„Pro situaci, že bychom neměli žádný kontrakt s Czech Coalem, musíme mít připravený scénář, jak optimalizovat výrobu našich elektráren a dodávky uhlí. Je nutné být připraven na všechny varianty, pak se vám daří dobře vyjednávat,“ řekl Beneš.
*E15: Budou to čtyři měsíce, co jste převzal funkci generálního ředitele po Martinu Romanovi, který se stal šéfem dozorčí rady. To už by mohl být čas na zhodnocení, jak velká změna to pro vás byla…
Nedá se říct, že by se mi ze dne na den změnila práce. První tři měsíce jsem dělal dvě funkce najednou, musel jsem pořád plnit všechny své povinnosti, které jsem měl ještě jako výkonný ředitel. Zároveň jsem zdědil úkoly svého předchůdce. Ale tím, že si dáváme roční úkoly, se mi už od nového roku podařilo přenést část z nich mezi své podřízené.
*E15: Takže se teď věnujete více strategii než každodennímu chodu firmy?
V době, kdy byly funkce generálního a výkonného ředitele rozdělené mezi Martina Romana a mě, věnoval jsem se vnitřnímu chodu. Martin Roman se hodně věnoval strategickým věcem, komunikaci s akcionáři a naplňování strategie, což v té době také bylo hodně o zahraniční expanzi a domlouvání různých akvizic. Dnes jsem se posunul směrem ke strategickým úkolům. Věnuji se sice vnitřní operativě více, než se jí věnoval Martin Roman, ale pochopitelně méně, než jsem se jí věnoval jako výkonný ředitel.
*E15: Objevovaly se i úvahy, že tu tandem Roman – Beneš zůstává, jen že oba budete mít formálně jiné funkce. Tak to tedy není?
Tak to vůbec není. Jako generální ředitel jsem ve výkonném managementu i představenstvu tou osobou, která je zodpovědná za strategii. To nemůže být přeneseno na žádného člena dozorčí rady.
Méně dceřiných firem
*E15: Hodně se mluví o tom, že ČEZ teď čekají těžké časy. Pokud vím, vy ale říkáte, že hospodářské výsledky letošního roku mají být lepší než loni. Co vás k tomu vede?
Máme připravený rozpočet a jasně vidíme, jaké budeme mít výnosy. A hlavně máme velkou ambici seškrtat náklady. To znamená, že budeme ještě efektivnější, pokud jde o naše vnitřní fungování. Také snížíme počet dceřiných společností. Málokdy se v našich očekáváních mýlíme, a když už se mýlíme, tak ne o moc. Takže tento rok opravdu nebude horší než minulý.
*E15: Nehrozí vám ale, že druhá vlna hospodářské krize v Evropě povede k nižším cenám elektřiny?
Nečekáme výrazný pohyb cen ani směrem dolů, ani směrem nahoru. Myslím, že cena elektřiny na burze bude do jisté míry stagnovat. A pro naše rozpočtování v tomto roce je to stejně irelevantní, protože máme prodánu všechnu elektřinu na rok dopředu.
*E15: Když váš předchůdce Martin Roman před rokem mluvil o vyhlídkách firmy, upozorňoval, že se na výsledcích nepříznivě projeví dopad darovací daně na emisní povolenky…
Ano, to je pravda. V řádu jednotek miliard korun ročně.
*E15: Tato daň má platit do letošního roku. Ale asi si nemůžete být jisti ani tím, že nebude zavedena i pro období od roku 2013. To by asi vaše vyhlídky dost zkomplikovalo?
V letošním rozpočtu s daní samozřejmě počítáme, tam je to jasně dané. S tím, že by se její platnost prodloužila, dnes nepočítáme. Ale není to otázka na mě, bylo by to rozhodnutí tvůrců daňového systému. Pokud se ministerstvo financí rozhodne k nějakému daňovému zásahu tohoto typu, bude potřeba vzít to na vědomí. Já zatím žádný takový signál nemám.
*E15: Mluvíte o tom, že mezi rizikové faktory patří regulatorní a legislativní prostředí Evropské unie. Co tím máte konkrétně na mysli?
To vnímám skoro jako největší riziko. Z mého pohledu je Evropská unie dost nepredikovatelná, velmi rychle mění pravidla, což má zásadní dopad na energetiku. Nejdříve se kvůli boji s globálním oteplováním vymyslel systém obchodování s emisními povolenkami. Jsem přesvědčený, že ten funguje dobře, vytváří ekonomický zájem všech na tom, aby snižovali svoje emise skleníkových plynů.
*E15: Máte na mysli i chystané aukce emisních povolenek?
Jsem přesvědčen, že to bylo vymyšlené dobře. Ale Evropská unie najednou začala vymýšlet další systém přímých dotací obnovitelných zdrojů. Ty dva systémy se navzájem kanibalizují, byť mají mít stejný účel. Najednou to ničí ten systém povolenek, jejich ceny klesají. Účastníci trhu na to koukají a říkají si – co bude příští rok? Ta nejistota pro ně znamená velké riziko.
