Jan Kroupa: Páteřní síť dálnic bude hotova do roku 2030

E15: Začněme na aktuální téma. Sněmovna se snaží prosadit zvýšení rychlosti na dálnicích až na 150 kilometrů v hodině. Je to podle vás správně?

Nemyslím si, že je to plošné zvednutí rychlosti, může se to týkat pouze některých úseků. Já to akceptuji jako zákon, podle kterého se budeme řídit, pokud vstoupí v platnost.

E15: To je šalamounská odpověď, ale jaký je váš osobní názor na věc?

Záleží na konkrétním posouzení konkrétní lokality. Každý úsek, který by přešel na rychlost 150 kilometrů za hodinu, je třeba technicky posoudit, ve vazbě například na rozhledové poměry, intenzity dopravy, náklony a spoustu dalších věcí. Určitě si nemyslím, že by mělo jít o plošnou záležitost. Ale na některých místech by se tato rychlost dala přijmout.

E15: Sněmovna zároveň rozhodla, že se nynější rychlostní silnice přesunou do kategorie dálnic. Splňuje třeba strakonická R4 nebo kladenská R7 vůbec dálniční parametry?

Rychlostní silnice byly trochu českým specifikem. Nejsou u nich například takové nároky na šířku nebo tam mohou být vyšší podélné sklony. Ale podle mého názoru nepředstavují pro řidiče žádný zásadní rozdíl ve srovnání s dálnicí.

E15: Pro řidiče možná ne, a pro Ředitelství silnic a dálnic?

Pro Ředitelství silnic a dálnic je tato změna příležitostí znovu popřemýšlet o tom, jak děláme údržbu na rychlostních komunikacích. Ve většině případů dnes nemáme na rychlostních silnicích takzvané SSÚD (Středisko správy a údržby dálnice – pozn. red.) nebo jejich obdobu. Většinu těch silnic udržujeme prostřednictvím najatých subjektů. Nyní zvažujeme, zda bychom se neměli o ta „erka“ starat úplně stejně jako o „déčka“. Musíme si rychlostní silnice znovu projít, podívat se, zda na nich nejsou nějaká krizová místa. Třeba na vámi zmíněné R4 nás určitě čeká hodně práce, naopak třeba liberecká R10 si nevyžádá téměř žádné zásahy.

Každý úsek, který by přešel na rychlost 150 kilometrů za hodinu, je třeba technicky posoudit. Nemyslím si, že by mělo jít o plošnou záležitost. Ale na některých místech by se tato rychlost dala přijmout

E15: Chápu správně, že tedy budete tyto nově vzniklé dálnice kultivovat a starat se o ně jako o dnešní dálnice? Vzniknou tam nová SSÚD, připojovací pruhy, zmizí autobusové zastávky?

To je směr, kterým bychom chtěli jít. Pracujeme na tom. Pro přesnost, autobusové zastávky jsou opravdu jen na té R4.

E15: Jste zánovní ředitel. Je ŘSD skutečně v rozkladu, jak často zní novinářská zkratka?

Žádné organizaci asi nesvědčí neustálé výměny managementu a směřování. To vnáší mezi lidi nejistotu. Musím říci, že strategie je dnes ministerstvem dopravy jasně daná. Pokud jde o lidi, tedy náš současný tým, tak zahrnuje vesměs ty, kteří pocházejí zvnitřku organizace. Jde o lidi, kteří se vždy snažili ŘSD posunout vpřed. Myslím si tedy, že lidský potenciál a chuť pracovat jsou stále obrovské. A čeho si cením asi nejvíce, je souběh dvou okolností. Zaprvé je tady chuť připravovat a stavět a zároveň asi poprvé na to jsou finanční prostředky.

E15: Nechybí vám tedy žádná odbornost? Řada lidí přece odešla do stavebních firem.

Neustále hledáme a proškolujeme nové lidi. Je skutečně pravda, že spousta kvalitních lidí nám odešla. A Češi neradi mění pracovní místa. Pokud tedy už někdo odešel, je velice těžké ho přesvědčit k návratu. Navíc platové podmínky ve srovnání se soukromým sektorem tady nebyly úplně nejlepší. Lidé tu práci tady často brali jako srdeční záležitost. Ano, odešla spousta skvělých lidí, ale nyní nemá cenu se k tomu vracet. Musíme sestavit nové týmy kolem našich zkušených manažerů, což se nám daří, pomáhají nám s tím třeba univerzity.

E15: Našel jste cestu, jak je zaplatit?

Vždy se budeme pohybovat v mantinelech tabulkových platů, pokud budeme příspěvkovou organizací. Mám ale radost, že vedení ministerstva nám navýšilo mzdy, takže máme šanci lidi trochu lépe zaplatit než ještě nedávno. Zůstáváme ale v platových třídách a osobních ohodnoceních.

E15: Novinkou v oboru je změna v procesu posuzování vlivu staveb na životní prostředí, takzvaná EIA. Veřejnost bude mít větší vliv a výsledek bude závazný pro další postup. Není to komplikace ve výstavbě?

Trochu na to koukáme s obavou. Určitě je pozitivní, že se neustále bude diskutovat o tom, jak daný projekt bude vypadat, hlas veřejnosti bude slyšet. Jedním dechem ale dodávám, že veřejnost měla k věci přístup i dosud. Je to jakýsi další stupeň.

