Energetická krize přijde Prahu na stovky milionů, říká náměstek primátora Pavel Vyhnánek | E15.cz

Energetická krize přijde Prahu na stovky milionů, říká náměstek primátora Vyhnánek

Nguyen Thuong Ly

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Praha zažije inflační paradox. Zatímco na jedné straně díky zvyšování cen získá v příštím roce na daních rekordní příjmy, dražší energie, stavební práce a další vyšší náklady významně zatíží výdaje města. „V první řadě se to dotkne dopravního podniku, kde hrají roli kromě elektřiny, plynu a tepla i ceny pohonných hmot, především AdBlue,“ říká pražský náměstek pro finance Pavel Vyhnánek (Praha sobě).

Jdete do posledního roku svého volebního období, s čím v rozpočtu počítáte?

Nejvýznamnějším symbolem rozpočtu na příští rok je rozjezd velkých investic a bezprecedentní částka, která je na ně alokována. V příštím roce se přiblížíme částce dvaceti miliard korun. Velice důležitou část představuje výstavba metra D, kde máme v příštím roce přichystáno 4,3 miliardy korun. Jsou tam stovky milionů v investicích do tramvajové sítě, počítáme s Dvoreckým mostem, Libeňským mostem a stavbou lávky z Holešovic do Karlína. Nadále připravujeme dostavbu městského okruhu či P+R parkovišť. Počítáme také se čtvrt miliardou do rekonstrukce domu na Opatově, Průmyslového paláce, další velkou investici zahájíme na Rohanském ostrově, kde má vzniknout jeden z největších parků na území hlavního města.

Proč roste cena energií?

Proč rostou ceny energií?

Nenechali jste si takto rekordní investice do volebního roku schválně?

Kéž by to tak bylo. U těch velkých investičních akcí rozhodně nebudeme ve fázi stříhání pásků. Je důležité si uvědomit, že při našem nástupu do vedení města nebyly žádné velké investice připravené, ty přípravy nebyly často ani zahájené. V české realitě, v pražském prostředí, nejde připravit investici v objemu stovek milionů či miliard korun za jeden dva roky. Skutečně máme za sebou tři roky usilovné práce, které se, věřím, překlopí do konkrétních výsledků, tedy, že se začnou investice opravdu hmatatelně realizovat.

Budete si na ně brát úvěr?

Prvně bych chtěl říci, že se nám daří snižovat zadlužení města. V příštím roce se dostaneme na nejnižší částku zadlužení za posledních dvacet let, tedy na 12,5 miliardy korun. Ilustruje to zodpovědný, konzervativní přístup ke správě pražských financí. Navzdory situaci, která panuje okolo nás, a navzdory opačnému vývoji na straně státu, bude Praha připravena na realizaci velkých investic. Nepočítáme s žádným úvěrovým rámcem. Nepřestává ovšem platit, že na dvě největší investice - metro D a vnitřní okruh - potřebujeme zapojení státu. Jde o stavby celonárodního významu. Ve vyspělých státech tyto stavby vždy spolufinancují národní vlády.

V jaké fázi skončila jednání s vládou Andreje Babiše, který na oplátku požadoval převedení městských pozemků v Letňanech na stát?

Jsme v situaci, kdy se mění vláda. Premiér Babiš nebyl připraven Prahu v tom požadovaném rozsahu podpořit. Ty diskuze byly velice náročné. Věříme, že díky pokroku v přípravě investic, budeme v jednání s novou vládou úspěšnější. Doufám, že úroveň debaty i vstřícnost ze strany státu se nyní změní. Je třeba si uvědomit, že žádné město na světě si na podobně velké investice nemůže ze svých běžných příjmů našetřit, aniž by omezilo standardní služby občanům.

V nové vládě má být premiér i ministr financí z ODS, která je v Praze v opozici. Nečekáte v tomto ohledu konflikt?

Já samozřejmě doufám, možná naivně, že se ta diskuze povede nadstranicky. Chci věřit tomu, že strany, které nyní směřují do vlády, uvažují dále než za horizont jednoho volebního období. To se při vší úctě o panu Babišovi říct nedalo. Dlouhodobě chceme zabránit tomu, aby byli Pražané rukojmími stranických bitev. 

Kolik by měl stát přispět na metro a vnitřní okruh?