*E15: Ta nejistota se asi týká i jaderné energetiky?
To je další věc. Když pracujete na aktualizaci strategie firmy, musíte si položit otázku, jak je pravděpodobné, že v Evropě bude probíhat nějaká jaderná renesance nebo že naopak zesílí boj proti jádru. A jak to dopadne – jestli v Evropě jaderné elektrárny budou, nebudou nebo budou jenom v některých zemích.
*E15: A jak jste si to zatím vyhodnotili?
No ne, vy musíte ve strategii počítat se všemi scénáři. A také musíte umět odhadnout, jak se bude vyvíjet ta podpora obnovitelných zdrojů, jak se pohnou ceny komodit. Z tohoto všeho si počítáte různé scénáře, ale největší riziko, které se vám tam pořád dokola vrací, je ta nepředvídatelnost Evropské unie.
Získáváme unikátní know-how
*E15: Hlavním cílem ČEZ pro příští léta je dostavba Temelína. Jste stoprocentně přesvědčený, že se opravdu podaří třetí a čtvrtý blok postavit?
To není otázka mého přesvědčení. V současné době probíhá soutěž a jde o to, jak se zachovají uchazeči, kteří nám mají v letošním roce předložit nabídku. A to je pro nás také jeden ze zásadních milníků letošního roku. Až vyhodnotíme ty nabídky, řeknu vám, jak moc jsem přesvědčený, že ty dva bloky postavíme, kdy je postavíme a s kým to budeme stavět. Očekáváme nabídku těch nejlepších technologií, které jsou dnes v jaderné branži dostupné.
*E15: Co říkáte názoru, že se obnovitelné zdroje časem stanou ekonomicky výhodnějšími než jaderná energetika?
Obnovitelné zdroje se budou technologicky vyvíjet, což bude ovlivňovat také jejich ekonomiku. Některé typy obnovitelných zdrojů budou v některých lokalitách ekonomicky výhodné i bez dotací. Typickým příkladem jsou větrné farmy na břehu moře. Ty se za pár let vyplatí stavět, aniž byste na to měl jakoukoli dotaci.
*E15: Proto chcete investovat do větrných farem v zahraničí…
V Rumunsku už máme velkou část větrného parku hotovou a letos ho dokončíme. Takže tam budeme mít větrné elektrárny s celkovým instalovaným výkonem 600 megawattů u Černého moře. Letos se budeme zabývat podobnými příležitostmi v Polsku a Německu. Předpokládáme, že celé severní Německo bude poseté větrnými elektrárnami. Jsme ale také přesvědčeni, že Česká republika by měla zvýšit podíl jaderných zdrojů, které jsou bezemisní a zároveň zajišťují energetickou bezpečnost země.
*E15: České firmy by měly díky dostavbě Temelína získat nové know-how. Vládní zmocněnec Václav Bartuška říká, že to klíčové know-how – jak řídit stavbu jaderné elektrárny – získá právě ČEZ. Jak s těmito znalostmi naložíte?
My už určité know-how díky tomu máme. Ono to tak nevypadá, ale my už na dostavbě Temelína pracujeme léta. Tým stovek lidí připravoval zadávací dokumentaci, která má tisíce stran. A když tím tendrem procházíte, diskutujete se všemi uchazeči, vaše expertiza se každým dnem zvyšuje. A tím, že jde o tendr podle zákona o zadávání veřejných zakázek, musí být všechno přesně popsané dopředu.
*E15: Co s tím know-how uděláte? Budete ho nabízet společnostem, které budou stavět jaderné elektrárny v jiných zemích?
Určitě ho využijeme, až budeme realizovat další projekt. Už se nebudeme učit za pochodu. To byl také jeden z důvodů, proč jsme se domluvili se slovenským partnerem, že vytvoříme společný podnik v Jaslovských Bohunicích. Teď se tam pracuje na studii proveditelnosti k výstavbě nového jaderného bloku.
*E15: Mohli byste se v budoucnu podílet na stavbě jaderných bloků někde za hranicemi Česka a Slovenska? Nebo už by to bylo příliš velké sousto?
Takové úvahy nemáme. Těžko se to dá úplně vyloučit, ale my se teď plně věnujeme našim projektům. Nemůžeme rozmělnit naši pozornost.
Bitva o uhlí vrcholí
*E15: Letos vám vyprší kontrakty na dodávky hnědého uhlí pro elektrárny a teplárny v Počeradech nebo mělnickém Energotransu. Čekají se proto tvrdá jednání o dalších dodávkách od společnosti Czech Coal Pavla Tykače. Dokážete si představit, že by se ceny hnědého uhlí odvíjely od cen černého uhlí, jak navrhuje Czech Coal?
Czech Coal skutečně prosazuje filozofii, podle níž by cena byla stanovena vzorečkem, který by vycházel z cen černého uhlí v přístavech západní Evropy. Černé uhlí je na rozdíl od hnědého komoditou, s níž se obchoduje na světových trzích. Já ale tvrdím, že taková argumentace je do jisté míry účelová. Černé uhlí není substitut hnědého uhlí, nemůžete v jednom kotli spalovat chvilku černé a chvilku hnědé uhlí, jak vás napadne. To je technologicky nesmysl.
