Bratislavská kyberbezpečnostní společnost Eset je u nás často označována za “slovenský Avast”. U sousedů to mají opačně a Avastu říkají „český Eset”. Příběhy obou firem jsou podobné: technicky zdatní majitelé rozjeli podnikání hned po revoluci a podařilo se jim vybudovat globálně úspěšný produkt. Eset ale nadále zůstává v rukou několika majitelů, zatímco Avast se vydal na burzu a spojuje se s velkým americkým konkurentem. „Mnohem větší dynamiku ale vnímám v Česku. Například Brno je velmi dobré místo, kde z pohledu technologií být,” tvrdí výkonný ředitel Esetu Richard Marko.
Vaši konkurenti Avast a NortonLifeLock se spojují. Co to znamená pro Eset a trh obecně?
Když jsme se před pár lety na trhu s ochranou koncových zařízení stali celosvětovou pětkou, dali jsme si cíl dostat se mezi tři největší hráče. Od té doby se mnohé změnilo. Tehdejší lídři Symantec a McAfee prošli zásadními proměnami. Dnes je dost možná jedničkou Microsoft, který si umí vytvořit tak velký kyberbezpečnostní trh, jaký si řekne. Symantec se rozdělil na dvě části. Z jedné se stal NortonLifeLock a druhou koupil Broadcom. McAfee prošlo několika akvizicemi a transfery. Tyto firmy, které roky měly na trh zásadní vliv, dnes hrají vedlejší roli. Spojování a přesuny, které se na trhu odehrávají, jsou spíše finančního charakteru. Nevede to k technologickému posilování jednotlivých aktérů.
Takže se to děje kvůli nabírání tržního podílu?
Nejspíš ano. Bavíme se o veřejně obchodovatelných společnostech. U nich z hlediska atraktivnosti pro investory hraje velikost důležitou roli. Já pocházím z technologického podhoubí a přínos v této oblasti vnímám trochu jinak.
Dojde ještě k další konsolidaci?
Nevěřím tomu, že na trhu zůstanou dejme tomu tři velké společnosti a pak nic. Pro útočníky je mnohem jednodušší se zaměřit na jednoho velkého nepřítele než na více fragmentovaných. I z tohoto pohledu nevnímám konsolidaci na trhu jako něco, co by pomáhalo.
Ředitel Avastu Ondřej Vlček uvedl, že spojení s NortonLifeLock je částečně defenzivní krok. A to z důvodu, že v kyberbezpečnosti hraje stále větší roli takzvaný Big Tech, tedy firmy jako Microsoft, Apple nebo Google. Vnímáte to stejně?
Ano, vnímám. Do kyberbezpečnosti se ročně investují desítky miliard dolarů, z toho vyšší miliardy do startupů. Tento obor se stává jednou z hlavních investičních příležitostí. Nedivím se, že mu zmiňovaní giganti přikládají takovou pozornost. Motivace ale může být různá. Například pro Microsoft byla bezpečnost dlouhé roky problém.
Odmítnou vás někdy zákazníci s tím, že nepotřebují váš antivir, protože mají od Microsoftu ve Windows standardně nainstalovaný Defender?
Tyto a další aspekty jsou rozhodně významné trendy. Microsoft výrazně mění kyberbezpečnostní byznys. Koncept freemium (základní program zdarma a pokročilejší funkce za příplatek - poznámka redakce) je tu s námi dlouho, tam se toho moc nemění. Ale Microsoft je mamutí firma, která dokáže dodat dnes již obstojný antivir Defender v jednom balíku s operačním systémem Windows. To je nový fenomén. Dobré je, že se celý kyberbezpečnostní trh zvětšuje s tím, jak se svět digitalizuje.
Problém Microsoftu a Defenderu sledujete dlouhodobě a před několika lety jste na toto téma s Microsoftem vedli debaty. Mimo jiné z obav, aby si nevytvořil dominantní postavení jako svého času s Internet Explorerem. Máte z toho nějaké závěry?
