Dáme lidem dotaci až 90 procent na zateplení či nová okna, říká šéf fondu životního prostředí

Petr Valdman, SFŽP

Petr Valdman, SFŽP Zdroj: E15 Michael Tomeš

Petr Valdman, SFŽP
Petr Valdman, SFŽP
Petr Valdman, SFŽP
Petr Valdman, SFŽP
5 Fotogalerie
Miffek Thuong Ly

Až letošní krize donutila řadu Čechů, aby přemýšleli nad energetickou úsporností svých domů. Profukující okna, špatně utěsněné dveře a zima od střechy už mohou mít neblahý vliv nejen na zdraví, ale i na peněženku. Státní fond životního prostředí rozdává dotace na tepelná čerpadla a fotovoltaiku jako na běžícím páse, pro chudší domácnosti chystá další speciální program. „Cílíme na domácnosti s nižšími příjmy, které si nemohou dovolit vysokou vstupní investici,“ říká ředitel fondu Petr Valdman.

Nedávno jste spolu s ministrem Marianem Jurečkou představil kampaň, jak šetřit s energiemi. Jsou to často věci obecně známé, jako je snížení teploty vytápění nebo zhasínání. Co si od kampaně slibujete?

Kampaň má několik částí. První část spočívá v onom webovém portálu, kde jsou veškeré rady k okamžitým úsporným opatřením. Pak je tam dávková část, která pomáhá domácnostem se zorientovat v možnostech státní pomoci. Poslední část se týká přímo nás, informujeme o možnostech úsporných opatření a programu Nová zelená úsporám. Je k tomu nutné rozvinout hustou poradenskou síť, která by lidem poskytovala informace přímo v regionech a pomohla s vyřízením žádostí o dotaci, což půjde skrze úřady práce, sociální služby a místní akční skupiny ve spolupráci s obcemi.

Někteří lidé vnímají trochu úkorně, že je vláda nutí k šetření a mluví třeba o dvou svetrech. Jak chcete tuto skupinu obyvatel přesvědčit k úsporám?

Levné energie v uplynulých letech nikoho nemotivovaly k tomu, aby se zamyslel nad vlastní spotřebou. Teď mluvím spíš o domácnostech střední a vyšší třídy. Nyní je nutné, aby všichni pokud možno spořili a realizovali energeticky úsporná opatření, protože je zřejmé, že se cena elektrické energie a tepla bude velmi těžko vracet na dobu před válkou. Šetřit musí domácnosti i firmy, aby stát dokázal pomáhat těm nejvíce ohroženým, kteří už všechny možnosti vyčerpali, což jsou nízkopříjmoví obyvatelé, senioři, matky samoživitelky, kterým musí stát podat pomocnou ruku. 

Tyto skupiny těžko našetří dost peněz na přestavbu domu nebo pořízení nových zdrojů energií. Co mají tedy dělat nad rámec toho, že ušetří na svém pohodlí?

Už v létě, kdy jsme zaznamenali poměrně masivní růst zájmu o fotovoltaiku a obecně o Novou zelenou úsporám, jsme začali předpokládat, že alokované finanční prostředky dojdou. Proto jsme začali připravovat schéma, jak program dál financovat z Modernizačního fondu. Výhodou je, že takto získáme relativně hodně peněz a můžeme si dovolit trochu polevit v technických parametrech. Do konce roku spustíme program Nová zelená úsporám light, který cílí na domácnosti s nižšími příjmy, které si nemohou dovolit tu vstupní investici, a přitom okamžitým rychlým opatřením mohou snížit svou spotřebu elektrické energie až o dvacet až třicet procent.

Na co konkrétně to bude možné použít?

Těch opatření bude několik. Když to vezmu od těch nejsložitějších, tak jde například o zateplení jedné stěny, výměna oken nebo dveří. Dalším opatřením je zateplení půdy a to třeba takzvanou foukanou izolací, kterou je možné provést v průběhu jednoho dopoledne doma. Pak jsou to doprovodná opatření jako izolace oken a dveří, zkrátka tam, kde jsou největší tepelné ztráty v objektu.

Takže půjde o náklady v řádu desítek tisíc?

Ano, bavíme se o nákladech v řádu desítek tisíc, u těch nejkomplexnějších opatření jsme na částce kolem 150 tisíc až 160 tisíc.

Kolik z toho tedy pokryje dotace?

