E15: V centru pozornosti ministerstva průmyslu a obchodu bezesporu stojí energetika. Plánujete nějaké zásadní změny?
V Česku panuje všeobecný konsenzus, že je potřeba se zabývat nejenom bezpečností dodávek elektřiny, ale také její cenou. Je naprosto neúnosné, aby ve výhledu byly evropské a potažmo české ceny dvakrát vyšší než ve Spojených státech. Česko musí udělat všechno pro to, aby ceny energie byly co nejnižší, protože na nich závisí konkurenceschopnost našeho průmyslu. Jestli tedy dojde k posunu, bude to nejspíš od obsese jistoty dodávek k tomu, že důležitá je cena.
E15: Šéf ČEZ Daniel Beneš tvrdí, že současnou evropskou energetiku charakterizuje nejistota kvůli deformacím cen, kvůli tomu, že se nevyplácí investovat do výstavby klasických zdrojů. Dá se s tím něco dělat?
Z hlediska určování evropské energetiky je asi nejdůležitější to, co se děje v Německu. A to je návrat k uhlí včetně hnědého. Když zastavíte výrobu z jádra, z něčeho energii dělat musíte, ta zelená nevyřeší všechno. Pokud budu jmenován ministrem průmyslu, chtěl bych co nejdříve jednat s německým ministrem hospodářství a energetiky Sigmarem Gabrielem, který je předsedou tamní sociální demokracie a vicekancléřem spolkové vlády. O těchto záležitostech je potřeba hovořit s Německem, hledat mezeru pro českou energetiku a co nejvýhodnější podmínky.
E15: Brusel členským státům unie nařídil šetřit energií, začíná se letos. Náklady na nutné úspory se v Česku odhadují na stovky miliard, například ministerstvo průmyslu hovoří o 180, iniciativa Šance pro budovy dokonce o 350 miliardách. Které číslo je reálné?
Dosažení úspor… Odpověď je v principu ano, ale nesmí to být za příliš vysokou cenu. Když to přenesu na konkrétní příklad: je nutné si položit otázku, zda stačí domy zateplit, nebo je vhodné preferovat výstavbu nízkoenergetických domů nepotřebujících téměř žádnou energii. Osobně si myslím, že při zateplování sice stále nějakou spotřebu máte, ale náklad na jednotku úspor energie je přijatelnější. Ale i o tom je třeba diskutovat.
E15: V roce 2020 by roční úspora v Česku měla činit 50 tisíc terrajoulů. Je to reálné?
Takový cíl je příliš ambiciózní a je potřeba ho nastavit realističtěji.
E15: Bude nutné něco měnit na české energetické koncepci, která počítá s ústupem od uhlí?
Neřekl bych. Domnívám se, že v Česku bude probíhat útlum výroby energie z uhlí, a to dokonce i v případě, pokud by byly prolomeny těžební limity na severu Čech. A chtěl bych doufat, že v delším časovém horizontu dojde i na rozvoj jaderné energetiky. Krátkodobě to vidím jako drobnou potíž.
E15: Kvůli nutnosti garantovat výkupní cenu elektřiny z budoucích jaderných bloků?
Logika je jednoduchá: byť ČEZ není státní podnik a finální rozhodnutí dělají orgány akciové společnosti, nelze říct, že vláda nemá odpovědnost. Má ji nepřímou ve smyslu, jakou surovinovou a energetickou politiku schválí a jak se postaví k případným garancím. Soukromí investoři nebudou mít zájem o dostavbu temelínských bloků, pokud jim to nepřinese zisk. A to v současné době není jisté. Proto by chtěli smlouvu o pokrytí rozdílů, jako se na tom pracuje v Anglii v případě jaderné elektrárny Hinkley Point. První předpoklad, abychom o garancích vůbec uvažovali, je tento britský precedens. Pokud Evropská komise Britům stavbu schválí a uzná, že nejde o veřejnou podporu, trochu se zvýší naděje, že se totéž udělá i u nás. Nebude to však automatické, protože podmínky nejsou úplně stejné. A navíc to neznamená, že takový postup bude nutně výhodný. V obecné rovině bych osobně byl pro dostavbu Temelína, koneckonců jsem poslancem zvoleným v jižních Čechách, ale je potřeba o tom ještě diskutovat.
E15: Jste skeptický k tomu, že rozhodnutí o vítězi tendru by mohlo padnout ve druhém čtvrtletí příštího roku, jak o tom mluví ČEZ?
Nechci posílat žádné vzkazy. Pokud budu jmenován ministrem, budu s představiteli ČEZ i dalšími zainteresovanými jednat. Myslím, že nejde o rozhodování ano, či ne. Existuje vůle rozvíjet jadernou energetiku. Problém je, za jakých podmínek, kdy a v jakých termínech.
E15: To platí i o případné dostavbě Dukovan?
Samozřejmě. Vždyť poslední dobou se debatuje i o variantě, že by se v Temelíně nestavěly dva bloky, ale jen jeden a druhý by se dostavěl v Dukovanech.
E15: Horkým bramborem jsou léta limity těžby v severočeské hnědouhelné pánvi. Vy jste řekl, že o případném prolomení limitů by se mělo rozhodovat v referendu. Není to přehazování problémů na jiné?
Osobně vidím prolomení limitů s velkým P a malým p. Prolomení limitů s malým p znamená prolomení tam, kde se nebude bourat žádné obytné sídlo nebo vesnice. Skutečným politickým problémem je eventuální zbourání Horního Jiřetína. Tam se musí politika vrátit ke svému původnímu smyslu, což je slaďování zájmů. Měla by se vést debata, případně udělat krajské referendum. To je usnesení ČSSD, tuším z roku 2008 nebo 2009, a já nemám důvod ho revidovat a navrhovat něco jiného. Je to adekvátní varianta. Debata na toto téma se nejspíš povede i v koalici.
