Doba rodinných domů za dva miliony je pryč. Lidé musí investovat do technologií, říká energetik | E15.cz

Rodinný dům za dva miliony je minulostí. Lidé musejí investovat do technologií, říká energetik

Lucie Staňková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
1

Stále větším tématem vlastníků rodinných domů se stávají alternativní zdroje energie. Plynové kotle nahrazují tepelnými čerpadly a na střechy osazují fotovoltaické panely. „Úsporná řešení už nejsou doménou pouze prémiových projektů, ale de facto je chtějí všichni. Zájem se zvedl o tisíc procent,“ říká Josef Molnár, specialista společnosti Magus EDH, která se specializuje na energetická řešení budov. Ke slovu se podle něj v Česku brzy dostanou i větrné a vodní elektrárny.

Jaká technická řešení z hlediska úspory energie teď klienty nejvíc zajímají?

Nejvíc je teď zajímá samozřejmě zdroj vytápění, to je nejožehavější téma. Developeři přemýšlejí, jestli do projektů plyn dají nebo nedají. Samozřejmě všechny developerské projekty, na kterých pracujeme, byly až do nedávna koncipovány na plyn, protože byl ve své době nejlevnější komoditou. Veškeré projekty nyní předěláváme na jiné zdroje vytápění. Plyn tam dovedený sice je, ale je odstaven. Dávají se tepelná čerpadla, fotovoltaika, solární kolektory. Kombinace všech těchto zdrojů je pro lidi jistotou, že budou mít energii, i když Nord Stream nebude dodávat plyn.

Drahé energie a zastropování cen:

Video se připravuje ...
Drahé energie a zastropování cen

Jaká je nyní situace u výrobců a dodavatelů těchto technologií?

Samozřejmě na trhu chybějí čipy. Všechny elektronické součástky z východní Asie jsou proto těžce nedostatkovým zbožím. Situace mezi Čínou a Tchaj-wanem tomu vůbec neprospívá. Takže se teď hledají nové alternativy ve Spojených státech, Kanadě i v západní Evropě. Hodně se mluví o tom, že v blízké době snad už válka na Ukrajině skončí a pak by se mohl celý tento trh přestěhovat z východní Asie na Ukrajinu. Ukrajina by tím získala nový ekonomický impulz, pro střední Evropu by byla výroba víc po ruce a produkty by k nám proudily rychleji než z Číny a nebyli bychom závislí na lodní dopravě, což samozřejmě zase přispěje k životnímu prostředí. Celá Evropa by byla víc v klidu a zajištěnější a pomohlo by to Ukrajině. Takže situace ohledně komodit nás trápí nejvíc. Nevyrábí se totiž v tak velké míře jako dřív přede dvěma třemi lety.

Evropská rada minulý týden schválila novou podobu směrnice o energetické náročnosti budov. Hlavním bodem je požadavek na bezemisnost budov od roku 2030, což opět zvýší tlak na používání těchto alternativních zdrojů tepla. Stihnou se na to výrobci připravit?

To je dvousečné. Vývoj k tomu směřuje už dlouhá léta. Nejde jenom o zateplení, trojskla v oknech a alternativní zdroj energie. Jde o celkové hospodaření s materiály. A vzhledem k tomu, že v zahraničí už je tento tlak značný, myslím si, že se už do toho výrobci dostali a nebude to velký problém.

A platí to i o segmentu rodinných domů? Pro developery je splnění tohoto požadavku jednodušší, jelikož většina z nich k němu směřuje už delší dobu a předhánějí se v tom, kdo nabídne klientovi udržitelnější bydlení. U rodinných domů to ale už tak snadné být nemusí a rodinám to může bydlení ve vlastním více oddálit.

Do určité míry to lidem určitě výstavbu zkomplikuje, ale myslím si, že větší komplikace jsou s povoleními a úředníky než s tím, že bydlení musí být samo o sobě kvalitnější. Už je přirozeně větší poptávka po pasivních a nízkoenergetických domech. A bohužel, nebo možná naštěstí, už je pryč doba, kdy se dal rodinný domek postavit za dva miliony. Vlastní bydlení bude luxusem. Už teď se stává luxusem a lidé, kteří chtějí bydlet v rodinném domě, musejí počítat s tím, že do lepších technologií i materiálů budou muset peníze vrazit.

Když jste mluvil o tom, čemu se vaše společnost věnuje, zmínil jste i bateriová úložiště. Jak moc jsou v dnešní době běžná?

Příliš častá zatím nejsou. Když budu konkrétnější, tak mnoho projektů řešíme s Domoplanem. Tam je bateriové úložiště pouze na jednom projektu v Brandýse nad Labem, protože je tam obrovské množství střech. Ty se dají využít právě pro fotovoltaickou elektrárnu, která vyrábí spoustu energie v době, kdy jsou lidé  v práci. Ovšem v době, kdy se vracejí domů a energii potřebují, už tolik slunce nesvítí. Proto se energie nahromadí v bateriích a pak se pouští do výtahů i do bytů. V Brandýse máme elektrárnu o výkonu devadesát megawatt-peaků. Je to obrovský výkon. V porovnání třeba s jiným projektem Pekárenský dvůr je to dvacetkrát víc. Je tam opravdu energie tolik, že ji můžeme použít i do bytů. U ostatních projektů je množství vyrobené a spotřebované energie tak vyrovnané, že stačí maximálně na společné prostory, svícení, výtahy, vzduchotechniku společných prostor nebo třeba na venkovní osvětlení. Tam už se nevyplácí do baterií vkládat peníze. Řekněme, že se to vyplatí u větších projektů, které obsahují tři sta a víc bytů.

