V Česku už téměř došly pozemky na novou výstavbu, stěžuje si Pavel Sovička, šéf české a slovenské části americké developerské skupiny Panattoni, která staví sklady a průmyslové haly. Řešení vidí mimo jiné ve využívání opuštěných průmyslových areálů, takzvaných brownfieldů.
Jak náročná je v současnosti cesta od koupě pozemku ke stříhání pásky nové továrny?
Úmrtnost připravovaných území je velká. Z deseti chystaných projektů se nakonec uskuteční jeden dva. Amazon v Brně byla jen špička ledovce. (Sklad Amazonu v Brně nevzniknul kvůli průtahům s povolením – pozn.red.) Takovýchto příběhů je bezpočet. Pak se nelze divit, že stavebnictví padá dvouciferným tempem.
Co říkáte na argument, že výstavba hal jen zabírá ornou půdu?
Stavět na zelené louce je v současné době čím dál těžší. Stojím si však za tím, že fabrika, která má určitou porci zeleně, dobře hospodaří s vodou a zaměstná tisíc lidí, je prospěšnější než deset hektarů řepky. Zemědělská lobby je ale v současné době tak silná, že dokáže hýbat veřejným míněním. Přichází s katastrofickými scénáři, jak bude betonem zalitá celá republika. Tak, jak dnes funguje velká část zemědělství, je to přitom jen továrna na dotace. Peněz je tam víc než v developmentu.
Proti projektům se ale přeci často ozývají místní obyvatelé a ne zemědělci.
Prostoru, kde lze stavět, je čím dál méně. Města nemají ujasněné územní plány, explodují do satelitů, do nichž se lidé stěhují hlavně za klidem. Pak když se náhodou začne v okolí stavět nějaká komerční nebo průmyslová stavba, jsou hned proti. A přitom už nezohledňují fakt, že také tyto satelity vzaly klid těm, kteří v jejich okolí bydleli již dříve.
Můžete vůbec ještě najít parcelu připravenou ke stavbě?
Už téměř neexistují pozemky, na nichž by bylo možné začít hned stavět. Prakticky všechny, které se nabízí, mají nějaký problém. Nevyřešený územní plán, problematického majitele, jejich část je v záplavovém území nebo jsou moc kopcovité. Jednoduché pozemky došly. Příprava takového území si pak vyžaduje mnohem více času a práce. Je ale pozitivní, že nedostatek nových pozemků přivádí development i na brownfieldy. Nevyužitá území díky tomu získávají novou funkci.
Nezvyšuje se už riziko vašeho podnikání příliš?
Riziko patří k developerskému byznysu. Naopak investoři chtějí mít absolutní jistotu, marže jsou malé, návratnost dlouhá, takže do takového rizika jít nemůžou a přenášejí ho na developery. Proto tu ale developeři jsou, aby rizika nesli. Až následně přicházejí konzervativní peníze, které kupují výsledek.
Zprávu o novém velkém projektu Panattoni čtěte v úterním vydání deníku E15.