E15: V době vlády Vladimíra Špidly se diskutovalo i o tom, zda uhlí nekonzervovat na horší časy…
Tuto úvahu implicitně obsahují všechny debaty. Když nezbouráte Horní Jiřetín, neexistuje riziko, že půjdete dál směrem na Litvínov. Pro úředníky je důležité, jestli tam je uhlí vedené jako rezerva, nebo je to uhlí, které jako rezerva vedeno není. Z faktického hlediska to ale nic nemění na tom, že to uhlí existuje. A všechna lidská rozhodnutí mohou být jednou revidována.
E15: Severní Moravu pro změnu děsí možnost uzavření dolu Paskov. Ministr Jiří Cienciala se šéfem OKD podepsali memorandum o porozumění, podle něhož by firma prodloužila těžbu do konce roku 2016 a stát by pak důl za korunu koupil. Považujete to za přijatelné řešení?
Se všemi detaily memoranda se teprve budu muset seznámit, pokud budu jmenován. V principu ale mohu říct ano, protože stát by měl pomoci Moravskoslezskému kraji a tamním lidem. Nikoli soukromé firmě OKD, která udělala některá nemoudrá investiční rozhodnutí. Ale podotýkám – i pokud by stát Paskov koupil třeba za korunu, tak tím oné firmě pomáhá, protože přebírá odpovědnost za lidi. To je však také hranice účasti státu, tedy koupě za symbolickou cenu a následně řešení útlumu.
E15: Koupě za korunu by nebyla chápána jako nedovolená podpora?
Ne, to se vyjednat dá. Pokud existuje věrohodný plán, že například během tří let útlum skončí a budeme na nule, pak je to v pořádku. Ale dlouhodobé pokřivování trhu možné není.
E15: O Jiřím Ciencialovi se mluví jako o možném vládním zmocněnci pro Moravskoslezský kraj. Vyhovuje vám taková vize?
Budu s ním o tom jednat, připadá mi to jako dobrá myšlenka nejen kvůli dolu Paskov. Řešením je dostat do regionu CzechInvest a přinést jiné investice, které by řešily zaměstnanost. Naším cílem není udržovat strukturu, která se přežila. Pokud náhodou v USA nezkolabuje těžba břidlicového plynu, budou dlouhodobě exportovat černé uhlí, které dobývají z povrchových dolů. A černé uhlí vytěžené v americkém povrchovém dole, které se převeze přes třetinu planety, je pořád levnější než to, co se těží vertikálně v Paskově.
E15: Problém ovšem nejsou jen doly, ale také ocelárny…
Ovšem, to je neblahé dědictví. Budeme muset jednat s panem Lakšmím Mittalem, což asi nebude jednoduché. Pokud máte investice těsně vedle sebe, v tomto případě v historické zemi, která se jmenuje Slezsko, a polská vláda se o to pečlivě stará a nabízí dobré podmínky, Mittal udělá to, co by udělal každý podnikatel. Připraví nám prezentaci a jasně řekne, co dostane v Polsku. A bude od nás chtít totéž. Tak se o to pokusíme.
* E15: Severomoravský region a řešení jeho problémů považujete za prioritu?
Ano. Existuje předběžná dohoda, že několik členů vlády krátce po jejím ustavení pojede jednat na Ostravsko, a podobě uvažujeme o Ústeckém kraji. I proto je důležitá debata o prolomení limitů. Nejde o zájmy uhlobaronů, jde o zaměstnanost. V těchto krajích je nepříznivá struktura pracovní síly, která se vytvářela léta. Jsou to regiony, z nichž lidé kvůli ovzduší v osmdesátých letech odcházeli, třeba i za hůře placenou prací. Ideálním řešením by byl postupný útlum dolů a zároveň získávání jiných odvětví, aby nenastal sociální problém.
Snahu o propojování CzechInvestu a CzechTradu považuji za naprosto nesmyslnou
E15: Pokud se stanete ministrem, navážete na svého předchůdce?
Určitě. Pan ministr Cienciala udělal posun ve vztazích s ministerstvem zahraničních věcí, kde je potřeba spolupráce v ekonomické diplomacii.
E15: Počítáte k ekonomické diplomacii i obnovení činnosti CzechInvestu, který měl v určité době v zahraničí osm afilací?
Ano. Zaprvé považuji za naprosto nesmyslnou snahu o spojování CzechInvestu a CzechTradu. Zadruhé CzechInvest jedná s firmami, jeho lidé nepotřebují diplomatické krytí, takže by se měl vrátit zhruba na osm důležitých míst ve světě. Namátkou je to Šanghaj, Silicon Valley, New York, Londýn. Klíčových zdrojů investic je pouze několik. Složitější problém je CzechTrade. To je paralelní struktura, eventuálně s nějakými lidmi na ambasádě. O tom se ještě povede diskuze.
Jan Mládek (54)
Ekonomický expert ČSSD, budoucí ministr průmyslu a obchodu, absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze. Ani v politice ani ve státní službě není žádný nováček. Poslancem byl poprvé zvolen už před dvanácti lety, v roce 2005 však na mandát rezignoval, v roce 2010 neúspěšně kandidoval do Senátu. Nyní v Poslanecké sněmovně opět zastupuje Jihočeský kraj. Působil jako náměstek ministra financí, ve vládě Jiřího Paroubka pak zastával post ministra zemědělství. V letech 1999–2001 byl také viceguvernérem Mezinárodního měnového fondu za Českou republiku. Je potřetí ženatý, má pět dětí.
