Mezi zájemce o stavbu nového jaderného bloku v českých Dukovanech se zařadila také čínská skupina CGN, která v Číně provozuje 64 procent tamních jaderných elektráren. „Zkušenost se stavbou elektráren na Západě zatím ještě nemáme. Historicky jsme ale spolupracovali s francouzskými a americkými firmami. Jsme součástí konsorcia pro stavbu britské elektrárny Hinkley Point C,“ říká Jang Mao-čchun, zástupce šéfa CGN pro rozvoj mezinárodního obchodu.
Z Číny se v posledních letech stala světová špička v tempu i počtu staveb nových jaderných elektráren. Zvládne splnit plán postavit do roku 2020 elektrárny s výkonem 38 tisíc megawattů a dalších 30 tisíc megawattů rozestavět?
Tento cíl vláda stanovila v roce 2012. Na základě aktuální situace se zdá, že plán nesplníme kvůli dopadu fukušimské havárie. Po ní jsme provedli spoustu zátěžových testů u už fungujících elektráren i těch, které byly teprve ve výstavbě. Upravili jsme lehce tempo nové výstavby.
Před Fukušimou jsme každý rok začali stavět šest až osm nových bloků. Po havárii jsme se rozhodli zpomalit. Soustředili jsme se více na výzkum, projektování, zátěžové testy a zlepšování bezpečnosti stávajících projektů. Celý program nové výstavby se zase zrychlí v příštích dvou až třech letech.
Jak rychle staví CGN?
V roce 2015 jsme uvedli do provozu pět bloků. Loni to byly tři. Za posledních pět let se ve světě dostavělo 31 jaderných bloků. Dvacet z nich se připojilo k síti v Číně a třináct z nich postavila CGN. Náš poslední blok Jang-Ťiang 4 jsme spustili do komerčního provozu letos v březnu. Stavba byla hotová během 52 měsíců.
Proč většinu čínských reaktorů staví CGN?
Historicky jsme měli podíl na nové výstavbě vždy kolem padesáti procent. Provozujeme nyní 64 procent jaderné kapacity. Zbytek připadá na společnost China National Nuclear Corporation (CNNC). Kromě jádra máme také velké portfolio obnovitelných zdrojů. Jejich instalovaný výkon je dokonce vyšší než u jaderných elektráren. V celém portfoliu tvoří obnovitelné zdroje 53 procent kapacity, jádro je na 47 procentech.
Vlastníte také firmy, jejichž byznys souvisí s atomovou energií?
Provozujeme uranové doly. Vyvíjíme a projektujeme jaderné elektrárny a řídíme jejich výstavbu. Vlastníme několik výrobců komponent a digitálních řídicích systémů, což je jakýsi mozek elektrárny. Pak se zabýváme také výrobou zařízení využívajících jaderné aplikace, například urychlovače částic. Rozvíjíme také jaderné aplikace pro zemědělství a zdravotnictví.
Cílem čínské vlády je, aby čínské firmy dokázaly vyrobit a dodat až 85 procent jaderné elektrárny. Už to dokážou?
U našich reaktorů HPR-1000, které vyrůstají v Číně, musí být podíl lokálních dodávek vyšší než 85 procent. V době kdy se očekávalo, že počet nově stavěných elektráren poroste, všichni velcí výrobci komponent mohutně investovali do nových výrobních kapacit.
Protože se tempo výstavby zpomalilo, nejsou tyto kapacity plně využité. Proto vláda chce přimět investory, aby kupovali více komponent od čínských výrobců. Takže podíl 85 procent je splnitelný. U některých částí je ale pořád levnější nakoupit je v zahraničí.
Požadavek na čínský podíl ve výši 85 procent se týká jen elektráren budovaných v Číně, nebo také těch stavěných v zahraničí?
Jen čínských projektů. Pokud bychom byli vybráni jako generální dodavatel nového bloku v Česku, tak podle předběžných plánů by český podíl mohl být vyšší než 65 procent. Šlo by o všechny stavební a inženýrské práce, turbínu, některé části jaderného ostrova.
Čínský podíl by byl zbývajících 35 procent?
O tom by se diskutovalo, jestli by to bylo 30 nebo 35 procent. Pokud jde o generální dodávku na klíč, hraje velkou roli financování. Pod určitý podíl čínských dodávek jít nemůžeme, protože budeme muset zajistit exportní financování. To nám nikdo nedá, pokud podíl dodávek z Číny bude příliš nízký. Ale tak je to ve všech zemích. Ale lokální dodávky ze země, kde se staví, jsou velmi důležité. Pomáhají lépe řídit rozpočet a snižují riziko.
Chcete v Evropě elektrárny jen stavět, nebo jste ochotni je i provozovat?
Nemáme nějakou souhrnnou strategii, která by vyhovovala požadavkům všech zemí. Třeba ve Velké Británii vláda nevlastní žádný jaderný projekt. Buď patří EdF, nebo Hitachi. V Česku je situace jiná. Tady je nová jaderná elektrárna považována za strategický projekt. Takže si moc dobře nedovedu představit, že byste ji přenechali nějaké zahraniční společnosti.
Šli byste do českého projektu jako spoluinvestor?
