Někdy se jí říká „paní EET“. Z pozice náměstkyně Andreje Babiše pro daně Simona Hornochová v minulosti zaváděla elektronickou evidenci tržeb, která s nástupem Fialovy vlády definitivně skončila. Letos se vlivná daňová poradkyně vrátila po letech do služeb státu, a to rovnou do funkce generální ředitelky Finanční správy. Mimo jiné má za úkol uvést do provozu nový informační systém, který by měl zefektivnit a zjednodušit výběr daní. „Nové systémy už dokážou odhalit, když si někdo doma uměle vytváří faktury, protože potřebuje navýšit náklady. Podle zastoupení číslic na falešných fakturách lze jednoduše poznat, že údaje nevznikly přirozeně. Na výsledky zpracování velkých datových souborů je radost se dívat,“ říká.
Když jste přicházela do této kanceláře, říkala jste, že vnášíte do Finanční správy novou filozofii. Chcete spíše pomáhat daňovým poplatníkům, aby správně zaplatili daně, než je podezírat, že něco nezaplatili. Jak se to konkrétně projevuje?
Ano, chceme více pomáhat poplatníkům a informovat je o všech změnách, které se v oblasti daní dějí. Když zaměříme kontroly na konkrétní téma, řekneme jasně, že se chystá kontrola. Chceme tím dát poplatníkům šanci přehodnotit jejich chování vůči daňovým povinnostem, ne je za každou cenu nachytat. Ale musí to být vyrovnané. Stále tady máme například zásadní oblast DPH a podvodů s ní souvisejících, kde takové pomáhání naopak může vést k tomu, že Česká republika bude přicházet o peníze. Tady musíme být důslední a bránit zájmy státu.
K lepšímu výběru daní a jejich jednodušší platbě vám má pomoci nový informační systém nDIS, který by měl být částečně k dispozici už do roku 2026. Jak přesně by mohl pomoci eliminovat daňové úniky?
Když budeme mít nový informační systém, budeme schopní nejen nabídnout elektronicky předvyplněná daňová přiznání, ale zároveň nám extrémně pomůže při práci s daty, která má stát z různých zdrojů k dispozici. Vedle toho máme ambici postavit plnohodnotný datový sklad, který máme dnes vybudovaný jen v omezené míře. S těmito novými systémy se výrazně zrychlí a zjednoduší naše analytická činnost, ve které vidím budoucnost správy daní.
Takže zkrátka lépe uvidíte, kdo nezaplatil nebo měl zaplatit víc?
Když budeme mít k dispozici velké datové soubory, které dokážeme efektivně zpracovat, bude z toho velmi dobře vidět jakékoli anomální chování, tedy například že se daňový subjekt chová jinak než zbytek daného trhu. Informace půjde členit podle typu podnikání či lokality tak, aby data byla srovnatelná s konkurencí nebo v čase.
Hezkým příkladem práce s daty jsou dnes již běžné systémy, které odhalí, když si někdo doma uměle vytváří faktury, protože potřebuje navýšit náklady. Podle zastoupení číslic na falešných fakturách lze jednoduše poznat, že údaje nevznikly přirozeně. Na výsledky zpracování velkých datových souborů je radost se dívat. Tady nás zastaralý informační systém opravdu limituje. My bychom se rádi v práci s daty rozletěli do vesmíru, ale pořád se musíme držet při zemi a dělat maximum možného se starým informačním systémem, který pochází z devadesátých let.
Znamená to, že po zavedení nového informačního systému bude Finanční správa potřebovat méně zaměstnanců a některé z nich byste mohli propustit?
Nesporně bude třeba méně lidské práce, případně stávající zaměstnance bude možné lépe využít pro činnosti, které jsou efektivnější. Když se podíváte na strukturu zaměstnanců Finanční správy, značná část, rozhodně víc než polovina z nich, se zabývá vyměřováním daní. Zabezpečují tedy v podstatě to, že daňové přiznání je zavedeno do systému, díky čemuž do něj natečou potřebná data. A těch přiznání jsou miliony. Tyto aktivity bychom s novým systémem měli být schopní provádět strojově, to znamená umět vyhodnocovat základní rizikové faktory, chybějící údaje či povinné přílohy. Zkušení pracovníci by se tak mohli soustředit na náročnější kontrolní činnosti. Stejně tak by mohl systém řídit proces vymáhání dluhů na daních. U toho všeho dnes na Finanční správě musí sedět člověk, který posílá výkaz nedoplatků, upomínky a tak dále. Většinu základních činností by nakonec mohly dělat stroje. A tím se skutečně uvolní pracovní síla, které máme dnes v Česku obecně nedostatek. Lidé by mohli dělat práci s vyšší přidanou hodnotou, ne rutinní činnosti jako dnes.
Máte představu, kolik lidí byste mohli propustit díky zavedení informačního systému? Budou to stovky?
