Projevuje se bezpečnostní situace na východě Ukrajiny i na životě v Kyjevě?
V tuto chvíli je to klidné město. Ukrajinců se to samozřejmě dotýká, ale já hlavní problém vidím v ekonomice. Tedy v tom, že současná bezpečnostní situace prohlubuje hospodářskou nerovnováhu. Dvě oblasti, v nichž se bojuje, jsou silně industriální, na rozdíl od západní Ukrajiny, kde průmyslu tolik není.
Už za vlády Janukovyče se říkalo, že Ukrajina je na prahu bankrotu. Co teprve teď ?
Jediná hráz, která ji od něj chrání, je mezinárodní pomoc. I díky ní je finanční sektor krátkodobě stabilizovaný. Tomu odpovídá i vývoj měny. Poté, co od února spadla hřivna o více než třicet procent, se kurz stabilizoval kolem dvaceti procent. Ne vždy se však kurz vyvíjí na základě ekonomických pravidel, protože na Ukrajině je málo velkých hráčů, kteří nakupují měnu. Proto i když centrální banka nerealizuje přímou intervenci nákupem hřivny, může velice dobře ovlivňovat vývoj kurzu komunikací s hlavními hráči.
Kam investovali peníze z první části pomoci?
Předem bylo známo, že polovina půjde na snížení rozpočtového deficitu a druhá na zvýšení devizových rezerv.
Co dopad na české firmy, působí jich hodně v Donbasu?
Poslední dva roky české firmy fungovaly na principu vydělat peníze a odejít, takže tam teď, podle nám dostupných informací, nikdo nemá budovu, která se nedá přestěhovat. Jinak ale české firmy působí po celém ukrajinském území a jen málokterých se současná situace vůbec nedotkla.
Co teď českým společnostem radíte?
Snažíme se je přesvědčit, že Ukrajina v tuto chvíli není ekonomicky mrtvá země. Že je možné nadále najít kvalitní projekty, ale více než kdy jindy je třeba je dobře připravit. Že se budou setkávat s těžkostmi z české strany z hlediska nalézání financování a pojišťování, i z ukrajinské strany, například z důvodu restrikce pohybu kapitálu. Je potřeba si vybírat oblasti jako energetika, dopravní infrastruktura, zemědělství, napříště bude zajímavá i například oblast technologií životního prostředí – čističky vod, spalovny atd. Byla by škoda, kdyby české firmy zemi opustily.
Proč zmíněné obory?
Tyto obory jsme – kromě zemědělství – vybrali proto, že část mezinárodní pomoci jde přes Evropskou banku pro obnovu a rozvoj a směřuje do nich. Jestliže je tam pět miliard eur, Ukrajina není tak velká, aby české firmy, které jsou zde etablované, nemohly získat část kontraktů.
Projevují zájem?
Máme odezvu hlavně v energetice, jde například o projekt modernizace jaderných elektráren. Mohly by se také zapojit do plánované modernizace plynovodu, který kdysi Češi stavěli.
Jak teď na Ukrajině fungují ruské firmy?
Domnívám se, že ekonomika se snaží fungovat nezávisle na tom, co se děje v politické rovině, i když ne vždy se to daří. Poptávku po ruských výrobcích to ovlivňuje, někteří Ukrajinci je nechtějí kupovat a někteří odcházejí i od ruských bank. Je však pravda, že tyto dvě ekonomiky byly v minulosti do velké míry provázané, takže negativní nálady platí spíše u koncových uživatelů. Firmy, které mají ruského dodavatele, se více rozhodují na základě výhodnosti obchodních podmínek.
Jak se projeví podpis asociační dohody s EU?
Po zavedení jednostranného opatření ze strany EU se ukázalo, že snížit celní sazby je jeden krok, ale dostat se na evropský trh druhý. V první fázi to využijí spíše firmy, které už na evropských trzích jsou. Ukrajinské firmy se ale otevřeně zajímají o to, jak dovážet do EU, tedy i ČR. Částečně je to způsobeno ztrátou ruského trhu. Evropský trh je však vysoce konkurenceschopný a je otázkou, jak uspějí. Mají konkurenční výhodu v nižších výrobních nákladech, zejména cenu práce, je jen na nich, zda této příležitosti využijí.
Předpokládám, že zemědělství je pro ně nejperspektivnější.
Objem dovozu zemědělských a potravinářských výrobků sice byl částečně zastropovaný, o to více mě překvapilo, že kvóty jsou poměrně málo využité. Firmy se mohly domnívat, že kvóty budou vyčerpány. Důvodem může být i to, že nebyly připravené a navýšený export se projeví až v dalším období.
Existuje skutečně všeobecná poptávka po evropském kurzu, nebo je pro Ukrajinu přirozenější orientace na Rusko?
Co se týká ekonomické oblasti, návaznost na Rusko existuje. Mají společný jazyk, vazby mezi podniky jsou silné. Současně standardy, kvalita jsou ne vždy srovnatelné s výrobky v EU. Nemyslím si, že by se to nedalo změnit, my jsme si tím prošli po roce 1989. Některé firmy to položilo, jiné jsou úspěšné, další vznikly. Totéž se bude dít na Ukrajině. Nemůže se to stát přes noc, ale pokud vydrží snaha, tak firmy tímto vývojem projdou. Bude to však bolestivé a ekonomický náročné jak pro firmy, tak pro stát.
| Paradoxní úspěch českých firem |
|---|
| Přestože se na Ukrajině střílí, některé české firmy si pochvalují nárůst poptávky od svých ukrajinských partnerů. Paradox byznysu dokládají zelená meziroční čísla firem Hamé či Prazdroj. Po zrušení celní povinnosti očekávají tuzemští podnikatelé další několikamilionové plusy. „Podle zatím předběžných výsledků jsme za letošní první pololetí navýšili odbyt našich výrobků na Ukrajině meziročně o minimálně několik procent,“ říká pro server E15. cz mluvčí společnosti Hamé Petr Kopáček. Daří se i jiným českým firmám, například stavební společnosti PSJ. Na Ukrajinu vozí pivo také Plzeňský Prazdroj. „V současné době tam vozíme několik tisíc hektolitrů ročně,“ říká mluvčí Prazdroje Vladimír Jurina. -lem |
