I tak zůstává optimistou. „Máme akční plán, který obnovuje důvěru Evropské komise. Fondy mají smysl, chyby se dají odchytit a napravit. Hraje se o 700 miliard korun, podáno je 37 tisíc projektů, příspěvek pro HDP může být až procento ročně,“ připomíná.
* E15: Česká republika vypracovala a odeslala do Bruselu nápravný Akční plán, Evropská komise odblokovala část operačních programů. Peníze chodí a mohou chodit. Takže je vše v pořádku?
Pětibodový Akční plán je zásadní změnou systému čerpání, kterou stihlo Česko udělat za necelé tři měsíce. Komise udělala vstřícné gesto a tento počin rychle vyhodnotila. Doma mezitím pokračoval proces proplácení projektů z národních zdrojů a proces schvalování těchto výdajů na národní úrovni ministerstva financí. Jakmile přišel z komise souhlas s odblokováním části operačních programů, zažádaly finance o platby z EU. První miliardy už přišly.
* E15: Dobře, ale to je okamžitý výsledek. Co dál?
Připraveny jsou další žádosti o proplacení národních výdajů. Do konce roku by to mohlo představovat více než deset miliard korun.
* E15: Co neodblokované operační programy?
To jsou ty, na něž se nevztahuje Akční plán. Týká se to například programu Životního prostředí nebo Dopravy, stejně jako některých Regionálních operačních programů. Pokud evropská komise obnoví platby i u nich, mohlo by Česko obdržet ještě letos podle odhadů kolem 65 miliard korun.
Velké riziko vidíme u programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, který hodnotíme jako dlouhodobě rizikový.
* E15: Proč se Akční plán na některé programy vztahuje a na jiné ne?
Akční plán řeší horizontální rizika, nastavení celého systému. Tedy například centralizaci auditů, způsob, jakým se vymáhají neoprávněně vyplacené částky nebo jakým se kontrolují veřejné zakázky. Je preventivním opatřením, které má zajistit, aby se neopakovaly chyby z minulosti. Obnovuje důvěru Evropské komise a měl by předejít situaci, že nedokážeme využít nabízených dotací. V některých programech však existují individuální problémy, které nebyly součástí akčního plánu. Jednotlivé projekty posuzují, vybírají a kontrolují příslušná ministerstva a regionální rady. Bude záležet především na nich, jak zvládnou nápravu a najdou náhradu za záměry, které nemohou být pro nějaké pochybení proplaceny z evropských zdrojů.
* E15: O co přesně jde?
Z inspekce na Severozápadě například vyplynulo, že se porušila pravidla čerpání. Některé záměry už byly proplaceny z národních zdrojů, ale nebudou uznány jako evropské, a tedy eura z EU, která na ně přijdou, nebudou ve stejné výši jako částka, kterou investoval stát. Aby Česko nepřišlo o celou částku na tento program (23 miliardy korun na léta 2007 až 2013 – pozn. aut.), musí vybrat jiné projekty a pokusit se získat prostředky z eurofondů na ně.
* E15: Jak velký je rozsah provinění na Severozápadě? Jak moc je zapotřebí hledat náhrady?
Návrh na korekce ze strany komise je poměrně vysoký.
* E15: V řádu desítek procent vyplacené sumy a závazků?
Může to jít do jednotek miliard korun. Ministerstvo pro místní rozvoj jakožto republikový koordinátor čerpání evropských peněz bude sledovat, jestli je regionální rada schopna zjištěné nedostatky kompenzovat. Zda existuje kapacita financovat bublinu, jež po korekci vznikla. Odpis je navíc nutné naplnit náhradními záměry včetně nových výzev a jejich zaplacení.
Čtěte také:
ROP Severozápad opět navštívila policie, šla si pro další projekt
NKÚ odhalil další stamilionové chyby v proplácení dotací
* E15: A když se ukáže, že je to příliš komplikované?
Když vyhodnotíme, že vedle vyřešení korekcí není z časových důvodů reálné nalézt dostatek projektů, které odpovídají požadavkům evropské legislativy, a zároveň je včas dokončit, můžeme navrhnout přesuny peněz mezi jednotlivými programy.
* E15: To by se ještě stihlo?
Příští rok je sice poslední, ale existuje pravidlo dvouletého dočerpávání. Nevyužitý zbytek financí by se mohl až do roku 2015 rozdělit do správně nastavených projektů.
* E15: Nebylo by schůdnější udělat takový přesun rovnou?
Přesuny mezi programy neboli realokace jsou až posledním opatřením, když selžou nápravné a preventivní postupy, jak evropské peníze využít.