Ano, ale jen jako menšinový akcionář. Věříme, že je lepší spolupracovat s místními společnostmi. Koneckonců je to model, který historicky používáme u našich elektráren i v Číně. Samotná CGN vznikla jako společný podnik čínské vlády a hongkongské soukromé firmy CLP kvůli stavbě jaderné elektrárny Daya Bay. Pokud bude česká strana chtít, aby dodavatel měl v českém projektu menšinový podíl a ukázal tak, že věří své technologii a schopnostem elektrárnu postavit, je to v pořádku.
Máte nějaké zkušenosti se stavbou na Západě?
Zatím ne. Jediným zahraničním trhem, kde jsme nějaké zkušenosti získali, je Pákistán.
Vstoupili jste proto do konsorcia pro stavbu britské elektrárny Hinkley Point C, abyste se sžili s evropským prostředím?
Byl to jeden z důvodů. CGN ovšem před třiceti lety spolupracovala s americkými a francouzskými firmami na jaderném projektu Daya Bay v Číně. Na naši první jadernou elektrárnu dodávali technologie Francouzi. Američané nám zase pomáhali ověřovat kvalitu práce Francouzů. Tím nám pomohli vybudovat systém řízení kvality. Technologický management jsme zase převzali od Francouzů.
Jde o to, aby vás při stavbě nepřekvapily nějaké pro vás neznámé požadavky a své sliby jste splnili.
Z toho důvodu musíme spolupracovat se zkušenými místními partnery jako ČEZ nebo ÚJV. Proto považujeme větší podíl místních firem za podmínku úspěšnosti celého projektu.
Na jaké technologii je založen váš reaktor, který chcete v Česku nabídnout?
V sedmdesátých letech minulého století se Čína otevřela světu. Řekli jsme si tehdy, že bude lepší, když technologii dovezeme ze západních zemí a získáme právo na její použití na čínském území. Elektrárna Daya Bay dostala francouzské reaktory. Pak jsme dovezli také těžkovodní reaktor z Kanady, dva bloky z Ruska.
V devadesátých letech jsme ale dospěli k názoru, že Čína by měla vyvinout vlastní technologie. Protože podle dohody s Francií jsme sice mohli její technologii kopírovat a měnit, ale jen na čínském území. Pro její použití v zahraničí jsme museli získat francouzský souhlas. Proto vznikl projekt HPR-1000. Začali jsme na něm pracovat my a CNNC kolem roku 1996.
V čem se liší vaše verze od té, kterou vyrábí CNNC?
Obě verze se řadí k technologii třetí generace. Liší se v počtu aktivních a pasivních bezpečnostních systémů. Ty naše jsou plně fyzicky oddělené, a to i umístěním v areálu elektrárny. Kdyby jednu část elektrárny zachvátil požár nebo na ni spadlo letadlo, tak to na ostatní systémy nebude mít vliv.
Už jste požádali o posouzení reaktoru podle požadavků evropských či britských provozovatelů jaderných elektráren?
Ano, ve Velké Británii už jaderný regulátor začal letos v lednu s formálním posuzováním. Všechny dokumenty jsme dodali loni na podzim. Celý proces posuzování by měl skončit v roce 2021.
Referenčním projektem jsou budované bloky jihočínské elektrárny Fang-čcheng-kang 3 a 4. O posouzení podle evropských požadavků jsme požádali už v dubnu 2015. Naše žádost byla přijata. Musíme ale počkat, až bude na konci dubna vydána poslední verze dokumentů pro evropské požadavky.Loni evropské utility rozhodly, že našimi patrony při posuzování budou ČEZ a francouzská EdF.
Kdy evropské posuzování skončí?
Teď připravujeme podklady. Na začátku příštího roku by mělo začít hodnocení designu, které potrvá rok a půl. Ve druhé polovině roku 2019 by měla být hotová konečná zpráva. Protože ale nyní máme proti plánu zpoždění zhruba tři měsíce, dá se konečná zpráva očekávat v březnu 2020.
Můžete se ucházet o kontrakt na stavbu elektrárny ještě před dokončením těchto posudků?
Ano, protože není bezpodmínečně nutné mít posudek podle evropských požadavků. Většina evropských utilit ho ale vyžaduje. V Číně se teď staví čtyři bloky podle designu HPR-1000. Budou to naše referenční projekty. První by měl být spuštěn v roce 2021.
Pokud se v Česku vyhlásí soutěž na dodavatele, budou muset všichni zájemci dodat rozsáhlou dokumentaci. Tu bude investor vyhodnocovat zhruba do roku 2020. Pak se bude ještě dva roky ladit smluvní dokumentace. A to už jsme v roce 2022. V té době, věřím, že HPR-1000 už bude mít úspěšně za sebou všechna posouzení.
Pokud si Česko koupí čínské reaktory, bude závislé na dodávkách jaderného paliva z Číny?
Náš design umožňuje použít čtyři druhy jaderného paliva – od CGN, CNNC, Westinghouse a Arevy. Všechno jsou to palivové soubory se čtvercovým půdorysem. Obvykle během prvních tří palivových cyklů dodáváme palivo my, aby se vyladila aktivní zóna. Pak provozovatel elektrárny může uzavřít smlouvu na dodávku paliva buď s CGN, nebo si může zvolit jiného dodavatele.
| Ve skupině CGN vystřídal několik manažerských pozic. Z funkce šéfa divize pro fyziku, jadernou chemii a ochranu životního prostředí, přes zástupce hlavního auditora a zástupce generálního ředitele pro investice a rozvoj se dostal až na post zástupce generálního ředitele pro mezinárodní obchod. |
