Akcie, dluhopisy i reality mají teď jedno společné – jsou otřesně předražené. Růstový potenciál akcií je tak omezený, dluhopisy nenesou dostatečné úroky a koupě nového bytu při současných cenách je takřka marnotratnost. Tržní očista je prý však nevyhnutelná. „Ze současných cen tak třicet procent dolů, tam bych začal nakupovat akcie. My jsme v akciích podvážení ve prospěch hotovosti a krátkodobých dluhopisů, všechny akcie samozřejmě klientům prodat nemůžu,“ říká šéf investiční společnosti Conseq Jan Vedral, který už přede dvěma roky prognózoval světové ekonomice pomalou smrt neboli stagflaci.
Má tato pomalá smrt tvář divoce rostoucích cen a stagnující ekonomiky?
V podstatě ano, hlavním problémem je vysoká inflace, které se hned tak nezbavíme. Růst cenové hladiny způsobuje zejména silná poptávka, jež globálně převyšuje nabídku. Nákladové šoky vyvolané růstem cen energií a potravin nyní pomalu odeznívají, avšak poptávkové tlaky vyvolané nejprve rozvolněnou fiskální politikou a klesající nezaměstnaností, a později rychlým růstem mezd, budou v ekonomikách na obou stranách Atlantiku přetrvávat delší dobu. V novinách se sice denně hovoří o krizi, ale ve skutečnosti ekonomiky buď pomalu rostou, nebo stagnují. Lidé nepřicházejí o práci, firmy nekrachují. Naopak všichni čelí nedostatku pracovních sil, který vyvolává tlak na další růst mezd. Zkrátka proinflační prostředí jak vystřižené z učebnice.
Kupci bytů točí kolem štěstí. Slevy jsou i v desítkách procent, stačí sednout na vlak
Česká národní banka ale stále opakuje, že za rok budeme na dvou procentech inflace. Je to představitelné?
Podle mě je to bez šance, pokud nedojde k náhlému propadu hospodářské aktivity vlivem nějakého externího šoku typu bankovní krize. Pro pád inflace na dvě procenta by musely být podstatně více utažené měnové podmínky tak, aby vyvolaly hlubší recesi. A to zjevně nejsou. Jak se zdá, zatím si ekonomiky s vyšší úrovní sazeb dokážou poradit, takže firmy nekrachují, naopak nabírají zaměstnance, zvyšují platy a vyšší náklady promítají do vyšších výstupních cen. U nás začaly růst sazby v červnu 2021, to jest skoro přede dvěma roky. Od června 2022 jsou na současných sedmi procentech. ČNB říká, že odezva ekonomiky na změny v měnové politice se dostavuje s dvanácti až osmnáctiměsíčním zpožděním. Je tedy zřejmé, že dosavadní zpřísnění měnové politiky bylo ke zkrocení inflace nedostatečné.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