* E15: Mluvíme o jednom „vadném“ operačním programu. Co ty ostatní?
Potíže mohou mít programy čerpající pomalu. Míru jejich čerpání ovlivní rovněž korekce, které sníží vyčerpanou částku. Čas zabere odstranění chyb a hledání náhrad. Alokaci na letošní rok musíme vyčerpat do roku 2014, čili letošek plus dva. Letos musíme vyčerpat příděl pro rok 2009. Velké riziko vidíme u programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, který hodnotíme jako dlouhodobě rizikový. Ještě hůře může být napřesrok, kdy čekáme souběh let 2010 a 2011 (od roku 2011 se zkracuje limit pro dočerpání ročního přídělu peněz z původních tří let na dva). Nijak optimistické předpovědi má kromě Vzdělávání pro konkurenceschopnost program Životní prostředí.
* E15: Akční plán, který má snížit rizika špatného čerpání a následného nevyčerpání na minimum, obsahuje kromě položek „splněno“ také kolonky „bude splněno“. Komisi stačily?
Ano, protože se nám do 1. července povedlo schválit zásadní milníky, a to především opatření na centralizaci auditu. Je to dlouhý proces, ovšem rozhodující bylo, že záměr schválila vláda a existuje konkrétní plán, jak postupovat do 1. ledna 2013.
* E15: Používáte často zájmeno my. Pokud tím myslíte své ministerstvo, v čem spočívá jeho práce? Co děláte jako národní koordinátor čerpání?
Zastřešujeme všechny operační programy. Jsme partnerem pro Evropskou komisi, aby nemusela jednat se všemi rezorty a radami. Máme metodickou a koordinační roli. Zprostředkováváme výměnu informací mezi řídícími orgány, spravujeme monitorovací systém, zabýváme se realokacemi, monitorujeme čerpání a u rizik navrhujeme systémová řešení.
* E15: Kolik na to máte lidí?
Devětadvacet dělá metodiky, koordinaci a jednání s komisí, něco přes dvacet správu monitorovacího systému. Publicitě se věnuje sedm.
* E15: Jak dlouho se dává takový tým dohromady?
Léta. Všichni si tu práci musí prožít. Bylo by nešťastné nevyužít zkušeností získaných při řešení nedostatků a omylů, které jsme museli napravovat.
* E15: Předpokládám, že se poučení promítne hlavně do nastavení pravidel pro novou finanční sedmiletku. Jak jste s její přípravou daleko?
Ministerstvo pracuje na přípravách rok a půl. Razíme filozofii, že čím jednodušší systém, tím menší rizika a důslednější kontrola. Spolupracujeme se všemi rezorty, tripartitou, radou NERV. Velkou pozornost věnuje přípravám vláda, která chce, aby bylo programů daleko méně. Velký kus administrativní zátěže může převzít elektronický systém, který zúží prostor pro nestandardní počínání.
* E15: Jaká je průchodnost těchto kroků?
Chci věřit, že to projde. Je to dlouhodobě široce projednáno. Neslyšeli jsme výhrady proti jednotnému metodickému prostředí.
* E15: Je potřeba tyto věci pořád vysvětlovat?
Je. Struktura a architektura programů je předmětem politické debaty. Běží semináře, konference, vznikl speciální tým pro budoucí období.
* E15: Existuje nějaký posun ve vnímání a pochopení problematiky fondů?
Obecná znalost fondů je vyšší, bohužel díky medializovaným kauzám. Drtivá většina realizovaných projektů je přitom smysluplná.
* E15: Nenapadlo vás někdy, že už toho bylo dost, že se na to vykašlete a půjdete dělat něco jiného?
To bych považoval za nejhorší možný důsledek. Pro všechny, kdo se v tom pohybujeme, je to je výzva. Snažíme se ukázat, že se chyby dají odchytit a napravit. Hraje se o 700 miliard korun, podáno je 37 tisíc projektů, příspěvek pro HDP může být až jedno procento ročně. Bylo by škoda, kdyby lidé, kvůli potížím s čerpáním, přestali chodit s dobrými nápady.
Daniel Braun (32)
Absolvoval Fakultu mezinárodních vztahů na Vysoké škole ekonomické v Praze, dva roky studoval na Central European University v Budapešti. Působil na ministerstvech zahraničních věcí a obrany, pracoval pro Kongresové centrum Praha a Delloite BPO G&I v divizi grantů a pobídek. Na ministerstvo pro místní rozvoj nastoupil v roce 2007, před jmenováním do funkce prvního náměstka řídil odbor evropských fondů a poté i příslušnou sekci.
