Jakub Cimbálek: Poker je zábava. A šance vyhrát velké peníze za malý vklad

Jakub Cimbálek

Jakub Cimbálek Zdroj: E15 Anna Vackova

Profesionálové uznávají, že na poker existují dva úhly pohledu: jako na karetní hru, nebo jako na byznys. V prvním případě jde o sport, což není problém. V druhém o hazard čili o peníze, a to problém do jisté míry je.

„Z fyzického pokeru, který se hraje v kasinech, putují státu peníze jako daň. On-line poker naopak státu nepřináší nic, jelikož provozovatel platí daně v místě licence, jímž je zpravidla nějaký daňový ráj. Z této nedosažitelnosti příjmů pak vyplývá volání po zákazu,“ říká manažer on-line herny CardCasino.com Jakub Cimbálek.

* E15: Co je vlastně poker, který se těší stále větší popularitě? Sportovní disciplína, nebo hazard?

Naše komunita se na to dívá tak, že je to dovednostní disciplína stejně jako například šachy. Bereme poker jako sport, ostatně za sportovní hru ho uznala International Mind Sports Association. Ovšem rady si s tím neví český stát. Jako by váhal, do jaké kategorie tuto aktivitu zařadit. Je pravda, že se tento postoj v členských zemích Evropské unie liší, nicméně platí, že poker je nutné rozdělit na hraní naživo, které se odehrává v kasinech, a na on-line, tedy hru po internetu.

* E15: K čemu je toto dělení dobré?

Co se týče kasin, ta odvádějí státu peníze, takže plní, oč státní pokladně jde. To znamená, že když se hraje jakýkoli turnaj, putují státu z celkového balíku peněz (prizepoolu) určité peníze jako daň. Po této stránce je to čisté. On-line poker naopak do státní kasy nic nepřináší, jelikož provozovatel platí daně v místě, kde má registrovanou společnost a přidělenou licenci.

* E15: Není to právě spojení pokeru s kasiny, které mu dává nálepku hazard?

Je, ale tato provázanost má důvod. Pokud se hraje velký turnaj o statisíce a výše, nikdo si nepůjde zahrát do Obecního domu nebo do nějaké klubovny. Stejně jako se ve fotbale Liga mistrů nehraje v Horních Měcholupech, mají také prestižní turnaje svá místa. Kasino má bezpečnostní kamery. Každý, kdo vejde, se musí legitimovat, je to tam pod kontrolou. Kasino zaručuje profesionální organizaci a školený personál floormanů a dealerů.

* E15: Kdo jsou floormani a dealeři?

Floorman dohlíží na správný průběh turnaje a řeší případné nesrovnalosti mezi hráči. Dalo by se říci, že je to takový rozhodčí. Dealer je krupiér, sedí u stolu a rozdává karty. U každého stolu je jeden. Když jsou turnaje větší, může být na místě více floormanů.

* E15: Co on-line poker, jakými ten se řídí pravidly?

Má problém, protože funguje jinak. Když v něm vyhraju, měl bych výhru zdanit, ale moje vítězství je pro finanční úřad těžko dohledatelné. Výsledek je zřejmý: s placením to nikdo nepřehání. Například ve Francii se to řeší tak, že si on-line herna zaplatí licenci a odvádí státu určité daně. Hráče to „postihne“ pouze tak, že platí o něco více na poplatcích.

* E15: Existuje ještě jiná možnost?

Ano, že se trh omezí výhradně na danou zemi, že se udělá on-line herna s regionální pobočkou, do které se nikdo cizí nepustí. Kdyby to bylo u nás, tedy on-line herna pouze pro Česko. Herna si zaplatí také licenci a odvádí určité daně. Ale tato varianta je pro hráče velmi špatná. Uzavřením trhu by neměli hráči možnost porovnávat své schopnosti s hráči z ostatních zemí a jejich hráčský progres by se prudce zastavil. A dále by nemohla být zajištěna dostatečná likvidita hry.

* E15: Pro tuzemsko platí, že se vláda, s širokou podporou veřejnosti, snaží hazard omezit. Týká se to i pokeru?

Poker naživo, jak jsem říkal, je relativně dobře vyřešen. On-line hrozí zákaz, protože státu vadí, že má reklamu a těší se velkému zájmu, ale on z toho nemá příjmy. Takže ho chce perzekvovat. (Podle sněmovnou schválené vládní novely loterijního zákona se poker bude smět hrát pouze v kasinech, přičemž regulační pravomoc dostanou obce. Neprošel návrh na zákaz přístupu k nepovolenému hazardu po internetu. Senát sněmovně novelu loterijního zákona vrátil – pozn. aut.)

* E15: Mimochodem, v čem spočívá herní princip pokeru?

Je to poziční karetní hra. Na začátku turnaje dostane každý, kdo zaplatí vstupné, tentýž počet žetonů. O ty se hraje. Vítězem se stane ten, kdo získá všechny žetony. Minimální ani maximální počet účastníků není stanoven. Střední turnaj hraje 80 až 150 hráčů, větší 250 až 300. Do mezinárodních soutěží jde i více než 700 lidí.

