Svět prý čeká bezútěšná budoucnost. Zuřivý tisk peněz a rozmařilost vlád ohrozí stabilitu měn a zadělají na vysokou inflaci. Modelovým vítězem sociálního experimentu v podobě rekonstrukce pandemické ekonomiky za každou cenu bude bohatý, ale zároveň zadlužený investor do akcií. Oběťmi se naopak stanou chudí. „Státy si půjčují za méně, než by musely, a je to vyváženo tím, že lidé dostávají za své peníze v bankách méně, než by měli. Takže dochází k velkému transferu majetku od běžných lidí na stát. Je to hrozně asociální a nejvíce to postihuje střední vrstvy,“ říká portfolio manažer investičního fondu Vltava Fund Daniel Gladiš.
Svět si líže rány po první vlně pandemie a obává se vlny druhé. Mezitím jsou americké akcie na úrovni historického maxima. Má to logiku?
Akciový růst táhnou technologie a z nich navíc jen hrstka akcií. Nejvíce velká pětka zahrnující Alphabet, Amazon, Apple, Facebook a Microsoft, která dohromady tvoří skoro čtvrtinu indexu S&P500 a táhne ho výš a výš. Většina akcií z indexu je letos naopak ve výrazném minusu a v mnoha případech jsou velice levné. Pro investora to znamená dvojí možný směr. Buď se svézt na trendu drahých velkých akcií a věřit, že dokáže včas vyskočit. Anebo koupit to, co je levné, a na růst si v klidu počkat. Druhý scénář znamená v každém případě menší hazard.
Svět dosud krizi tohoto typu nepoznal. Neznamená to, že by také investoři měli dosavadní pravidla fungování burzy hodit za hlavu a začít se chovat jinak?
To se říká zhruba každé dva až tři roky, že na fundamentech nezáleží, že je tu nový normál, že všechno, co platilo doposud, je třeba zapomenout a že je nutné se dívat na věci jinak. Jenže se to ukazuje znovu a znovu jako naivní a mylné. My starší si například pamatujeme, jak akcie Microsoftu spadla během roku 2000 o 60 procent, ačkoli byznys firmy zažíval boom. Investoři si uvědomili, že platit za akcie 40násobek zisků je příliš mnoho. Problém je, že dnešní investoři nebyli na trzích v devadesátých letech a myslí si, že některé nenormální věci jsou normální a navíc, že budou trvat pořád.
Co se musí stát, aby investoři otevřeli oči? Existuje nějaký spouštěč racionality?
Dopředu se to říct nedá. Na začátku roku 2000, kdy vrcholila dot.com bublina, hodili i někteří velcí investoři včetně Sorose či Robertsona z Tiger Funds všechny své dosavadní přístupy za hlavu a naskočili do aktuálního trendu. A vzápětí prožili pokles indexu Nasdaq Composite skoro o 80 procent.
Na horší časy jste sázel už zkraje roku, kdy se o covidu ještě vtipkovalo.
Loni šel americký trh nahoru o čtvrtinu, zisky firem přitom nešly nahoru vůbec, takže trh o čtvrtinu podražil. Z té úrovně se letos na počátku roku stal ještě o něco dražším a zdálo se, že na obzoru není po dlouhé době žádný větší problém. Potom se ze dne na den všechno změnilo. Jenže trh je deformovaný právě velkým zastoupením největších firem.
Ani velká technologická pětka přece nemůže růst donekonečna. Přijde bod zlomu, který tyto akcie smete?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
