To nejhorší z dopadu pandemie na ekonomiku je už za námi. Éra smrtícího viru ale zřejmě navždy uzme vládě křečovitě budovanou image šetrného hospodáře. Česko kvůli hašení pandemických důsledků nabere pořádnou porci dluhu navíc, budoucnost ale zemi v jeho splácení neulehčí, ba právě naopak. „Na předkrizovou úroveň zadlužení se už zřejmě nikdy nevrátíme. Během jednoho či dvou hospodářských cyklů se můžeme ocitnout poblíž dluhové brzdy, po které by následovaly opravdu drsné škrty,“ říká šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.
Národní rozpočtová rada funguje už téměř dva a půl roku. Stačilo to na to, aby ji ministerstvo financí přijalo za konstruktivního partnera?
Nejsme poradním orgánem vlády jako například NERV, ze zákona jsme naopak zcela nezávislou institucí odpovědnou Poslanecké sněmovně. Přesto jsme kdykoli k dispozici pro expertní vyjádření, posouzení či analýzy. Zatím jsme ale zájem ministerstva financí o užší spolupráci nezaznamenali. Podobně chladná je i reakce na naše pravidelné zprávy a stanoviska.
Ptám se hlavně proto, že rada po celou dobu fungování působí jako decentní kritik udržitelnosti veřejných financí. Zajímalo mě, do jaké míry si vaše doporučení bere úřad k srdci.
První věc, kterou kritizujeme, je procykličnost veřejných financí. Aby fiskální politika správně fungovala, má být právě opačná, a to proticyklická. To znamená v lepších dobách vytvářet přebytky, které se pak v horších dobách rozpustí do ekonomiky. Nejen my, ale i více nezávislých mezinárodních institucí vidí českou fiskální politiku jako dlouhodobě procyklickou.
V Česku to funguje tak, že se z neplánovaných přebytků zvýší důchody nebo rodičovská. Loni takto rozdělených čtyřicet miliard korun letos chybí na příjmech, ty peníze se měly ušetřit. Kromě toho stále upozorňujeme, že veřejné finance nejsou dlouhodobě udržitelné, což vyplývá především z nepřipravenosti českého penzijního systému na stárnutí populace.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
