Dohody s Íránem můžou podporovat terorismus, varuje izraelský poslanec

Izraelský poslanec Joel Hasson

Izraelský poslanec Joel Hasson Zdroj: Michael Tomes, E15

Digitální sektor v zemi se stále drží na světové špičce, z ekonomického hlediska ale Izrael není pro všechny zemí zaslíbenou. Míra nerovnosti je jedna z nejvyšších v rámci zemí OECD, podle izraelského opozičního poslance Jo'ela Chasona se chudoba dotýká hlavně ultraortodoxních židů a Arabů. Situaci by podle něj ještě mohlo zhoršit označování potravin ze Západního břehu, které loni schválila Evropská komise.

Do izraelských startupů tečou největší investice na hlavu na světě. Čím to je?

Všechno to začalo se vznikem země v roce 1948, neměli jsme žádné přírodní zdroje, jenom naše mozky. Kreativitu lidí a osobní iniciativu. Začalo to u zemědělství, čtyři pětiny země pokrývala poušť. Nezačali jsme na poli, ale v laboratoři. Chápali jsme, že to je cesta, jak najít řešení mnoha problémů.

To samé se pak stalo s technologiemi. V devadesátých letech jsme zjistili, že nemáme dostatek inženýrů. Proto jsme podporovali mladé k získání technického vzdělání. To byl začátek technologické revoluce v Izraeli. Důležitá byla také imigrace ruských Židů, kteří do Izraele přišli po otevření hranic Sovětského svazu. Mnoho z nich mělo technické vzdělání.

Hlavním důvodem asi je, že nikdy nepřestáváme vymýšlet nové nápady. Čeští podnikatelé se mě ptali, proč se na Waze (úspěšná mapová aplikace využívající data od uživatelů – pozn. red.) přišlo právě v Izraeli. Tak se u nás žije, sdílí se informace, vytváří se nové kontakty. Když se seznámí dva Izraelci, hned druhá otázka směřuje na plat. Díky tomu máme informace o tom, jak vhodně uplácet.

Dobře, to jsou všechno důvody specifické pro Izrael. Je ale něco, co se od Izraele dá odkoukat i ve střední Evropě?

Privátní sektor by měl vždycky hrát prim. Stát by mu měl jen pomáhat, ne do něj zasahovat. Většina dnes známých velkých IT společností vznikla z malých iniciativ, hodně z nich dostala dotaci od Kanceláře hlavního vědce (orgán izraelského ministerstva financí podporující průmyslový výzkum - pozn. red.) nebo od ministerstev. Dnes se mladým snažíme vypomoci také s tvorbou samotných startupů. Mají nízké rozpočty, nemají vybavení. Izraelská vláda do nich také investuje, snaží se stát jejich partnerem.

Izraelský poslanec Joel HassonIzraelský poslanec Joel Hasson | Michael Tomes, E15

Problémem pro mladé je komplikovaná byrokracie, proto potřebují pomoc. Snažíme se zjednodušit proces žádosti o vládní finanční prostředky, protože nechceme přicházet o dobré nápady. Izrael byl například první zemí, která pochopila důležitost kybernetické bezpečnosti.

Dnes je to jedno z nejdůležitějších témat v Izraeli. Rozhodli jsme o tom, že centrem tohoto sektoru se stane město Beerševa na jihu Izraele. Podporujeme společnosti, aby se tam přestěhovaly, dáváme jim tam daňové úlevy, snažíme se přesvědčit mladé, aby tam žili a pracovali.

Proč jste si zvolili zrovna tohle město v poušti?

Snažíme se rozvíjet jih Izraele. Jsme malá země, bylo to jedno z nejchytřejších rozhodnutí. Během tří let se to město změnilo k nepoznání. Je tam vidět hodně log velkých známých technologických společností, které se rozhodly se tam usídlit. V Izraeli mají své kanceláře i technologičtí giganti jako Facebook nebo Google.

