* E15: Jak dopadla pro hoteliéry letošní letní sezona?
Obecně je celý letošní rok až doteď lepší než ten loňský. Za naši skupinu mohu s uspokojením říci, že už dva roky rosteme. Není to žádný skok, spíše jde o postupný nárůst, ale minimálně mentálně to našemu odvětví pomáhá. Je vidět, že lidé už se vymanili z největšího existenčního tlaku a znovu cestují.
* E15: Když mluvíte o růstu, máte na mysli počty turistů, tržby nebo výnosy na jeden pokoj?
Hovořím obecně o růstu výkonu, tedy o všech základních ukazatelích, jako je průměrná cena, tržby nebo obsazenost. To se odvíjí především od počtu turistů, ale je vidět, že už i firmy utrácejí trochu více. Je potřeba obchodovat, je potřeba něco tvořit, musí se investovat, a na základě toho přicházejí tržby.
* E15: Dá se říci, že letošní rok bude nejlepší za posledních několik let?
Jednoznačně, letošek je nejlepší určitě za posledních pět let.
* E15: Pozorujete nějaké změny, třeba pokud jde o národnostní složení hostů a jejich preference?
Stále roste podíl Rusů, které můžeme označit za aktuální tahouny příjezdové turistiky. Obecně pozorujeme trend, že roste význam východu, který si v bilanci příjezdové turistiky ukrajuje stále větší podíl na úkor západu. Zajímavým ukazatelem je průměrná délka pobytu, neustálé zkracování z posledních let se letos zastavilo.
* E15: Předpokládám, že Rusové se nebáli utrácet nikdy, že neměli žádzvažujeme ný psychický blok kvůli krizi. Nebo se mýlím?
Podle mého názoru je krize nezasáhla tolik jako západní svět. I to je důvod, proč jejich podíl v českých hotelech rostl i v minulých letech. Stále však platí, že východní turista má menší spotřebu a utratí méně peněz než ten západní. Bohužel pro nás.
* E15: I pokud jde o Rusy? To mě překvapuje, řada statistik jim připisuje nejvyšší denní útraty.
Tady panuje obecné povědomí, že v Rusku je obrovský rozdíl mezi nejbohatší a nejchudší vrstvou a střední třída v podstatě neexistuje. Ale střední třída v Rusku je, v současné době hodně cestuje a právě tato střední třída si velmi hlídá rozpočty. Samozřejmě když se bavíme o bohatých ruských hostech v nejluxusnějších hotelech, tak tam peníze létají úplně jiným tempem. Ale to je pouze malé procento z celkového počtu Rusů, kteří k nám přijíždějí. My máme jediný pětihvězdičkový hotel Buddha-Bar Hotel a zrovna tam nemáme podíl Rusů nikterak výrazný.
Regiony zaostávají
* E15: Vy jste se z Prahy rozrostli i do krajských měst. Daří se zahraniční turisty lákat i do regionů?
Praha je samozřejmě vždy hlavním cílem. Pak jsou tu ještě dvě hojně navštěvovaná lákadla – lázně a Český Krumlov. Tam turistů stále přibývá. Když budu mluvit o našem řetězci, tak Praha je počtem turistů specifická a jediný, kdo jí konkuruje, je díky blízkosti Krumlova náš hotel v Českých Budějovicích. V Praze a Budějovicích převažují běžní turisté, což v jiných městech nemáme.
* E15: Z čeho tedy žijí vaše ostatní regionální hotely?
Tam převažuje firemní klientela, takzvaní korporáti, kdy přibližně z 80 procent jde o české firmy.
* E15: Firmy se ale během krize naučily šetřit a hojně využívat místo přímých jednání telemosty. Ubylo služebních cest i konferencí. Nezasáhlo to váš byznys?
Nezasáhlo nás to, protože naše vize podnikání v regionech vznikala někdy před osmi lety a byla řízena kvalitou, respektive nekvalitou služeb v těch daných destinacích. Dnes máme devět hotelů v krajích. Když přijdete s produktem, který na trhu chybí, tak růst samozřejmě zaznamenáte. Ve městech, která jsme postupně pokrývali, zcela chyběly hotely konferenčního typu. Naši pětiletou zkušenost s byznysovými Clariony v krajích hodnotíme velmi pozitivně.
* E15: Máte v krajích další plány?
V září jsme pod značkou Clarion otevřeli zrekonstruovaný hotel v Olomouci. Nyní se naše pozornost v plánovaných rekonstrukcích přesouvá do Hradce Králové, kde máme hotel Černigov. Stále hledáme vhodnou příležitost pro vstup do Brna, ale dosavadní jednání zatím k ničemu nevedla. Z našich analýz vyplývá, že kapacita v jihomoravské metropoli je dostatečná až nadbytečná, proto preferujeme již zavedený hotel, který bychom předělali do standardu Clarion Congress Hotel.
Kongresový sál? Čím větší, tím lepší
* E15: V krajích jste se zaměřili na socialistické hotely typu Sigma, Gomel nebo Černigov, které se na první pohled zdají naddimenzované. Přece jen se před rokem 1989 tolik nehledělo na ekonomiku. Nepociťujete to? Daří se vám je vytěžovat?
Myslím si, že nejsou naddimenzované třeba počtem pokojů nebo velikostí konferenčních místností, ale spíše svým zázemím, které hosté nevidí. To nemusí být nutně dáno socialistickou rozmáchlostí, ale i rozvojem technologií. Porovnámeli technologii používanou před třiceti lety a dnes, tak třeba kuchyně jsou svým rozsahem přibližně třetinové. A to platí i pro ostatní zázemí, takže dnes se při rekonstrukcích snažíme budovu hotelu nastavit tak, aby byl pro nás z hlediska provozních nákladů co nejpříznivější. Na kapacitách hotelu nic neměníme, naopak v případě kongresových sálů jdeme cestou čím větší, tím lepší. Náš obchodní model je postaven na tom, že do krajských měst přivážíme hromadné akce i velké kongresy, které by se jinak uskutečnily s největší pravděpodobností v Praze.
* E15: Jak to tedy vypadá s jejich obsazeností?
Zaměření na velké konference a kongresy má svá specifika. Není to každodenní záležitost, skutečně velké akce se konají tak dvě tři do měsíce, takže jeden den máte plno a druhý den je obsazená třeba už jen třetina hotelu. Nicméně v celkové bilanci to vychází příznivě. V Praze je samozřejmě výkonnost daleko vyrovnanější.
* E15: Mluvili jsme o regionech, vlajkovou loď ale máte v Praze ve Vysočanech. Daří se dnes kongresům a konferencím v hlavním městě?
Přestože obecný trend hovoří o tom, že letos dojde k poklesu, u nás to vypadá, že budeme zhruba 20 procent nad loňským rokem. Může to znít jako fráze, ale základem jsou kvalitní služby. Když máte co nabídnout, klienti se vždy najdou. Hlavní kongresovou sezonou je jaro a podzim, kdy obsloužíme až 90 procent konferenčních klientů. Přes léto se konferenční byznys zastaví a hotel se naplní běžnými turisty. Je to tak dobře, protože obě cílové skupiny by se navzájem rušily. Kongresová klientela potřebuje určitý klid a prostor, neboť v podstatě celou dobu pobytu tráví v hotelu.
Z některých hotelů jsou dnes byty
* E15: Když se podíváme na celý hotelový trh, tak se dlouho hovoří o tom, že kapacita je přemrštěná. Pozorujete nějakou konsolidaci trhu?
Ke konsolidaci částečně dochází již několik let. Kdysi to fungovalo tak, že kdo měl peníze, postavil si hotel. Dnes dochází k redevelopmentu, z některých hotelů se dělají byty nebo kanceláře. Ale i tady je trh přesycený, takže spousta investorů či majitelů nyní zvažuje, co s hotely udělá. Často si nevědí rady. Jednou z cest je uchýlit se pod zavedenou značku a přijmout její standardy. Nabídek na provozování hotelu či manažerský kontrakt nám chodí mnoho, na stole se mi objeví tak dvě týdně. Některé vyhazuji hned po zběžném přečtení, jiné důkladněji. Jsme v tomto směru poměrně konzervativní.
Během krize se stalo firemním standardem, že zaměstnanci a často i top management dostali zákaz využívat pětihvězdičkové hotely. I Evropská unie stanovila, že kongresy s dotací z veřejných zdrojů nesmějí být pořádány v luxusním hotelu
* E15: Nedávno jste do sítě zařadili hotel ve Špindlerově Mlýně, což se vymyká vašemu směřování do krajských měst. Daří se vám v Krkonoších? A neplánujete nějaké další hotely na horách?
Špindlerův Mlýn je v našem řetězci kongresových hotelů skutečně výjimkou. Jde o klasický horský hotel. Dnes mohu říci, že se náš záměr vydařil, i když obsazenost je hodně závislá na naší databázi firemních klientů a synergii celé sítě. K možnosti expanze v horském byznysu přistupujeme velmi opatrně, zatím nic dalšího neplánujeme.
* E15: Podle údajů statistiků je patrný přesun poptávky ke čtyřhvězdičkovým hotelům. A to jak směrem shora od pěti hvězd, tak zdola od tří hvězd. Vy máte všechny tři kategorie, můžete to potvrdit?
Ano, to platí. Bylo to dáno cenovou politikou. I když byla krize, lidé byli schopni za samotné ubytování dát stále stejnou částku. Ale změnilo se to, že za cenu tří hvězd si mohli dovolit čtyřhvězdičkový hotel. A potvrzuji i opačný směr od pěti hvězd dolů. Dříve se i na úrovni firem naprosto běžně obchodovaly pětihvězdičkové hotely. Během krize se však stalo firemním standardem, že zaměstnanci a často i top management mají zákaz využívat pětihvězdičkový hotel. Neplatí to samozřejmě všude, ale i Evropská unie stanovila pravidlo, že kongresy a konference s dotací z veřejných zdrojů nesmějí být pořádány v pětihvězdičkovém hotelu.
* E15: Byla to i otázka image? Údajně třeba farmaceutické firmy přesunuly akce do čtyř hvězd, aby ukázaly, jak šetří.
I to je pravda. Pamatuji si, jak některé pětihvězdičkové hotely v Praze ve snaze ochránit se před ztrátou nemalého počtu klientů dokonce odstraňovaly z fasády svá hvězdičková označení.
Jan Kratina (37)
Narodil se v Praze. Vystudoval hotelnictví na Vysoké škole hotelové v Praze. Od počátku své kariéry pracoval v oboru na různých manažerských postech. V roce 2006 nastoupil do společnosti Fortuna Hotels, která se posléze přejmenovala na CPI Hotels. Společnost nyní provozuje hotely pod značkami Clarion, Buddha-Bar, Fortuna, Spa & Kur a má i několik ubytoven. Kratina zastává pozici generálního ředitele a předsedy představenstva, mimo jiné stál za expanzí sítě do regionů. Je rozvedený, má dceru. Rád sportuje, věnuje se například golfu. Jako své zájmy uvádí také literaturu, film a umění.