Ideální představa by byla, aby to stát zaplatil celé. Ale samozřejmě se musíme pohybovat v nějaké reálné rovině. Myslím si, že u metra by bylo spravedlivé, kdyby se stát přihlásil k polovině investiční částky, což jsou desítky miliard korun rozprostřené v průběhu mnoha let. Není to nic, co by mělo paralyzovat státní rozpočet. U vnitřního okruhu bych byl rád, kdyby město aspirovalo na větší než poloviční částku. To ale bude nějakou chvíli trvat, nejsme v projektové fázi. Náklady odhaduji ve vyšších desítkách miliard korun.

Podařilo se naplnit investiční plán pro tento rok?

Přesná čísla budeme znát začátkem příštího roku. Ten plán ve výši necelých 15 miliard se nepodaří v plném rozsahu zrealizovat, což ale není výjimečná situace, je to vlastně v historii města pravidlem. Ke třetímu kvartálu jsme byli na úrovni čtyřiceti procent čerpání, ale to číslo se ještě posune, protože fakturace ke konci roku prudce narůstá. Ty zbylé peníze nikam nezmizí, dále počítáme s tím, že se využijí na investiční činnost města. V absolutních číslech půjde i přesto o jeden z nejlepších výsledků posledních let.

Málokdo si uvědomuje, že investiční tempo města táhnou také městské společnosti. Ty v čele s dopravním podnikem investují další významné prostředky ze svých vlastních zdrojů, které nedostávají od města. V příštím roce dají dohromady na investice zhruba devět miliard korun, což je nevídané, je to násobně více než v minulosti.

S jak velkým rozpočtem bude Praha v příštím roce operovat?

Budeme vstupovat do třetího roku covidové pandemie. Máme za sebou období, kdy pandemie zásadním způsobem ovlivňovala ekonomiku města, kdy docházelo k významným daňovým reformám na poslední chvíli, kdy bylo nemožné predikovat cokoliv vinou chování vlády, kdy se ekonomika chovala naprosto nepředvídatelně. Počítáme nicméně v příštím roce s určitým nárůstem vlastních příjmů, z letošních 56 miliard na 63 miliard korun. Celkový objem rozpočtu dosáhne 92,6 miliard korun, což je nárůst o zhruba pět miliard korun. Zhruba dvacet miliard z toho tvoří státní transfery, což jsou peníze, které námi jen protečou, jedná se zejména o mzdy učitelů. Zapojujeme také příjmy z minulých let.

Vycházíte tedy z optimističtějších predikcí?

Vzali jsme predikce ministerstva financí a zase jsme ty pozitivní výhledy trochu srazili, protože se chováme zodpovědně a konzervativně. Do příjmů nezařazujeme ani dividendy, které očekáváme. Musíme být stále obezřetní. Stále nám tu řádí covid, stát bude v rozpočtovém provizoriu, je tu bezprecedentní inflace a exploze nákladů na stavební práce.

Podaří se snížit běžné výdaje, jak opakovaně v minulosti požadovala opozice?

U běžných výdajů jsme reflektovali realitu kolem nás. Při schvalování rozpočtu na letošní rok jsme prováděli obrovské škrty, nyní jsme v jiné situaci, čelíme obrovské inflaci. Proto ty provozní výdaje města narostou o 3,5 miliardy korun na celkových 46 miliard. Všem rozpočtovým kapitolám jsme dovolili reflektovat očekávanou inflaci a zvýšit své výdaje. Jde zejména o dopravní podnik, kde narostou náklady o 1,5 miliardy korun na celkových 19,1 miliardy korun. Máme i významnou neúčelovou rezervu přes půl miliardy korun na pokrytí diskutovaného nárůstu mezd ve veřejné sféře a na případné řešení inflace. 

Právě inflace vám ale pomáhá i k vyšším příjmům, ne?

To je paradox inflace. Je pravda, že inflace znamená vyšší daňový výnos a tím příjmy města. Nemůžeme ale říct, že bychom na ní jakkoli vydělali. Ztěžuje nám život stejným způsobem jako každému občanovi.

A daň z komerčních nemovitostí, o kterou usiluje STAN ve vládě, byste přivítali?

Počkáme, s čím přijde vláda. Bude smysl se o tom bavit, až budou ty návrhy na papíře a budou projednávány na úrovni vlády, kde si myslím, že nad tím nebude panovat shoda. 

Vzhledem k počtu komerčních nemovitostí v Praze by to mohla být pro město zajímavá částka.

Je třeba být opatrný. Mám samozřejmě spoustu výtek k daňovému systému České republiky, ale rozhodně nevolám po tom, abychom se hojili na úkor podnikatelů.

Babišova vláda v demisi chce prosadit snížení DPH na energie na příští rok. Jak by to ovlivnilo rozpočet města?