Je pro izraelské startupy těžké s takovými obry na pracovním trhu soutěžit o mladé talenty?
Právě proto jsem založil v parlamentu lobbistickou skupinou pro startupy. Je velký rozdíl mezi jejich potřebami a požadavky velkých technologických společností. Konkurence ze strany velkých IT společností na pracovním trhu pro izraelské společnosti je samozřejmě velkým problémem. Můžeme lidi podporovat například benefity, aby pracovali pro malé společnosti.

Většina z izraelských úspěšných IT společností se po dosažení určitého úspěchu prodává do cizích rukou. Z poslední doby je nejznámějším příkladem zmiňovaná aplikace Waze, v devadesátých letech to byl komunikační program ICQ. Jak tomu zabránit?

To je jeden z největších izraelských problémů. Snažíme se prodávající přesvědčit, aby se snažili ponechat sídlo a výzkumnou a vývojovou část firmy v Izraeli. To se nám většinou daří i u těch největších společností. Stále více firem už ale tolik nespěchá s prodejem. Snaží se více o získání investičních partnerů, než o prodej celých společností.

Nebudu zmiňovat konkrétní jméno, ale jedna skupina mladých podnikatelů vyvinula velmi specifickou technologii, kterou chtěla koupit jedna z největších společností světa. Nabídli jim 20 milionů dolarů. Ta společnost existuje dva roky a zatím nemá nic. Je to skupina kluků, kterým je 25, 26.

Izraelský poslanec Joel HassonIzraelský poslanec Joel Hasson | Michael Tomes, E15

Pro ně je to hodně peněz, prodej ale odmítli. Prý jsou teprve na začátku a mají větší potenciál. Podařilo se jim tu velkou společnost přesvědčit, aby se stala jejich partnerem. Koupila 49 procent akcií, přinesla peníze. Tohle je nejlepší způsob, jak postupovat.

Jednou z temnějších stránek izraelské ekonomiky je velmi vysoká nerovnost, podle statistik jedna z nejvyšších v OECD. Co za ní stojí?

Jednou věcí jsou statistiky OECD a druhou je realita. Bereme to vážně, ale nemyslím si, že je to s nerovností tak špatné. Ano, máme velké potíže s realitami. Izrael je malá země a máme nedostatek pozemků. Bydlení je v Izraeli opravdu hodně drahé. Jedním z našich největších problémů je první bydlení mladých rodin.

To je jeden z faktorů, které vedou k nerovnosti. Někteří lidé mají svůj byt, jiní musí žít dlouho v nájmu. V Izraeli chce většina lidí svůj dům vlastnit. To je součástí židovské kultury. Takové problémy jsou i v mnoha dalších zemích, ale v malé ekonomice jako Izrael je to ještě obtížnější.

Problém jsou také vysoké životní náklady. Při cestách do zahraničí lidé porovnávají ceny v supermarketech a vidí rozdíly i ve městech jako je Londýn, Paříž nebo New York. Máme hodně malý trh, je to jiné než v Evropě. Neobchodujeme s našimi sousedy, naše obchodní styky jsou s Evropou, Spojenými státy. Nevím, jestli máme v Izraeli opravdovou chudobu. Máme ji ale určitě u některých skupin.

U ultraortodoxních židů a Arabů?

Jde hlavně o tyhle skupiny. Kvůli tomu je opravdu těžké zjišťovat opravdovou úroveň izraelské chudoby. Ultraortodoxní můžou žít s rodinou o šesti, sedmi dětech žít za menší náklady než jiné rodiny se dvěma dětmi. I Arabové žijí jinak.

Špatná socioekonomická situace Palestinců je jedním z motorů vzájemného konfliktu. Je nějaký způsob, jakým jim může izraelská vláda pomoci?