E15: Řada odborníků se vyjádřila ve smyslu, že je to další hřebík do rakve českého dopravního stavebnictví.

Zatím nevíme, jak to bude v praxi probíhat. Pokud bude mít veřejnost možnost posuzovat jednotlivé koncepční změny, které budou mít vliv na životní prostředí, tak je to v pořádku. Já mám ale obavu z toho, aby se to nestalo obecným nástrojem boje proti stavbě jako takové, kterou část veřejnosti třeba nemusí chtít.

E15: Kdy bude hotová páteřní síť 2100 kilometrů českých dálnic?

To mi nedáváte jednoduchou otázku. Věřím, že to bude do roku 2030.

E15: Jaké největší projekty máte v přípravě?

Je jich velké množství. Například silniční okruh kolem Prahy, tedy propojení na Satalice, velký městský okruh v Brně, pak D11 kolem Hradce Králové za Jaroměř, dálnice D3 ve Středočeském kraji, obchvat Českých Budějovic a navazující R3 k rakouským hranicím.

E15: K nejdůležitějším patří pražský okruh, který je zatím hotov jen z poloviny. Kdy a jak budete s výstavbou pokračovat?

Aktuálně probíhá správní řízení k vydání územního rozhodnutí na propojení dálnic D11 a D1. Je otázka, zda územní rozhodnutí bude vydáno, či nikoli. Vedli jsme veřejnou debatu v Běchovicích a snažili jsme se tamním lidem vysvětlit naše ideje a naopak zase načerpat od nich jejich názory. Já pevně věřím, že pokud získáme územní rozhodnutí, tak můžeme pokračovat dál, například ve výkupech pozemků. Budeme moci zpracovávat dokumentaci ke stavebnímu povolení a další věci. Ale kdy to územní rozhodnutí bude vydáno, to nevím.

E15: A další úseky?

Pokud jde o stavby na severozápadě Prahy u Suchdola, tam nám dlouho chyběly zásady územního rozvoje Prahy. Ty jsou sice dnes vydány, ale bohužel nám zase chybí zásady územního rozvoje Středočeského kraje.

E15: Dočkají se alespoň dnešní třicátníci jako vy, že ten okruh bude hotový?

Kdyby vše šlo tak, jak si představujeme, tak bychom se určitě dočkali. Náš harmonogram pro zahájení stavby 511 (propojení D1 a D11 – pozn. red.) mluví o roce 2019. Ale ten důvod, proč se to neustále oddaluje, je veřejná diskuze. Je správné, že probíhá. Je ovšem otázka, jestli budeme neustále měnit trasu toho okruhu. Já si myslím, že je stabilizovaná a spousta lidí už s tím takto počítá. A pokud dnes opětovně budeme diskutovat o alternativních trasách, tak bychom si také měli říci, jak budeme postupovat vůči lidem, kteří věřili územně plánovací dokumentaci a zařídili se podle toho. Máme v plánovacích dokumentacích okruh zanesen téměř 40 let. Dle mého bychom tedy měli pokračovat tak, jak to bylo navrženo, ale s důrazem na to, aby lidé byli stavbou co nejméně dotčeni.

E15: Tím narážíme obecně na otázku délky přípravy staveb, která trvá dlouhá léta. Je vůbec naděje, že se příprava zkrátí? Zatím to vypadá, že nové zákony celý proces spíše komplikují, třeba zmíněná EIA?

To není otázka úplně na mne, ale spíše na zákonodárce. My se musíme pokusit ty překážky překonat.

E15: Spíše jsem se ptal na váš pocit.

Každý by to chtěl urychlit a každý by chtěl, aby veřejně prospěšné dopravní stavby už stály. Vývoj v Evropské unii jde nějakým směrem a souhlasím s tím, že česká legislativa není úplně jednoduchá. Vychází z ústavy, proto také nelze jednoduše přeložit německý zákon o liniových stavbách do češtiny a uvést ho do našich podmínek. To je prostě skutečnost. Myslím, že je v pořádku, že diskutujeme o tom, že některé stavby by měly mít punc veřejné prospěšnosti. A pokud jsou prospěšné pro většinu populace, tak by měly být za určitých podmínek rychle prosaditelné.

E15: Hodně se mluví i o urychlení samotných stavebních prací. Ministr dopravy se zdá být velkým fandou práce v noci, vy jste mi naopak jako noční nadšenec nepřipadal. Jaký je váš názor?

Nerad bych vypadal jako nepřítel noční práce. V noci se dá udělat spousta věcí. Například na pražském okruhu děláme v noci běžnou údržbu, protože přes den je to nemyslitelné. ŘSD vytvořilo směrnici, kdy z hlediska intenzit určujeme, ve které hodiny bychom se neměli na dálnicích pohybovat. A zároveň pracujeme na seznamu činností, které by se daly dělat v noci, tedy za snížené viditelnosti. Abychom řidiče co nejméně obtěžovali. Má to ale své háčky. Nemůžeme například zatěžovat okolí hlukem. Nebo pokud valcíř dostatečně nevidí plochu, tak může takzvaně proválcovat, tedy udělat vlnku. Takže toto vše zvažujeme a konkrétní výstup zatím nemám.