Ve Finanční správě pracuje víc než čtrnáct tisíc lidí, tak to určitě nebudou jen desítky. Ale máme tu přirozenou fluktuaci, nemusí to být nutně o propouštění. Řada kolegů bude odcházet do důchodu, takže my o ty lidi stejně přijdeme, a pokud se něco nezmění, nebudeme je mít kým nahradit. Na druhou stranu budeme čím dál víc potřebovat místo rutinérů analytiky, což je ve státní správě obecně problém, protože tuto profesi potřebuje každá složka státní správy, ale zároveň i soukromý trh. Ale věřím, že s novými IT systémy dokážeme zaměstnance nalákat na to, že něco budujeme a že pracujeme s unikátními soubory dat.
Stát by měl zpět koupit i Unipetrol, pokud bude příležitost, říká ministr financí Zbyněk Stanjura
Říkáte, že musíte být ve správě daní přísní například kvůli podvodům s DPH. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová ale tvrdí, že byste dokázali vybrat až o 50 miliard korun víc, kdybyste byli skutečně důslední. Je to tak?
Nedávno jsem byla na setkání skupiny V6, což je V4 plus Rakousko a Slovinsko, a ptala jsem se kolegů z Maďarska, jak se jim podařilo srazit takzvaný VAT gap až na 5,8 procenta (rozdíl mezi teoretickým a skutečným výběrem DPH – pozn. red.). A je to za tu cenu, že oni online sledují v principu úplně všechno. Registrační pokladny, které mají v sobě čip, jsou přímo napojené na systémy finanční správy, která je schopná na dálku podnikatelům přeinstalovat software, aby zabránila promazávání tržeb. Zároveň sleduje, zda pokladna neopustila provozovnu. Všechny faktury v rámci maďarského trhu jsou vydávány online a odevzdávají se na finanční správu, odkud si je berou odběratelé.
To je systém, který je v České republice absolutně nemyslitelný. Přiznám se, že mě tyhle glosy politiků, které vytrhávají věci z kontextu, mrzí. Paní Schillerová navíc pochází z české Finanční správy a já si myslím, že to, čeho dosáhli kolegové na Finanční správě navzdory omezeným finančním zdrojům, je docela obdivuhodné. Já jsem se podílela na vzniku kontrolního hlášení, které nám pomohlo srazit VAT gap z 18 na 11 procent. Je to extrémně vidět a za tím vším je mravenčí a nedoceněná práce lidí na Finanční správě.
Bývalá ministryně financí Schillerová také tvrdí, že se kvůli daňovým únikům musela do Prahy vypravit šéfka evropských žalobců Laura Kovesiová. Přístup našich úřadů k boji s daňovými úniky prý zvolnil natolik, že podvodné řetězce organizované z tuzemska už dokonce ohrožují i výběr daní v sousedních zemích. Co vy na to?
Považuji za naprosto extrémní nezodpovědnost tohle tvrdit. Zmiňované řetězové podvody na DPH jsou většinou organizované přes několik států, často jsou zapojeny tisíce firem. Aktivní boj pracovníků Finanční správy s úniky na české DPH přitom jednoznačně prokazuje každoroční pokles výše VAT gap. Paní Kovesiová zmiňovala situace, při kterých se v České republice žádná daň neztrácí, takže česká Finanční správa nemá sebemenší mandát zasahovat. Paní Kovesiová se patrně snažila mediálním tlakem motivovat české úřady k činnostem, které do našeho státního rozpočtu nic nepřinesou, ale budou chránit rozpočet EU.
Přesto, co může Česko proti podvodům s DPH dělat?
Měli jsme k tomu nedávno koordinační schůzku na Nejvyšším státním zastupitelství společně se zástupci orgánů činných v trestním řízení, poskytovateli dotací a podobně, kde se požadavky paní Kovesiové znovu podrobně diskutovaly. Naši kolegové, kteří se zabývají analytickými činnostmi, nabízeli možnost sdílení svých poznatků v detekci takzvaných průtokových společností sídlících v České republice, o kterých paní Kovesiová hovořila. Je ale potřeba znovu zdůraznit, že paní Kovesiová poptávala spolupráci, která České republice co do lepšího výběru daní nepřinese nic. My budeme rádi spolupracovat na tom, aby se daně neztrácely ani v okolních státech, ale je potřeba si říci, že tato kapacita a energie nám mohou chybět při dohledu nad řádným výběrem daní u nás. Paní Schillerová by se díky své profesní minulosti měla v dané problematice orientovat, takže tato politická vyjádření považuji za mimořádně neférová vůči lidem pracujícím ve Finanční správě.
