Zemřel filozof Jan Sokol. K vládnutí stačí vůle k moci a drzé čelo, varoval v nedávném rozhovoru

Zemřel filosof Jan Sokol

Zemřel filosof Jan Sokol Zdroj: E15 Anna Vacková

Ve věku 84 let zemřel filozof, pedagog, někdejší poslanec a ministr školství Jan Sokol. Pandemii koronaviru považoval za významnou hrozbu pro svobodný svět. „Někdy ani neumíme zjistit, které rozhodnutí bude stát víc lidských životů, a přece se musíme rozhodnout. Proto je parlamentní demokracie nastavena tak, aby o závažných věcech pokud možno nerozhodoval jeden člověk," řekl loni v dubnu v rozhovoru pro deník E15. Nyní jej znovu vydáváme.  

Denně konzumujeme značné množství informací o vývoji pandemie. Udělat si širší obrázek může být náročnější než obvykle. Co se děje se světem?

Epidemie s ohnisky v nejživějších městech není první a patrně ani poslední. Mor, černá smrt, v polovině čtrnáctého století zahubil snad třetinu obyvatel bohatých evropských měst. Přinesly ho blechy v kožešinách z východu a žádný lékař si s ním nevěděl rady. Jenže tenkrát to lidé zažívali jako součást tajemství světa a zároveň lokálně, ve svém velmi omezeném okolí. Teď to všechno vidíme najednou jako globální. Na pozadí vědeckého nároku na pochopení světa a jaksi on-line, v reálném čase. Takže je to i divácky napínavé a politicky zneužitelné. 

Má to už důsledky?

Obdivuji, jak se státy, města i zdravotníci zorientovali a zorganizovali. A jak lidé ochotně nosí roušky. I když nechrání je, ale ty druhé. Jako bychom cítili, že bohatý a pohodlný způsob života v milionových a miliardových populacích nutně vyžaduje, abychom se naučili své svobody využívat tak, aby neohrožovala ty druhé. Jinak budeme jako nešťastný výletní parník, který se proměnil v nemocnici. Tady ovšem musíme být hodně ve střehu, aby nám někdo ze zdravotních důvodů nenaordinoval železné opony a dráty na hranicích.

Takže uzavření hranic lze snadno zneužít?

Je to krajní opatření, které by se dalo zneužít. Zejména proto, že si hodně lidí neuvědomuje, co všechno pro nás závisí na svobodě včetně svobody pohybu. Ale i prosperita českého hospodářství závisí na tom, že máme otevřené hranice a evropskou spolupráci. Komunistický pokus o hospodářskou autonomii trapně selhal, a to ještě dřív, než by nás dokázal od zbytku světa skutečně oddělit. Pokušení uzavřít se a oddělit je vždycky lákavé, i když dnes bezpečně víme, že to není možné. 

Všechny vážné problémy současného světa od klimatických změn přes terorismus a drogy až po epidemie a lokální násilí přece neuznávají žádné politické hranice a dá se s nimi něco udělat jen v těsné spolupráci všech vlád. Úspěchy současného světa, třeba prodloužení průměrného věku, lepší medicína i vzdělávání nebo jistý ústup chudoby a bídy jsou možné jen proto, že lidé dostali svobodu spolupracovat i přes hranice. Nejlepší příklad je Severní Korea, která se chlubí bombami a raketami, ale její obyvatele musí živit americká pšenice. 

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!