Chceme přispět až devadesátiprocentní dotací. To znamená, že bude potřeba minimálně desetiprocentní spoluúčast. Co je ale důležité, poskytneme ty prostředky zálohově. Klasická Nová zelená úsporám je nastavena na principu vyplácení ex post, tedy až po doložení realizace. Tady to bude naopak, protože cílíme na nejvíce ohrožené domácnosti. Dáme dotaci dopředu s tím, že nám musí žadatel posléze prokázat realizaci opatření. 

Máte už definovaný okruh žadatelů?

To se ještě piluje ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí. Musíme definovat konečného příjemce tak, abychom se trefili opravdu do nejvíce ohrožených domácností. Určitě je to skupina domácností tvořená starobními důchodci, lidmi s nějakým stupněm invalidity, a určitě to budou domácnosti, které pobírají příspěvky na bydlení. O parametrech ale ještě diskutujeme.

Jak moc se letos zvýšil zájem o klasickou Novou zelenou úsporám?

Mimořádně. K začátku října tam bylo podáno téměř 61 tisíc žádostí v hodnotě 12 miliard korun, což je oproti minulým letům minimálně trojnásobek. Velkou část žádostí, zhruba dvě třetiny, tvoří samozřejmě žádosti o fotovoltaiku. Lidé hledají rychlá řešení, která pomohou s nějakým okamžitým problémem, a fotovoltaika v tuto chvíli hraje prim. Velké procento žádostí tvoří tepelná čerpadla. A pak jsou to žádosti o příspěvek na zateplení, případně na kombinaci fotovoltaiky s výměnou zdroje nebo na zateplení s výměnou zdroje. Zájem je opravdu mimořádný.

Podívejte se na rady, jak ušetřit v domácnosti:

Video placeholder
• Videohub

Kolika žádostem jste schopni vyhovět?

Z Národního plánu obnovy je vyčleněno 19 miliard korun, které nám bez problémů stačí. V žádném případě nehrozí, že by jakákoliv podaná žádost nebyla finančně krytá. Proto jsme vlastně spěchali, abychom od příštího roku dokázali podřadit Novou zelenou úsporám pod Modernizační fond, a ty peníze tak nedošly. Co se týká administrace, byli jsme nuceni maximum věcí hodně zjednodušit, zrušit všechny zbytné úkony, a soustředit se na kontrolu realizace ex post. Z 61 tisíců podaných žádostí už máme 55 tisíc schváleno. Po doložení realizace jsme schopni do měsíce poslat příjemci peníze na účet.

Zrychlila se návratnost fotovoltaiky?

To je asi projekt od projektu. Obecně se ale dá říci, že návratnost fotovoltaiky, která byla před růstem cen elektrické energie kolem sedmi až osmi let, se nám zkracuje na tři až čtyři roky.

Pro mnoho domácností je nemyslitelné investovat stovky tisíc korun do  fotovoltaiky nebo tepelného čerpadla a dotaci vymáhat až potom. Nezvažujete o tom, zavést i zde zálohové platby?

Pro tyto lidi je opravdu určen podprogram, o kterém jsem mluvil. Ale samozřejmě se budeme bavit i o tom, zda ten standardní program Nová zelená úsporám nedokážeme ještě upravit a poskytnout předfinancování. To je zcela jistě také ve hře a diskutujeme o tom. U fotovoltaiky už nyní poskytuje mnoho firem produkt na klíč, včetně předfinancování, domácnosti tak nemusejí uhradit celou částku dopředu. Z našeho pohledu je velký prostor také pro stavební spořitelny, aby mohli lidé využít stavební spoření na renovace domů a využití obnovitelných zdrojů energie.

Předfinancování ze strany fondu by určitě hodně lidí ocenilo. Jaké máte signály od politiků?

Budeme to řešit v souvislosti se zapojením programu pod Modernizační fond v průběhu příštího roku. S ministrem životního prostředí budeme debatovat o tom, jaké parametry ten program bude mít a toto je určitě jedna z oblastí, kterou s ním chceme probrat.

Poptávka po solárních panelech je obrovská, nenaráží rozvoj na kapacity trhu?