*E15: Takže takový vzorec je pro vás úplně nepřijatelný?
My vedeme s Czech Coalem jednání a nemohu vám říkat jejich detaily.
*E15: V tuhle chvíli ale ani neříkáte nějaké definitivní stanovisko, jestli se konečná cena může od ceny černého uhlí odvíjet?
Všechno je možné, ale musíte si to umět spočítat a vědět, co to pro vás znamená. Před každým jednáním máme připravené detailní analýzy a po každém jednání pracujeme na dalších detailních analýzách.
*E15: Připouštíte možnost, že ta jednání budou tak tvrdá, že na začátku příštího roku některé vaše elektrárny nebo teplárny vůbec kontrakt mít nebudou?
Musíme počítat i s touhle variantou, musíme na ni být připraveni. Kdybychom na ni připraveni nebyli, projeli bychom ta jednání na celé čáře. Pro situaci, že bychom neměli žádný kontrakt s Czech Coalem, musíme mít připravený scénář, jak optimalizovat výrobu našich elektráren a dodávky uhlí. Je nutné být připraven na všechny varianty, pak se vám daří dobře vyjednávat.
*E15: To znamená, že byste třeba také odstavovali uhelné elektrárny rychleji, než zatím plánujete?
I to je možné.
*E15: Do jaké míry dokážou potřebu ČEZ pokrýt vaše Severočeské doly?
Já vám přesné číslo neřeknu. Chápete, že by si to přečetl pan Tykač a lépe by se mu vyjednávalo. Ale je to také o tom, kolik uhlí potřebujete na samotnou výrobu tepla a kolik na optimální provoz, kdy vyrábíte teplo a elektřinu. Není to tak, že by některá elektrárna neměla vůbec žádné uhlí a že by chybělo uhlí třeba pro zásobování Prahy teplem. Nic takového se nestane. My tu optimalizační úlohu umíme vyřešit. Kromě toho také chceme do budoucna využívat další paliva jako biomasu a odpady.
*E15: Antimonopolní úřad teď posuzuje vaši akvizici společnosti Energotrans. Nehrozí vám, že každý váš nákup v Česku už narazí na antimonopolní pravidla? Není to v rozporu se záměrem soustředit se v investicích na domácí trh?
Energotrans je primárně producentem tepla pro Prahu. A my v dodávce tepla ani náhodou nejsme dominantní hráč.
*E15: Ale úřad bude transakci posuzovat i z hlediska výroby elektřiny…
Samozřejmě, ale z hlediska elektřiny se skoro vůbec nemění náš podíl na trhu. Antimonopolní úřad zahájil příslušnou proceduru, takže to nemohu komentovat. Ale mohu říct, že náš vstup do Energotransu je motivovaný zvýšením podílu dodávky tepla koncovým uživatelům. Jsme dominantním hráčem ve výrobě elektřiny, ale nejsme dominantním hráčem ani v dodávce koncovým zákazníkům, ani ve výrobě tepla. A když se rozhodneme, že v určitém časovém horizontu uzavřeme některé dožívající elektrárny a nahradíme je jinými, svůj podíl ve výrobě tím také nezvýšíme. Nevidím ani bariéru, kvůli které bychom se nemohli věnovat teplárenství a regionální energetice.
*E15: Jak byste na závěr seřadil hlavní priority ČEZ pro příští období?
Pokud jde o hlavní iniciativy z naší strategie na nejbližší léta, tou první, absolutně klíčovou oblastí je rozvoj jaderné energetiky. Pak je to zvyšování naší vnitřní výkonnosti, zajištění paliv pro naše klasické elektrárny, regionální energetika a rozvoj obnovitelných zdrojů v zahraničí.
*E15: Sponzoring politických stran do tohoto výčtu nepatří?
To není žádná iniciativa. Nic takového nechystáme. Že bychom sponzorovali politické strany? To si děláte legraci.
*E15: Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg mluvil o tom, že jste politické strany financovali…
Nevím, kde k tomu ministr zahraničí přišel. Nic takového neděláme a ani to nemáme v plánu dělat. Jestli budou privátní entity sponzorovat jakékoli politické strany, je to jejich věc. My jsme subjekt s majoritní účastí státu a něco takového si vůbec nedovedu představit.
Daniel Beneš (41)
Vystudoval Strojní fakultu Vysoké školy báňské v Ostravě a Brno Business School. Hodně se věnoval obchodu s uhlím, což jsou zkušenosti, které se mu nyní mohou hodit v cenové bitvě mezi ČEZ a Czech Coalem. V devadesátých letech byl šéfem odbytu ve společnosti Bohemiacoal a poté ředitelem společnosti Hedviga. Šéfoval také firmě Tchas. Do firmy ČEZ ho v roce 2004 přivedl jeho předchůdce Martin Roman, výkonným ředitelem se Beneš stal v roce 2007, od loňska je generálním ředitelem a předsedou představenstva. Je ženatý, má dva syny.