Arabové na území samotného Izraele jsou v na tom ekonomicky velmi dobře, pokud to porovnáme s ostatními zeměmi na Blízkém východě. Rozdíly proti zbytku obyvatelstva nejsou zas tak velké. Jsou to velmi vzdělaní lidé. Zúčastní se izraelské ekonomiky, jsou součástí společnosti jako plnoprávní občané. Každý, kdo přijede do Izraele, po pár dnech pochopí, že všechny ty příběhy o tom, že Arabové mají méně práv, nejsou pravdivé.

S Palestinci je to jiné. To je politická otázka. Jednou z mála věcí, která mezi námi a Palestinci v současné době funguje, je ekonomická spolupráce.

V Evropě se teď mluví o označování potravin, které pochází ze Západního břehu Jordánu. To je špatný nápad, pokud nás chcete přispět k míru. Představme si, že zítra začnou státy Evropské unie označovat produkty pocházející ze Západního břehu.
Možná to ovlivní jedno procento izraelské ekonomiky. Ale ovlivní to 99 procent palestinského hospodářství. 80 procent pracovníků na Západním břehu jsou Palestinci.

Například velká kosmetická společnost Ahava zvažuje přestěhování své továrny u Mrtvého moře, jejíž část je na palestinském území. Když to udělají, tisíce Palestinců přijdou o práci. Pracují v ní, spolupracují s ní, kolem té továrny existuje hodně služeb.

To chtějí zavřít továrnu jenom kvůli tomu označování?

Samozřejmě. Kvůli bojkotům by prodávali méně. Jak tohle označování může přinést mír?

Izraelský poslanec Joel HassonIzraelský poslanec Joel Hasson | Michael Tomes, E15

A rozšiřování osad na Západním břehu míru pomáhá?

Izrael je jedinou zemí, která prokázala, že je připravená se stáhnout z území kvůli míru. Udělali jsme to v Egyptě, Jordánsku. Jsme připraveni dělat kompromisy, včetně stahování se z některých osad. Pokud jednoho dojde k dohodě, jsme připraveni dělat kompromisy. Ty by ale neměly přicházet jenom z jedné strany. Jako Izrael se musíme ubezpečit o tom, že pokud se v budoucnu stáhneme ze Západního břehu, nestane se tam to podobné jako v Gaze.

Nebuduje si právě Izrael tou výstavbou osad lepší pozici pro pozdější kompromis?

Žijí tam Izraelci, pro které musíme budovat domy, školy, nemocnice. Ale když bude dohoda, nebude to překážka. Když to porovnáte s rychlostí stavby ve vnitrozemí, buduje se tam jenom málo.

Tak tam ale bude přece více lidí, které budete muset stáhnout, a ti můžou klást odpor.

Ano, to bude problém, ale ne neřešitelný. Hlavní židovské osady v Judeji a Samaří by měly zůstat pod židovskou kontrolou, ať už bude dohoda jakákoliv. A ví to i Palestinci. Ví, že nedostanou všechno a my se snažíme hovořit o tom, co můžou dostat výměnou za ty osady.

Jsem ze Sionistické unie (hlavní levostředá opoziční strana – pozn. red.), kde věříme v řešení dvou států a že mír je pro Izrael nezbytný. Musí dojít k oddělení Palestinců a Izraelců. Potřebujeme jim dát nezávislost a mít Izrael jako židovský demokratický stát. Řešení dvou států je jediné řešení, se kterým můžeme žít. Každý ví, jak bude vypadat finální dohoda. Otázkou je jenom to, kdo bude dost odvážný ji udělat.

Co tomu řešení brání?

Jedním z problémů je Gaza. Lidé z Evropského parlamentu se mnou mluví o legitimitě Hamásu (palestinská strana ovládající od roku 2007 pásmo Gazy – pozn. red.). To je šílené. Mají dvě tváře, jednou je to vláda, podruhé je to teroristická organizace, která útočí na Izrael každý den. I právě teď kopou všemožné tunely, které vedou do center našich měst a vesnic na jihu.