Vždycky, když to řešíme s různými asociacemi a profesními svazy, slyšíme, že si s tím trh poradí. Už dnes probíhají rekvalifikace, firmy nabírají další a další zaměstnance, nemám úplně obavu, že by si montážní firmy nedokázaly poradit. Stejně si určitě dokážou poradit i výrobci fotovoltaiky. Tam to může samozřejmě narazit na případný dovoz dílů ze zahraničí, zejména z asijského trhu, protože boom fotovoltaiky je po celé Evropě, což může nákup dílů prodražit. Ještě je tady jeden problém a to je kapacita sítí. To znamená, aby se nestávalo, že si domácnost rozhodne pořídit fotovoltaiku na střechu, ale distributor jí znemožní se připojit, protože ta síť nemá dostatečnou kapacitu, aby zvládla další individuální výrobny elektrické energie.

To se stává?

Stává, byť naštěstí výjimečně. Stát musí samozřejmě vytvořit podmínky pro to, aby to sítě zvládaly, chce-li do budoucna ještě masivněji podporovat domácí výrobny elektrické energie nebo rozvoj komunitní energetiky.

Komunitní energetiku má řešit nový zákon, na čem se to zaseklo?

Do konce roku bude novelizována příslušná legislativa týkající se komunitní energetiky. Věřím, že se to podaří, protože bez energetického zákona je komunitní energetika v nějaké masivní míře nespustitelná. Nejde jenom o definici, ale i o nastavení vztahů v rámci komunity, o cenu předávané elektrické energie a o nastavení systému sdílení. My na legislativu nečekáme a už od léta dáváme podporu na budoucí obecní komunity.

Co to znamená pro lidi? Jak mohou z komunitní energetiky profitovat?

Komunity mohou fungovat v několika úrovních: může to být komunita na úrovni obce nebo třeba na úrovni jedné ulice. Může to být také komunita, ve které jsou zapojeny soukromé firmy. V podstatě jde o to, že vyrobenou elektrickou energii z obnovitelných zdrojů sdílí členové komunity mezi sebou, přičemž ne každý člen komunity musí mít tu výrobnu elektrické energie. Jde zejména o fotovoltaiku, ale je zde potenciál i třeba ve větrné energii. Tam je to samozřejmě složitější, protože velké větrníky za obcemi nejsou ze strany obyvatel vnímány úplně pozitivně.

Ani památkáři vám asi jen tak nedovolí v centru Prahy osadit střechy solárními panely.

Máte určitě pravdu. My jsme hodně v kontaktu s Národním památkovým ústavem a snažíme se je přesvědčit, že by se i objekty v památkově chráněné zóně mohly využívat na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Dnes jsou ty technologie tak daleko, že se panely dokáží velmi dobře přizpůsobit vzhledu budovy. Rozumíme, že v památkově chráněných zónách chtějí památkáři chránit uliční řadu, ale nic by nemělo bránit tomu, aby byla druhá část střechy osazena fotovoltaickými panely.

A co na to říkají oni?

Slíbili nám, že bude vytvořena metodika, která jednoznačně určí, kde to opravdu nejde. Kvůli UNESCO jde o citlivou věc, ale památkáři by nám měli opravdu pomoci a určit místa, kde to nebude vadit. Můžou nám v tom pomoci nové technologie, protože dnes dokáží firmy vyrábět solární střešní tašky, které se integrují beze stopy do střechy. Chceme vyvrátit představu některých památkářů, že fotovoltaika jsou jen panely, které se plácnou na střechu a všechno zakryjí.

Když se bavíme o technologiích, Evropská komise označila za budoucnost vodík. Debatujete o tom?

To je ještě pořád daleká budoucnost, byť začínáme podporovat v našich fotovoltaických výzvách i ukládání vyrobené elektrické energie do vodíkových elektrolyzérů. Masivnější využití takzvaného zeleného vodíku je ale ještě daleko, napřed tomu musí jít legislativa a to i na té evropské úrovni.

 

Petr Valdman (50)

Vystudoval Fakultu stavební Českého vysokého učení technického v Praze. Do Státního fondu životního prostředí se poprvé dostal už v roce 2003. Postupně se tam vypracoval na pozici náměstka. Po roce 2010 přesídlil na ministerstvo školství, kde měl na starosti čerpaní evropských fondů v oblasti výzkumu. Z ministerstva přešel do Technologické agentury ČR, kde se živil jako manažer pro fondy EU. V roce 2014 ho jmenoval tehdejší ministr životního prostředí Richard Brabec ředitelem SFŽP.