Jednu dobu jsme tomu věnovali zvýšenou pozornost. Ve výsledku je to ale mrhání energie a vkládání prostředků jinam, než bychom měli. Microsoft má zároveň bohatou historii v tom, když ho úřady začnou obviňovat a vyšetřovat kvůli monopolnímu postavení. Dávají si na to pozor.
Co je teď vaší ambicí?
Naším cílem zůstává být mezi třemi největšími firmami na trhu. To, co se děje se starými konkurenty, nám otevírá možnost je jednodušeji přerůst než dříve. Důležité je, abychom rostli a pokud možno rychleji než trh. Zatím jsem spokojený.
V roce 2020 jste dosáhli tržeb 534 milionů eur. Jaké je předběžné číslo za loňský rok?
Rok 2021 jsme uzavřeli na zhruba 580 milionech eur a držíme stabilní meziroční růst.
Někteří akcionáři Esetu se netají tím, že začali výhledově přemýšlet, co s firmou bude dál. Jsou už ve hře nějaké konkrétní plány na vstup na burzu nebo prodej?
Na pozici CEO jsem nastoupil v roce 2011 a v té době zbývající akcionáři přešli do role společníků. Stále se o dění ve firmě zajímají a prožívají to. Vedení převzali profesionální manažeři, což bylo velmi dobré rozhodnutí. Já nebudu navždy CEO a jakmile tuto pozici opustím, celý proces transformace se uzavře. Musíme firmu nastavit tak, aby nebylo rozhodující, kdo je v akcionářské struktuře, a Eset mohl nadále dobře fungovat. Tohle v rámci spolumajitelů řešíme. IPO je jedna z věcí, kterou bereme v potaz, vše je ale ve fázi debat.
Letos chcete v Česku investovat do rozšíření vývojových center v Praze, Brně a Jablonci nad Nisou. Co je důvodem?
Kdysi jsme měli vývoj koncentrovaný v Bratislavě a dnes máme po celém světě třináct R&D center. Naštěstí jsme pochopili, že kapacita Slovenska je z hlediska talentů omezená. Praha byla jednou z prvních mimoslovenských investic. Česko je pro nás příjemné v tom, že můžeme najít schopné odborníky v zemi, která je nám kulturně a geograficky blízko. Proto letos a v dalších letech plánujeme intenzivní rozšiřování. V rámci R&D máme otevřených asi 150 pozic a v Česku můžeme bez problémů okamžitě přidat kapacitu 50 lidí.
V Česku rozjíždí vývoj kyberbezpečnostní firmy SentinelOne a McAfee a IT firmy už několik let říkají, že nejsou lidi. Přesto se u nás neustále investuje. Jak s tím bojujete vy?
Trh je poměrně flexibilní a kyberbezpečnostním odborníkem se může stát i člověk z jiných IT profesí. My zároveň máme v Česku a na Slovensku hlavní vývojové týmy, které dělají na stěžejních věcech. Neprovozujeme jakási detašovaná pracoviště jako firmy ze Silicon Valley. Schopní lidé u nás mohou zmiňované týmy vést. To je pro zájemce o práci atraktivní.
Spoléháte se částečně na to, že spojení Avastu s Nortonem „vypustí” na trh volné lidi? Když se Avast spojoval s AVG, v Brně jste využili vlny propouštění a založili tam R&D.
V případě Avastu a AVG jsme věděli, co se uvnitř děje a podařilo se nám rychle zareagovat a získat několik velice kvalitních lidí. V případě Avastu a Nortonu uvidíme, co se po dokončení spojení stane.
V Bratislavě plánujete postavit nové sídlo za asi pět miliard korun. To má sloužit také jako slovenské technologické centrum. Co si pod tím představit?