Musím říci, že s následky podobně zkratkovitých vyjádření paní exministryně v oblasti kompenzačních bonusů za období spojené s pandemií covidu se potýkáme dodnes. Z tehdejšího ministerstva financí zaznívalo, že nikoho nenechají padnout, všichni si mohou požádat a dostanou kompenzační bonusy. Řada žadatelů, kteří ve skutečnosti nesplňovali podmínky, tomu uvěřila a musela pak neoprávněně vyplacené kompenzační bonusy vrátit. Finanční správa je ale od začátku varovala, jaké parametry musí žadatel splnit, aby kompenzační bonus získal. Muselo se jednat o aktivního podnikatele, kterému protipandemickými opatřeními stát znemožnil podnikání, takže prokazatelně přicházel o příjmy.
Zejména na začátku léta to vypadalo, že v Česku proběhla jakási vlna návratu k hotovosti. V prvním čtvrtletí letošního roku skutečně klesl počet smluv na platební terminály a agentura STEM/MARK v průzkumu zjistila, že oproti loňsku platí letos hotovostí o poznání více lidí. Čím je to podle vás způsobeno?
Těžko říct, s jakým obdobím se dá aktuální situace srovnávat. Když jsme tady měli covid a proticovidová opatření, lidé nakupovali online, obchodníci si pořizovali terminály, placení v hotovosti bylo označováno za rizikové z hlediska šíření covidové nákazy. Ale teď už se zase vše vrátilo do starých kolejí. Já jsem se samozřejmě taky setkala s tím, že řada podniků teď funguje „cash only“. Budiž, tomu Finanční správa nezabrání. I proto potřebujeme kvalitnější data a propracovanou analytiku. Když jsem se ptala kartových společností, jestli viděli nějaký „zub“ po vypnutí EET, jestli skutečně bylo znatelné snížení objemu bezhotovostních plateb, říkali, že nic takového viditelné nebylo. V celkovém výběru daní to bude patrně spíše zaokrouhlovací chyba. Problém je v tom, že to má symbolickou hodnotu, kterou společnost citlivě vnímá.
Jaký očekáváte letos příjem z takzvané daně z neočekávaných zisků neboli windfall tax?
Postupně ten odhad upřesňujeme podle toho, jak nám přibývají oznámení od daňových subjektů. Některé z nich podaly oznámení v červenci, některé až v září, protože měly posunutý termín pro podání daňového přiznání a Finanční správa tento posun respektovala i pro daň z neočekávaných zisků. A díky tomu vypadly z povinnosti platit zálohy za první tři kvartály. Zároveň Finanční správa, respektive Specializovaný finanční úřad, řešila žádosti o snížení záloh. Stále pracujeme s částkou kolem 40 miliard za letošní rok, ale velmi záleží, s čím daňové subjekty přijdou v poslední prosincové záloze. Tato daň je živý organismus, který se mění v podstatě ze dne na den.
Simona Hornochová (50)Vystudovala obor finanční podnikání na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V roce 1996 nastoupila do společnosti Ernst & Young, kde do roku 2000 působila jako daňový poradce brněnské pobočky a následně přesídlila do Prahy. V roce 2014 ji Andrej Babiš jmenoval náměstkyní ministra financí pro oblast daní a cel. Měla na starost zavádění EET a kontrolních hlášení. Na konci roku 2015 z funkce odešla. Později působila v advokátní kanceláři Kocián Šolc Balaštík, kde měla na starosti poradenství ve věci daně z příjmů právnických osob, daňového řízení včetně soudního přezkumu a mezinárodního danění. Od března letošního roku je generální ředitelkou Finanční správy České republiky. |
Jak to vypadá s DPH? Její letošní výběr je nižší, než se plánovalo. Proč?
Je zřejmé z ekonomických predikcí, že očekávání od spotřeby domácností byla znatelně větší. Spotřeba domácností ale poměrně významně klesla a to přirozeně generuje pokles výběru DPH i přes pozitivní vliv inflace. Domácnosti také zvedají úložky v bankách, lidé prostě více spoří. Tohle je bohužel přirozený důsledek aktuální ekonomické situace, stejně jako obav a nejistoty, kterou v lidech vyvolala. Určitě nedetekujeme víc karuselových podvodů nebo jiných velkých podvodů v oblasti DPH.
Právnické osoby čeká v souvislosti s přijetím konsolidačního balíčku vyšší zdanění z 19 na 21 procent. Jak očekáváte, že se zachovají?
Myslím, že to firmy většinově přijmou. Usuzuji čistě z toho, kolik stojí provedení reorganizace skupiny a jaké jsou sazby v okolních státech. Myslím, že se nějaké razantní stěhování firem z České republiky nevyplatí, navíc z hlediska nižších daňových sazeb není příliš kam se odstěhovat. A když už by bylo, tak jde o státy, u nichž si nejsem jistá, zda by případný přesun firem z hlediska tamější vymahatelnosti práva či stability politického systému jejich majitelé vyhodnotili jako správný krok.
Máte na mysli Maďarsko, kde je devítiprocentní sazba daně z příjmu právnických osob pro malé a střední firmy?
Například. Pokud se tam firmy neodstěhovaly doteď, pak navýšení daně v České republice o dva procentní body podle mě není takové, aby je to motivovalo k odchodu.