Určitě by to znamenalo propad v příjmech. Byl by to pokles, který bychom zaznamenali, ale neohrozil by chod města. Když se podíváte do minulosti, tak naše schválené příjmy byly vždy překonány. A my umíme z těch „vícepříjmů” reagovat na nenadálé výdaje, daňové změny či vývoj ekonomiky. Máme i významné rozpočtové rezervy.

Dotkne se vás energetická krize?

Bezpochyby ano. V letošním roce to ještě nemá zásadní dopad do hospodaření i vzhledem k tomu, kdy k té krizi začalo docházet. Určitě to pocítíme příští rok, kdy předpokládáme nárůst výdajů v objemu stovek milionů korun. V první řadě na straně dopravního podniku, kde hrají roli kromě elektřiny, plynu a tepla i ceny pohonných hmot, především AdBlue. Dotkne se to i Technologií Hlavního města Prahy, protože samozřejmě všude svítíme. Dopadne to citelně na všechny.

S tím vším počítáte v rozpočtu pro příští rok?

Jen do určité míry, protože rozpočet se chystá od června. Nejsme schopni do něj reflektovat změny, ke kterým dochází v říjnu, listopadu, protože bychom jej nikdy neschválili. Máme rezervu na řešení inflace ve výši dvě stě milionů korun, která se, obávám, nebude stačit. Ale jsme připraveni zapojit další rezervy, případně příjmy, které dorazí nad rámec rozpočtu.

Město má nicméně podíly v PRE a Pražské plynárenské, které jsou dodavateli poslední instance a získávají nyní tisíce nových zákazníků.

To sice ano, ale dopad té krize na jejich výsledky bude velice pravděpodobně opačný. Předpokládám, že dojde k propadu v jejich hospodářských výsledcích a tím pádem i v dividendách, které jako město dostáváme. V žádném případě ale nebude docházet k tomu, že by ty společnosti jakýmkoli způsobem vydělávaly na životní situaci lidí, kteří byli nuceni změnit dodavatele. Ty nárůsty na konečných fakturách jsou dané prudce rostoucími cenami energií na burzách.

Obě firmy z toho ale v konečném důsledku zřejmě budou profitovat a město na dividendách také, ne? Ti lidé budou opatrnější při výměně dodavatelů.

Lidé budou moci kdykoli odejít, když najdou výhodnější nabídku. Samozřejmě doufám, že budou klienti klást větší důraz na stabilitu městských firem, dlouhé fungování, značku, slušné chování. Takže ano, příliv klientů může mít ve střednědobém až dlouhodobém horizontu pozitivní vliv na fungování firem. Ohledně výše dividend by to byla spekulace, určitě to nebude případ nejbližšího období, kde to bude spíše naopak.

Nová vláda chce razantně snížit schodek, zároveň nechce zvedat daně. Je ta vize udržitelná?

Já upřímně přeju budoucí vládě úspěch při konsolidaci veřejných financí, která je nevyhnutelná. Na druhou stranu je nereálné si myslet, že někdo seškrtá stovky miliard korun. Nejpodstatnější kapitolou rozpočtu je MPSV, primárně důchody, pak školství, doprava, vnitro a obrana. Z vládního programu ani vyjádření nevyplývá, že by byl někdo připraven a schopen seškrtat v těchto oblastech stovky miliard korun. Je nereálné si myslet, že se ušetří ty peníze na státní správě, to je irelevantní položka. Na platy všech státních úředníků jde ročně 65 miliard korun. Státní rozpočet dosahuje zhruba dvou bilionů korun. Když odvážně ušetříte deset procent, tak je to šest a půl miliardy korun. To je kapka v moři. Na úřednících nikdo veřejné finance nezachrání. Přeji jim úspěch, ale dle mého názoru ta konsolidace bude nemožná bez úprav na příjmové stránce státu.

Pavel Vyhnánek (39)

Vystudoval ekonomii na univerzitách v Bologni a Norimberku, poté pracoval ve firemním bankovnictví. V roce 2014 byl za hnutí Praha sobě zvolen do zastupitelstva Prahy 7 a stal se na čtyři roky místostarostou pro oblast financí, investic a veřejných zakázek.

V komunálních volbách v roce 2018 se dostal do pražského zastupitelstva. Praha sobě se dostala do koaliční rady hlavního města a Vyhnánek se ujal pozice náměstka primátora pro finance. V komunálních volbách 2022 by chtěl zastupitelský mandát obhájit.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery