E15: Pořád se mluví o pádu vlády. Může výsledek krajských voleb vést k
To je těžká otázka. O tom, jestli budou, nebo nebudou předčasné parlamentní volby, rozhodne vnitřní situace ve dvou nejsilnějších stranách. Není vyloučeno, že ačkoli to věcně nijak nesouvisí, že přece jen výsledek v krajích, v případě určité konstelace, povede k předčasným volbám. Ta konstelace by musela zahrnovat cosi, co by motivovalo jak sociální, tak občanské demokraty, aby do toho šli.
E15: Například?
Kdyby byli občanští demokraté v krajských volbách poraženi na hlavu, tak se budou předčasných voleb bát. Mnoho z nich by přišlo o poslanecké mandáty. A bez jejich hlasů pravděpodobně předčasné volby nemají šanci. TOP 09 je momentálně v takovém stavu, že si předčasné volby určitě přát nebude. Kdyby naopak byla na hlavu poražena ČSSD, tak také nebude riskovat další možnou porážku.
Ale pokud výsledky krajských voleb dopadnou tak, jak to v tuto chvíli vypadá, to znamená – ČSSD neobhájí všechno, ODS na tom bude lépe, než byla, bude mít třeba dva hejtmany a možná se objeví komunistický hejtman, je to ideální situace, aby předčasné volby byly. Vnitrostranické půtky budou důležitější než strach z toho, že můj mandát zanikne. Ale je to jenom můj soukromý názor. K tomu žádný průzkum nemáme.
E15: Krajské volby jsou ale přece považované za druhořadé, a neměly by tedy mít zásadní vliv na situaci uvnitř stran, například otřást jejich vedením.
Když se podíváme do světa, na historii, tak vždycky a všude, pokud systém stojí na tom, že se střídají parlamentní a regionální nebo tomu podobné volby, platí: vládní strana se snaží krajské volby prezentovat jako něco regionálně autonomního. A opozice jako něco, co je referendem o vládě. Funguje to ve Francii, v Británii, prostě kam se podíváme.
Pořád je tu snaha maximálně využít výsledku voleb k vnitrostranickému boji. A k dlouhodobé kampani k volbám do dolní sněmovny parlamentu, ať se jmenuje jakkoli. U nás tomu není a nebude jinak. Ale protože uvnitř velkých stran je velké pnutí, tak výsledek krajských voleb v každém případě nejméně v jedné z nich ovlivní, co se dál stane s jejím vedením. Možná v obou.
Kdyby třeba KSČM vyhrála víc než jeden kraj, tak mohou padat hlavy jak modré, tak oranžové. Z hlediska politologického to ale skutečně nemá pro celostátní politiku žádnou relevanci. Nejsou to volby, které říkají, jak má být složená vláda. Je to jakýsi politický signál, ale to je vše.
E15: Co je tedy v současné situaci jinak?
Myslím, že ODS čeká ve velké naději na to, že se jí podaří dosáhnout alespoň o něco lepšího výsledku než před čtyřmi lety. Což je relativně snadné. Třináct nula je třináct nula. Takže každý drobeček se dá vyložit jako velký úspěch. Ale pak bude otázkou, jak bude takový úspěch interpretován na listopadovém kongresu ODS. A myslím, že teď je situace v ODS i ČSSD taková, že se jenom hledá záminka, aby se mohlo ve vedeních těch stran něco stát. Je velmi pravděpodobné, že volby nějakou záminku pro to či ono křídlo poskytnou.
E15: Může ČSSD dosáhnout stejného úspěchu jako v roce 2008?
Záleží na tom, co rozumíme pod úspěchem. Pokud budeme mluvit o procentech hlasů v jednotlivých krajích, tak je to téměř vyloučené. Sociální demokracie proti výsledkům před čtyřmi roky ve všech krajích podstatně ztratí, a dalo by se mluvit o jakémsi posunu dál doleva, protože získají komunisté. A současně o posunu ve prospěch krajských v uvozovkách nezávislých politických uskupení.
E15: Typu Severočeši…
Tak. Alternativa a tak podobně. Pokud u ČSSD úspěchem rozumíme třináct hejtmanů, tak to pořád ještě vyloučené není. I když to nevypadá jako úplně pravděpodobná varianta. Ale tohle řešení záleží na povolebních vyjednáváních. I se slabým vítězstvím v kraji se dá získat hejtmanský post. Vypadá to, že tak ve dvou třech krajích by mohla vyhrát volby ODS, a není úplně vyloučeno, že v některém kraji vyhraje KSČM. Ale pořád je otevřená možnost, že by se sociálním demokratům mohlo podařit vyjednat třináct hejtmanů.
KSČM dostává šanci
E15: V některých krajích se už teď vládne s tichou podporou komunistů. Myslíte, že po těchto krajských volbách vyjdou „ze stínu“?
Bude záležet na tom, co bude strana sama chtít. Její pozice je momentálně taková, že bude-li chtít otevřeně vstoupit do některých krajských koalic, tak si to pravděpodobně bude schopná vynutit. Jestliže to chtít nebude, a bude dávat přednost podpoře, řekněme z druhé linie, která může mít podobu uvolněných členů zastupitelstva, kteří nejsou členy rady, tak to udělá tímto způsobem. Podle mého názoru definitivní rozhodnutí učiní vedení KSČM podle toho, co bude považovat za nejvýhodnější taktiku vzhledem k nadcházejícím parlamentním volbám.
E15: Myslíte, že krajské volby předznamenávají posílení KSČM, jejího výsledku při volbách do dolní komory parlamentu?
Zatím to tak vypadá. Samozřejmě pokud budou parlamentní volby v řádném termínu, tak to je ještě za dlouho a je těžko říct, jestli se v mezičase něco nezmění. Ale kdyby nastala varianta, která také není úplně mimo realitu, a to, že budou volby předčasné, tak bych si vsadil na poměrně podstatné posílení KSČM v Poslanecké sněmovně.
Zabránit by mu mohlo paradoxně ne něco na straně současných parlamentních stran, ale na straně malých subjektů. Kdyby se podařilo většímu množství těch takzvaně malých stran překonat pětiprocentní hranici, tak by se výsledek KSČM naředil. A jejich poměrně vysoké procento hlasů by vedlo k menšímu počtu poslaneckých mandátů.
E15: Mluvil jste o taktice KSČM. Měl jste na mysli třeba úvahy typu – teď v krajích místa přepustíme ČSSD, ta nám to po parlamentních volbách vynahradí?
Přiznávám, že to úplně dobře nevím, a žádný z našich výzkumů neprokazuje, co je pro KSČM nejvýhodnější z hlediska budoucích parlamentních voleb. Jestli vstoupit do otevřených koalic v krajích, anebo nevstoupit. Pokud by někde KSČM vyhrála, tak bych se velmi divil tomu, že by si nenárokovala pozici hejtmana. Ale jinak je to opravdu složitá taktická otázka. A je to z hlediska této strany vysoká hra.
KSČM zatím, pokud se týče získávání nových příznivců a voličů, profituje z toho, že není spojována s žádnými skandály. Když není v krajích zodpovědná, třeba formou členství v radě, za problémy, které tam nastaly, nebo eventuálně mohou nastat, tak si pořád udržuje čisté ruce. Jakmile do krajské politiky naplno vstoupí jako koaliční partner, tak riskuje, že o některou z těch čistých rukou může přijít.
Aféry nehrají hlavní roli
E15: Mají skandály politiků opravdu bezprostřední dopad na volební výsledek té které strany?
Řekl bych, že vy novináři malinko přeceňujete význam jednotlivých kauz. Co má ale velký vliv, je celkový dojem, že všechny velké strany – což není ve veřejném mínění nějak zvlášť specifikováno – jsou namočeny do korupce. To jednak odrazuje lidi od toho, aby volili, mají dojem, že ať zvolí jakkoli, je to jedno. A jednak to nahrává menším, mimoparlamentním subjektům, které v souhrnu posilují.
V jednom z volebních modelů pro parlamentní volby nám třeba vyšlo, že by v současné chvíli mohlo propadnout až jednadvacet procent volebních hlasů. Tedy hlasů odevzdaných těm stranám, které nesplní pětiprocentní podmínku pro vstup do sněmovny. To je mimořádně hodně, historicky by to bylo nejvíc.
Ale statistika je ošidná věc. Existuje jakási statistická výběrová chyba, a není vyloučeno, že čtyři z těch subjektů hranici překročí. V tom momentě bychom naopak měli velmi malé procento propadlých hlasů a velmi pestrobarevnou Poslaneckou sněmovnu. Takový efekt by určitě zapůsobil na to, jak by se skládala vládní koalice. Pravděpodobně by to bylo napříč klasickou škálou levice– pravice.
E15: Čerstvým aférám jsou ovšem časově blíž krajské volby. Budou tím ovlivněny?
U krajských voleb to hraje roli o něco větší, protože v některých případech jsou kauzy skutečně spojeny s vydáváním prostředků kraje. Třeba na věci, které by si obyvatelstvo umělo odříct. Tématem bývá třeba kvalita silnic a mohli bychom mluvit o spoustě takových věcí.
Takže myslím, že v krajích je dopad o poznání větší. Ale musí se týkat skutečně lidí z toho kraje. Proto si třeba myslím, že skandál pana náměstka Šišky s panem Drábkem v pozadí nebo jak mám tu záležitost pojmenovat, bude mít na krajské volby malý vliv.
Navíc reakce pana ministra byla poměrně rychlá, nebude to kauza, která se vleče a donekonečna připomíná. Kdyby se ale takováto věc odehrála ještě teď v kterékoli politické straně na úrovni krajského zastupitelstva, rady či krajského úřadu, vliv by to v příslušném kraji mělo. A tak jak pozorujeme v krajích příklon k podpoře různých krajsky orientovaných sdružení, částečně nejen na stranickém základě, nahrálo by to právě těmto subjektům.
E15: Budou tyto krajské volby referendem o vládě, jak tvrdí nebo by chtěla ČSSD?
Budou jím přirozeně. Projevuje se to právě v tom, že dvě vládní strany mají tak malou podporu. Ale není to atribut těchto voleb, který by profiloval, kdo vyhraje. Je to cosi latentního, přítomného ve veřejném mínění, co se určitě projeví i v krajských volbách. V tuto chvíli se na tom ale nedají krajské volby vyhrát. Je potřeba je vyhrát něčím pozitivním.
Vzniká tady takový zvláštní trojúhelník. Na jedné straně jsou strany spojované s vládou. Jsou vnímané hodně z ideologické pozice a jejich podporovatelé jsou dnes velmi blízcí tvrdému jádru. Proti tomu stojí příznivci sociálně orientovaných stran, což je v první řadě ČSSD, ale do značné míry KSČM a v mnoha případech i KDU-ČSL. Tyto strany budou voleny především proto, že v kraji zabezpečí nějakým způsobem péči o občany. Zdravotní, školskou, dopravu a tak dál.
A vrchol toho trojúhelníku tvoří krajská sdružení, která se většinou zaměřila na omezené množství vybraných problémů velmi specifických pro příslušný region a snaží se prezentovat trochu odideologizovaně. V tomto trojúhelníku se to odehrává.
E15: Malých stran či sdružení, která jdou do voleb, je tentokrát nebývale mnoho…
Je jich hodně a ukazuje to v některých případech na nekritické sebehodnocení představitelů těch velmi malých subjektů. Hlasy jim odevzdané jsou vyhozené z okna. Je to v zásadě totéž jako k volbám nepřijít. To je ale součást demokracie.
Levice má pevné kořeny
E15: ČSSD si tedy zřejmě krajské vlády udrží. Je to tím, že mandát pravicové vlády je v polovině, je mimořádně neoblíbená, anebo to má hlubší příčiny?
Příčin je opravdu řada, jsou poměrně komplikované a vzájemně provázané. Když vezmu tu, kterou já považuji za hlavní, tak je to skutečně velká nedůvěra vůči současné centrální vládě nebo řekněme její velká neoblíbenost. To způsobuje, že pravicové strany ODS i TOP 09 získávají v krajích poměrně malá procenta.
Pro sociální demokracii, když se to tak vezme, je to vlastně velké štěstí. Nenašla tak silné téma, jakým bylo třicet korun poplatku u lékaře před čtyřmi lety. Takže krajské volby jsou tentokrát, dalo by se říct, autentičtější. Jsou podstatně více neseny tématem toho kterého kraje. Ovšem na pozadí toho, že tato vláda tedy ne. Prakticky všecky průzkumy ukazují, že proti situaci před čtyřmi lety ČSSD hodně ztratí, přesto si v krajích udržuje pozici jedničky nebo maximálně dvojky.
E15: A dál?
Existuje tady ještě hlubší a dlouhodobější příčina. Tou je skutečnost, že hodnotová orientace české veřejnosti je převážně levicová. Kdysi před mnoha lety jsem řekl, že typický volič české pravicové strany je v evropském kontextu socialista. Skutečně to platí tak, že voliči ODS a TOP 09 do značné míry sázejí na takové hodnoty, jako jsou sociální jistoty, jako je role státu, jako je stabilita a tyto záležitosti. A málo na takové hodnoty, jako je individuální odpovědnost, svoboda. Což jsou typické pravicové nebo chcete-li konzervativní hodnoty.
Čtěte také:
Jan Herzmann: Managing Partner ppm factum
Jan Herzmann: Čekal jsem nástup populistů
Jan Herzmann: Paroubkovi poradci chybně roubují americké poměry na české
Neříkám to jako kritiku, to je konstatování stavu, který jsme poprvé poznali na začátku devadesátých let, kdy jsme podobné výzkumy dělali se sociologickým ústavem. A ten stav trvá. To vlastně do značné míry nahrává tomu, aby ve volbách byly úspěšné strany, které s těmi v evropském smyslu slova levicovými koncepty pracují a mají je včleněné do svých volebních programů. Proto je pro pravicové strany, které by chtěly být opravdu pravicové, a to nemluvím o tom, že by chtěly být jako američtí republikáni, velmi obtížné získávat hlasy.
E15: Průzkumy ale říkají, že mladá generace je pravicová. Takže generační výměna nic neznamená?
Znamená, ale znamená málo. Důvody jsou dva. Za prvé mladé generace je numericky poměrně málo. Za druhé má nízkou volební účast. Zatímco nejstarší generace, generace šedesát plus má nejvyšší volební účast. A tím, jak se prodlužuje střední délka života, tak je ta generace i numericky velká. Je to početná skupina. Proto ten ošidný průměr vypadá tak, jak jsem popsal výše.
Jan Herzmann (59)
Je absolventem Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Vysoké školy ekonomické v Praze. Výzkumem veřejného mínění se zabývá od devadesátých let, politiku označuje za svého koníčka. Baví ho ale i sport, třeba kanoistika, turistika či stolní tenis. Je ženatý, má syna a dceru.