Když vidíte mapy těch tunelů, zaměřují se na mateřské školky a školy. Mezi Hamásem a Islámským státem nevidím žádný rozdíl. V minulosti jsme jednali s Organizací pro osvobození Palestiny. Rozdíl mezi nimi je v tom, že to je sekulární, politické hnutí. Hamás je náboženské hnutí.

Když mluvíme o řešení dvou států, nemůže to být řešení tří států – Izraele, Západního břehu a Gazy. Dokud je v Gaze Hamás, nemůže dojít k míru. Jediný důvod, proč se ještě Hamás neuchytil na Západním břehu, je bezpečnostní spolupráce palestinské samosprávy s Izraelem. Teror je prostě teror, dlouhou dobu to byl problém jen pro Izrael, teď to začíná přecházet i do Evropy. Pokud se terorismu pevně nepostavíme, tak pravděpodobně vyhraje. Dnes nemůže existovat bez peněz.

Odkud ty finance pocházejí?

Z některých zemí Perského zálivu a také Íránu. Nedávno s ním Západ dosáhl jaderné dohody. Před několika týdny přes velvyslance v Libanonu Teherán oznámil, že dá sedm tisíc dolarů rodině každého teroristy, který zahynul během nedávných útoků. A také třicet tisíc dolarů těm, jejichž domy byly zničeny. Ty peníze pochází ze 150 miliard dolarů z rozmražených účtů, ke kterým se Írán díky smlouvě dostal.

Izraelský poslanec Joel HassonIzraelský poslanec Joel Hasson | Michael Tomes, E15

Takže s tou dohodou nejste spokojený?

Ne. Dosáhli jsme jí jen díky sankcím, v takové situaci se dalo dosáhnout silnější dohody. Jsem proti této specifické dohodě, nevím, co se stane za deset let. Jednoho dne se můžeme vzbudit a Írán bude mít atomovou zbraň. Musíme se ujistit, že Západ bude trvat na tom, že k takové situaci nedojde.

Jak se teď díváte na všechny obchodní delegace proudící do Íránu?

Je obtížné zastavit obchod a vydělávání peněz, proti tomu nic nenamítám. Ale mám problém s tím, když to dělají vlády. Každá země, která podporuje obchod s Íránem, se musí ujistit, že neplatí peníze na terorismus. Ten se nakonec může obrátit proti nim. Írán je země, která je do terorismu zapojená.

Obyčejné Íránce tento režim drží v pasti. Dohoda s takovouhle zemí není jako mezi dvěma zeměmi v Evropě. Byla napsaná podle standardů západní demokracie, jenže s blízkovýchodní zemí, která není demokracií. Způsob přemýšlení je jiný.

Blízký východ ale teď nejvíce destabilizuje konflikt v Sýrii. Kde vidíte možnosti jeho řešení?

Rád bych viděl Rusko a Spojené státy spolupracovat, s Moskvou v Sýrii také trochu koordinujeme svůj postup. Islámský stát dělá hrozné věci i muslimům, musíme je zastavit.

Podle dostupných údajů ale přece má mnohem více civilních životů na svědomí režim Bašára Asada. Měl by odejít?

O tom by měli rozhodnout Syřané.

To jde ve válce špatně.

Nezáleží mi na Asadovi ale na Syřanech a Iráčanech. Doufám, že za několik let bude Blízký východ jinak. Uprchlíci nechtějí opouštět své domovy, trpí, většina lidí nechce přicházet do Evropy. Dostali se do této situace, protože nežijí v demokracii a nikdo se nestará o jejich práva. Rádi by pokračovali ve svém způsobu životu, měli bychom jim pomoci vrátit jejich zemi.

Jo'el Chason (42)
Poslanec největší izraelské opoziční strany Sionistický tábor usedá do lavic izraelského Knesetu už deset let. Předtím dělal poradce pro vztahy s veřejností bývalému premiérovi Arielu Šaronovi. Snaží se zaměřovat hlavně na sociální témata, minulý rok v parlamentu založil první lobbistickou skupinou prosazující zájmy izraelských startupů.