Z jakého důvodu získáváte v projektu v Brandýse nad Labem tak velké množství energie?

Významnou roli zde hraje výhodné natočení ke světovým stranám.

Je právě uchovávání energie „na později“ novým tématem, které nyní v projektech řešíte?

Aktuálně to lidi hodně zajímá. Říkejme tomu energetická bezpečnost. Cílem je, aby lidé nezůstali bez energie. V dnešní době už máme natolik hustou síť solárních elektráren, že dává čím dál větší smysl vytvářet úložiště, takzvané cloudy, ve kterých ušetříme energii napozději nebo ji můžeme i sdílet. Když to trochu přeženu, dá se říct, že vyrobíme energii třeba v Brně a využijeme ji v Praze.

Jakou paletu klientů nyní máte? Věnujete se i rekonstrukcím?

Ano, v dnešní době už nejsou úsporná řešení doménou pouze prémiových projektů, ale de facto je chtějí všichni. Od průmyslových objektů, skladišť a výrobních hal, které disponují rozsáhlými střechami, přes nákupní centra až po rodinné domky. Tam je bohužel dotace ze státního sektoru tak nízká, že umožní zaplatit pouze deset kilowatt-peakhodin, což je mnohdy pouze polovina toho, co lidé dokážou na střechu umístit. A to je škoda. Ve Švýcarsku, Rakousku a v Německu jsou dotace daleko rozsáhlejší.

Jak moc se zvedl zájem lidí o doplnění těchto ekologických řešení do rodinných domů?

Od doby konfliktu se zájem zvedl o tisíc procent. Opravdu většina lidí na to myslí, chtějí tepelná čerpadla, ptají se po fotovoltaických panelech. Začínají zjišťovat, které zařízení co umí. Takže lidi to zajímá a ptají se, jaké možnosti mají.

Jak dlouho se teď na tepelné čerpadlo čeká?

Teď slibujeme lidem tři měsíce na dodávku a odkládáme zakázky až o půl roku, protože ta poptávka je tak vysoká, že dříve než za půl roku nedokážeme nové klienty uspokojit.

A o kolik se zvedla cena tepelného čerpadla?

Zjednodušeně řečeno dvojnásobně.

Předpokládám, že právě dvojice čerpadlo – solární panely je nejvíce poptávaná. Jaké další technologie klientům doporučujete?

Na horách, například u hotelů a horských apartmánů, řešíme větrné elektrárny. Jedno otočení vrtule dokáže vyrobit elektřinu pro rodinný dům na celý den. Takže je to velmi efektivní, ale samozřejmě že si rodinný dům nepostaví větrnou elektrárnu. To je třeba pro obce nebo právě horské rezorty. Pak hodně řešíme vodní elektrárny. S tím naše firma začala jako první a myslím, že v tom jsme hodně silní. Začne to být tématem, protože máme silné horské řeky, ve kterých je dostatečný průtok.

A pak nelze opomenout hospodaření s teplou užitkovou vodou, i když je to u nás teprve v plenkách. Například použitou vodu z praček a myček, která je relativně čistá, ne splašková, předehříváme pro další použití. Podobně je to i s využíváním odpadního tepla z gastro provozů, kterým ohříváme vodu pro bazén. Přesně tohle jsme využili v horských apartmánech, kde oba tyto provozy jsou. Obecně myslím, že zvyšování efektivity využití zdrojů je budoucnost.

Zmínil jste města ve spojení s větrnými elektrárnami. Máte už i takové projekty, kdy má město zájem postavit větrnou elektrárnu?

Města to řeší. Je to běh na dlouhou trať a určitě mluvíme o projektech, které se táhnou přes několik volebních období. Musejí se zpracovat studie, ty musejí projít projednáváním. Města se bojí hluku, takže vytipovávají lokality, kde by bylo vhodné elektrárnu postavit. Ale mají o to čím dál větší zájem.

Kdo je tomu nejblíže?

Jedná se spíš o ty horské oblasti. Určitě jsou to Jeseníky, ty jsou pro to úplně nejlepší. Na mýtinách, kde je první vítr od Baltského moře, je to pro obce úplně ideální.

Josef Molnár

Je hlavním manažerem projektů energetické společnosti Magus EDH, která je součástí mezinárodní skupina Magus působící na trhu přes třicet let. Společnost se věnuje řešením v oblastech výroby elektřiny a tepla, provozu energetických zdrojů, monitoringu energií, inteligentního řízení domů a domácností.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery