Hospoda je klíčovou součástí naší kultury, říká šéfka komunikace Prazdroje Kalousová

Pavlína Kalousová, ředitelka firemních vztahů a komunikace Plzeňského Prazdroje

Pavlína Kalousová, ředitelka firemních vztahů a komunikace Plzeňského Prazdroje Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Pavlína Kalousová, ředitelka firemních vztahů a komunikace Plzeňského Prazdroje
Pavlína Kalousová, ředitelka firemních vztahů a komunikace Plzeňského Prazdroje
Pavlína Kalousová, ředitelka firemních vztahů a komunikace Plzeňského Prazdroje
Pavlína Kalousová, ředitelka firemních vztahů a komunikace Plzeňského Prazdroje
Pavlína Kalousová, ředitelka firemních vztahů a komunikace Plzeňského Prazdroje
12
Fotogalerie

Když Plzeňský Prazdroj dělá nový produkt nebo balení, dívá se na něj hned od začátku i očima udržitelnosti. Svůj byznys právě se strategií udržitelnosti významně propojil. Pivovarnictví nyní kvůli pandemii prochází těžkým obdobím a trpí hlavně pohostinství. „Snažíme se pomáhat. Celý řetězec kolem piva je pro ekonomiku obrovsky přínosný,“ říká šéfka udržitelnosti a firemních vztahů pivovarské skupiny Pavlína Kalousová.

Do vedení Plzeňského Prazdroje jste nastoupila začátkem letošního roku, tedy v hodně složité době. Změnily se návyky zákazníků, je omezované pohostinství, což se muselo odrazit i ve vašem odvětví. Jak to ve firmě vnímáte, půjde o trvalou změnu? Jak moc vás to zasáhlo?

Odpověď v červnu by byla jiná než odpověď teď, protože všichni jsme doufali, že když se znovu otevřely hospody, máme nejhorší za sebou. Pravda je, že se tehdy změnilo úplně všechno ze dne na den. Nikdo nečekal, že se zavřou hospody, že budeme dva měsíce doma.

Měli jsme za to, že s létem přijde změna k lepšímu, tvrdě jsme pracovali, aby se vše vrátilo do normálu. Bohužel problematická situace se zase vrátila, takže tento rok bude hodně zajímavý a změny mohou být trvalejší, než jsme si v červnu mysleli.

Jaké změny?

Jednak to, jak lidé budou vnímat potkávání se, jaký bude vliv na společenské aktivity, které jsou s naším byznysem spjaté. Uvidíme také, jak to dlouhodobě dopadne na naše významné odběratele, tedy hospody a restaurace. Jejich provozovatelé byli optimističtí, lockdown i s naší pomocí zvládli, přichází ale nová vlna covidu, s níž většina nepočítala.

Naštěstí se nevracíme do stejné situace jako na jaře. Všude jsou dezinfekce, personál je proškolený, jak se chovat a také hosté jsou mnohem poučenější. Pro nás pak nová situace znamená, že musíme pokračovat v podpoře hospod, tak jak jsme to dělali již na jaře. Aby hospodští viděli, že na to nejsou sami, že je tu někdo, kdo jim pomáhá krizi překonat.

Vidíte na té situaci i něco pozitivního?

V Prazdroji došlo ke zrychlení všech procesů a rozhodování. Nastartovalo nás to také v dlouhodobém přemýšlení o tom, kam se byznys bude transformovat. Jakou novou dlouhodobou strategii bychom měli mít, protože to, co nás teď obklopuje, zítra nezmizí.

Máme velkou výhodu v tom, že máme špičkové odborníky. Když přišla krize na jaře, rozdělili jsme týmy na ty, které aktuálně pomáhaly a na ty, které dopředu řešily, co bude po návratu k normálu. Takto systémově budeme pracovat nadále.

Kolik procent vašeho odbytu tvoří restaurace?

Zhruba čtyřicet procent.

Říkáte, že teď jsou hospodští pesimističtější. Máte od nich signály, jaké mají na letošek odhady, například kolik procent pohostinství bude muset zavřít?

Teď je to těžko říci, teprve se vyhodnocuje situace. Léto bylo dobré, sice tržby nebyly takové jako v předchozím roce, ale v některých regionech tomu domácí cestovní ruch pomohl, byť Praha je zasažená hodně. Poslední měsíc panuje nervozita, navíc teď přišla omezení a další mohou následovat, což zvyšuje nejistotu z toho, co bude.

Vidíme, že spousta podniků omezila provozní náklady i personál na minimum. Neví se, zda a jak dlouho budou existovat podpůrné nástroje nebo jakým způsobem se na návštěvnosti podepíše současná atmosféra. Hospodští také vnímají, že velké firmy posílají zaměstnance pracovat z domova, a to se odráží na poledních menu. Hospoda je ale klíčovou součástí naší kultury a společenského života a lidé již na jaře ukázali, že hospodám chtějí pomoci, pomocnou ruku podaly i pivovary a další dodavatelé.

Jak konkrétně se snažíte svým odběratelům z tohoto sektoru pomáhat?

V první vlně, kdy byly provozy zavřené, jsme investovali tři sta milionů korun do obnovy ekonomiky a společnosti, většina šla do Horeky (sektor hotelů a restaurací – pozn. aut.). Když byl totální lockdown, vyměňovali jsme hospodám zdarma sudy piva, které expirovalo.

V době, kdy nemohly stoprocentně fungovat, jsme jim nabízeli například on-line školení, aby se mohly rozvíjet. Dávali jsme jim finanční kredity. Měli jsme také projekty na podporu poptávky, abychom vrátili lidi do hospod. Budeme v tom pokračovat.

Když říkáte, že čtyřicet procent odbytu jsou pohostinství, co je ten zbytek, maloobchodní prodej?

Ano.

A tam vidíte letos jaký vývoj? Zvýšily se prodeje?

V období, kdy byly hospody a restaurace zavřené, vykazoval pivní trh zhruba čtyřicetiprocentní pokles, ale retail zhruba jen jedenáctiprocentní nárůst. Samozřejmě tím nemohl ztrátu vykompenzovat.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!