Eset Campus bude stát na jednom z nejlepších míst v Bratislavě. Je blízko přírodě, centru a především akademii věd a kampusů největších slovenských univerzit. Rovněž je to blízko do Brna a Krakova, kde také máme vývoj. Vycházíme z myšlenky, že když jsou blízko sebe skupiny aktivních a inteligentních lidí, vzájemně se stimulují. Nabídneme prostory pro akademickou činnost, startupy a tak dále.
Máte ambice začít do Bratislavy stahovat odborníky ze zahraničí?
Ano, to by bylo pěkné. Slovensko prozatím spíše trpí na to, že lidé odchází do Brna a dále. Jakmile budou mít důvod vrátit se, bude to pro naší zemi pozitivní. Jedním z efektů Eset Campusu může být právě toto.
Jak dnes vnímáte technologické Slovensko z pohledu nových IT firem a startupů? Začíná to vřít?
Vřením bych to nenazýval, ale stále více potkávám mladé a motivované podnikatele. Eset často zmiňují jako inspiraci. Mnohem větší dynamiku ale vnímám v Česku. Například Brno je velmi dobré místo, kde z pohledu technologií být.
V zahraničí lze narazit na řadu schopných slovenských ajťáků. Na rozdíl od těch českých se ale „ze zkušené” tak často nevrací domů společně s kapitálem a zkušenostmi. Čím to je?
Lidé musí mít pocit, že má smysl se o něco v dané zemi snažit. Slovensko se stále hledá a Česko je v tomto vyspělejší. Roli může hrát i velikost trhu. To je ale otázkou. Lidé v Izraeli mi říkali, že menší velikost své země berou jak výhodu, protože jim to dává dynamiku a flexibilitu. Izraelci jsou zároveň velcí patrioti a kyberbezpečnostní velmoc.
Vyděláváte už víc na firmách než běžných zákaznících?
Asi dvě třetiny našich příjmů jsou od firemních zákazníků. U těch zároveň registrujeme největší růst, zejména u těch největších. Koncoví uživatelé jsou spíše stagnující byznys, i když do toho vstoupila pandemie a zaznamenali jsme růst, protože lidé byli doma a kupovali si počítače. Obecně ale trendu přizpůsobujeme naše portfolio. Výzkum a vývoj směřujeme spíše k podnikovým produktům, ale tyto technologie umíme přenášet i ke koncovým zákazníkům a opačně. Náš obor se přesunul z antiviru běžícího na počítači ke komplexním systémům. Nyní pracujeme na technologii pro poskytovatele internetu a operátory.
To znamená, že operátoři budou nasazovat Eset na úrovni sítě a tím chránit uživatele?
Přesně tak. Jsme v pokročilé fázi vývoje. Máme testovací nasazení a blížíme se do fáze ostrého vstupu na trh. Operátoři a provideři o produkty tohoto typu aktuálně projevují značný zájem.
Český startup Whalebone podobnou technologii úspěšně prodává zahraničním operátorům. Už jste se s ním setkali?
Whalebone známe, je to jeden z oněch zajímavých projektů z Brna. Objevují se nové kyberbezpečnostní startupy. My si věříme v tom, že máme velmi robustní technologie pro koncové i firemní uživatele a jejich části dokážeme rychle přenášet do nových produktů.
Produkt pro operátory vyvíjíte v Jablonci, kde se soustředí na síťové technologie?
Jablonecký tým je naše primární síťové oddělení a do produktu pro operátory hodně promlouvá. Jinak se vyvíjí na více místech.
| Richard Marko (48) |
| Vystudoval Fakultu elektrotechniky a informatiky Technické univerzity v Košicích a už v roce 1996 se stal jedním z prvních a klíčových zaměstnanců Esetu. Zastával technické role, mimo jiné byl technickým ředitelem. Pracoval například na heuristice sloužící k detekcím virů. V roce 2011 se stal výkonný ředitelem a dlouhodobě patří k nejuznávanějším CEO na Slovensku. Je také jedním z akcionářů společnosti. |
