny soustředěnými v jedněch rukou, které jsou mocnější než státy. ČSSD by se měla zaměřit na podporu malých podnikatelů. Problém mimo jiné vidím v tom, že dotační programy jsou pro ně kvůli složitosti nedostupné. Výsledkem je, že velcí dál bohatnou a malí živoří či krachují.
Asi nebudete příznivcem EET. Nebo ano?
EET je správné opatření, pokud se aplikuje ve správný čas a na správném místě. To se ale nestalo. Když máme na Plzeňsku průměrnou mzdu pětadvacet tisíc, nelze počítat s tím, že lidé na venkově budou v restauracích utrácet za obědy a večeře a že se hospodští a jejich provozovny uživí. Brát si příklad z Chorvatska bylo liché, protože stojí na turismu s bohatší klientelou, což není případ Česka. U nás je dominantní průmysl, hlavně strojírenský.
Byl váš názor na Andreje Babiše důvodem, proč jste nevytvořili krajskou koalici s ANO?
Ne, jednali jsme se všemi rovnocenně. Strany současné koalice věděly, co chtějí, měly jasně strukturované programy. Stejná koalice bez problémů funguje i v Plzni. Je pravda, že Babišovo hnutí se do ČSSD v kampani dost nevybíravě obouvalo. Nepřipadá mi normální se s někým takovým objímat. Všichni se tu ale známe, se členy ANO z Plzeňska normálně komunikuji. Často říkají: Neber Babišovy výroky vážně, pořádně neví, co se tady děje.
V minulých letech dával Plzeňský kraj peníze do dopravy, zdravotnictví, sociálních služeb. Budete v tom pokračovat?
Uspořených 1,2 miliardy krátkodobě využijeme na spolufinancování projektů z evropských fondů a až Brusel peníze proplatí, znovu je uložíme. Priority trvají, přidal bych k nim ještě oblasti vzdělávání a cestovního ruchu.
Vše o ČSSD čtěte zde >>>
Úplně jinou dimenzi chceme dát veřejné dopravě. I s pomocí ČVUT, která nám mimo jiné pomáhá s rozvojem Smart regionu. Veřejnou dopravu je potřeba integrovat, zefektivnit. Může to být náš největší příspěvek k tomu, jak zlepšit životní podmínky lidí.
Jak si zlepšení představujete?
Přestože kraj navyšuje peníze veřejné dopravě, využívá ji stále méně lidí. S tím musíme něco udělat. Lidé, kteří jezdí za prací z venkova, budou více přestupovat, ale dostanou se do cílového místa dříve. Pro jednu cestu, ať už vlakem, autobusem či trolejbusem, bude jedna jízdenka.
Kolik vynakládáte na dopravu?
Hodně. Na podporu veřejné dopravy a opravy silnic dáváme každoročně polovinu celého rozpočtu, který činí pět a půl miliardy korun.
V relativně malé Plzni dokážeme vyrobit turbíny, jaderné reaktory, tramvaje, lokomotivy. Druhé takové město v Evropě není, což prospívá celému průmyslovému kraji. Naší nevýhodou ale je, že je rozlehlý a řídce osídlený. Tím se doprava a údržba infrastruktury výrazně prodražuje. Právě nové dopravní koncepty by měly tyto nevýhody překonat.
V programu ČSSD se objevil důraz na vysokorychlostní železnice. Souvisí to i s Plzeňskem?
S kolegy z Německa jsem se dohodl, že budeme pracovat na společném memorandu, které by podpořilo vybudování vysokorychlostní železnice mezi Prahou a Mnichovemi. Stále se debatuje o rychlém spojení do Drážďan a Berlína nebo mezi Prahou a Brnem. Přitom největší výměnu zboží realizujeme v Bavorsku. Musíme tlačit na českou a bavorskou vládu. Vedle toho je potřeba napřímit silnici mezi Plzní, Domažlicemi a Německem. Tyto vize už musí dostat reálné obrysy.
Chystáte něco ve zdravotnictví či dalších oblastech?
Máme špičkové zdravotnictví, ale je to trochu černá díra. I ČSSD by si měla začít uvědomovat, že nemůže být donekonečna dotováno bez ohledu na to, kolik stojí. Kdyby systém včetně našich šesti krajských nemocnic fungoval, nemuseli bychom jim přispívat na provoz.
Problém je v tom, že privátní poskytovatelé péče si ukousli nejlukrativnější sousta a veřejným zařízením zůstal černý Petr. Privatizovat nemocnice ale nebudeme. Všechny strany v krajské koalici jsou proti, nechceme ohrozit dostupnost péče v kraji.
Chci se také věnovat sportu, je hodně podfinancovaný. Důležité je podporovat oddíly i jednotlivce v menších městech a na vesnicích, kraj jim bude finančně pomáhat. Částku na jejich podporu už zdvojnásobil. Vedle toho podporujeme akademie pro nejlepší sportovce. Těším se na další olympioniky a reprezentanty z našeho kraje.
Říkal jste, že porazit Babišovo ANO je nutnost. Máte nápad, jak?
Z ČSSD musí tryskat nápady, vize, je potřeba mít program rozvoje země. Klíčové je vzdělávání, kladení vyšších nároků na žáky a studenty, podpora technických oborů. Před lety jsme všechno živelně zprivatizovali a výrazný úspěch ve srovnání životní úrovně s těmi vyspělými jsme nezaznamenali. Je nejvyšší čas to napravit.
Podporujme malé a střední podnikatele, které tíží ohromná byrokracie. Teď nemám na mysli jen jen star-upy s geniálními nápady. V Německu mají skoro v každé větší vesnici stavební firmu, byť ji tvoří pár zedníků, část trhu zabírají místní truhláři s nábytkem, který sami vyrábějí. Velmi ceněné jsou tam lokální zdravé potraviny, ne chemií zamořené globální produkty ze supermarketů.
| Absolvoval učební obor s maturitou, v 90. letech manažerské studium na Open University a postgraduální studium na Vysoké škole ekonomické v Praze. Ve Škodě Plzeň začínal jako dělník, pak se stal revizním technikem. Byl personálním ředitelem Škoda TS, v roce 2002 začal řídit personalistku celého holdingu. O osm let později byl jmenován generálním ředitelem Škody Transportation. V jejím čele byl pět let, z funkce odešel předloni v lednu. Minulý rok všechny statutární a výkonné pozice ve Škodovce opustil ještě před tím, než se stal hejtmanem. |