* E15: Za co se získává žeton?

Na začátku rozdá dealer každému hráči dvě karty, probíhá kolo sázek. Když skončí, vyloží se flop (tři karty, společné pro všechny). Probíhá opět kolo sázek. Po flopu přichází čtvrtá společná karta Turn a opět proběhne kolo sázek a pak poslední pátá, které se říká River, a proběhne opět kolo sázek, následuje finální vyložení karet. Ale nemusí to zajít až tak daleko, spousta her končí už před flopem či na flopu. Jeden vsadí, zbylí karty zahodí.

* E15: Co rozhoduje o úspěchu? Chytrost, zkušenost, odhad, štěstí?

Jde o inteligenci a logické uvažování, o trpělivost a zdravou agresivitu. A také o zpětnou vazbu, o schopnost pamatovat si chyby a rozebrat je. Sedí se u toho, ale je to sport jako každý jiný.

* E15: Kdo všechno se pokerem živí?

Rozdělil bych to na tři základní kategorie. První a nejpočetnější jsou amatérští hráči, kteří se hrou baví. Druhou skupinou jsou poloprofesionálové, kteří mají nějaký vlastní byznys či práci a zároveň hrají i dražší turnaje a občas si tím přivydělávají. Třetí a nejmenší skupinou jsou profesionálové, které hraní pokeru živí a mají ho jako svůj jediný příjem. Obecně platí, že zhruba deset procent hráčů jsou ti výděleční a zbylí, i když občas něco vyhrají, onu desetinu živí. Stejně jako když máte deset fotbalistů na začátku kariéry, pouze jeden z nich to dotáhne do první ligy.

* E15: Proč právě tato hra získala takovou oblibu? V kartách se toho hraje přece spousta, ale v televizi se hraje poker…

Protože je to velká zábava. Přináší hodně zážitků, někdo vás vytočí, jiný pobaví. Většina přítomných se navíc zná, při setkání si popovídají. A samozřejmě, především u on-line verze, je tu šance vyhrát velké peníze za malý vklad. I to je velká motivace, protože peníze táhnou. Jak ty, co o ně usilují, tak ty, co se na ně dívají.

* E15: Máte nějaká čísla sledovanosti?

U webů jde tak o dvacet až třicet tisíc unikátních čtenářů měsíčně, zhruba stejný počet sedí u obrazovek pravidelně.

* E15: Kdy začal zájem o poker v Česku stoupat?

Před dvěma třemi roky, krize rozlet přibrzdila, ale poptávka znovu ožívá.

* E15: Jak vypadá organizace pokeru jakožto byznysu?

Poker naživo si řídí kasina. On-line verze jede po sdílených internetových softwarech, za nimiž stojí firmy, jako je naše. Máme kancelář, staráme se o turnaje, spolupracujeme na živých sériích, dbáme o promoakce, vytváříme malé ligy, pořádáme kvalifikace na větší turnaje a velké podniky.

* E15: Jak se k těmto službám dostanu?

Přes klasickou registraci na našem či jiném webu. Jde o velmi sofistikovanou platformu s velmi přísnými bezpečnostními standardy. O každou registraci je velký konkurenční boj.

* E15: O hráčích jsme už mluvili, kolik lidí se tu živí pokerem jako byznysem?

Záleží na tom, započítáme-li zaměstnance kasin. Odhadem tak tisíc lidí.

* E15: Předpokládám, že stejně jako v okolních zemích působí v Česku výhradně pobočky specializovaných západních firem, je to tak?

Ano, základem systému jsou matky s licencí a dcery po celém světě. Ty mohou být dejme tomu pro celou střední Evropu nebo pro jednotlivé státy, záleží na ziskovosti na dané adrese.

* E15: Převládají mezi centrálami americké podniky?

Určitě, jenže sídlí v daňových rájích…

* E15: Existuje vůbec model, ze kterého by měli prospěch podnikatelé i stát?

Velmi dobrá je varianta vymyšlená ve Španělsku. Hráči se registrují u lokální firmy, ale zároveň mají přístup k worldwide trafficu. Španělská provozovna je v podstatě jenom branou pro vstup do globálního prostoru a počitadlem rake (peníze, které si bere herna z potu za to, že pořádá hru – pozn. aut.).

* E15: Neodradí tyto nevyřešené spory hráče a podnikatele? Jaký má poker v Česku růstový potenciál?

Každoročně noví klienti, to je slušný přísun. Ale není pochyb, že by jich mohlo být více, kdyby se veřejně prohlásilo, že poker je sport, a ne hazard. Pomohlo by to i firmám. Vždyť spousta lidí ani nechce přiznat, že poker vůbec hraje. A to je škoda.

Jakub Cimbálek (27)

Vystudoval Školu mezinárodních a veřejných vztahů v Praze, obor Public Relations. Pracoval pro společnosti Reblok a Maxima Reality, poté se věnoval produkčním pracím ve filmu a reklamě. Další uplatnění našel v mediálních agenturách. Pokeru se profesionálně věnuje dva roky, v současnosti pracuje jako manažer pro CardCasino.com. Mluví anglicky a francouzsky.